Již před více než dvaceti lety začaly první diskuse o možnosti vyhlášení Národního parku Jeseníky (NP Jeseníky). V posledních dvou letech tato diskuse nabývá na intenzitě. My, níže podepsaní zástupci odborné přírodovědné obce, vítáme, že Ministerstvo životního prostředí zřídilo k záměru NP Jeseníky pracovní skupinu, vede v této věci podrobná jednání a zpracovává konkrétní podklady. Zároveň oceňujeme veřejnou iniciativu místních obyvatel podporující vznik národního parku.
Ministrovi životního prostředí, představitelům veřejných institucí, široké veřejnosti i médiím tímto prohlášením předkládáme informace o jedinečné, ale zároveň ohrožené přírodě Jeseníků. Ministra životního prostředí žádáme, aby učinil konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení praktické péče o jedinečné přírodní hodnoty Jeseníků a k jejich zachování pro budoucí generace. Jako vhodné řešení se ukazuje příprava a realizace kvalitně propracovaného návrhu NP Jeseníky.
Mezinárodní hodnota přírody Jeseníků Jeseníky patří mezi naše přírodovědecky nejvýznamnější oblasti. Nejcennější části přírody jsou lokalizovány v nejvyšších partiích pohoří, tedy v oblasti, jež je navrhována jako NP Jeseníky. Příroda Jeseníků má výrazně nadregionální – evropský význam. Výjimečnost území spočívá zejména v tom, že se zde jedinečným způsobem v poledové době setkaly druhy, které dnes mají své příbuzné v daleké Skandinávii, v Alpách a vysokých Karpatech. Hlavní přidanou hodnotou území jsou druhy endemické, tedy takové, které mají svůj celosvětový výskyt omezený pouze na území Hrubého Jeseníku. Kombinace toho všeho vytváří neopakovatelnou faunu a flóru Jeseníků. Obdobnou kompozici druhů včetně endemických nenajdeme v žádném z našich pohoří ani v jiném pohoří střední Evropy. Provedené studie pro některé skupiny organismů dokládají, že vrcholové partie Hrubého Jeseníku představují jedno z center biodiverzity Vysokých Sudet (viz Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník) a mají biogeografickou spojitost s vysokými Karpaty. Mimořádné jsou v Jeseníkách také porosty přirozených horských smrčin s původním ekotypem horského smrku, místy pralesovitého charakteru. Velmi cenné jsou i zbytky smíšených a listnatých lesů, včetně vzácných klenových bučin.
Z biologického hlediska představuje území Hrubého Jeseníku oblast s mimořádnou a zcela unikátní přírodní hodnotou. Kvalitativně srovnatelné (v druhové kompozici ovšem v mnohém odlišné) pohoří Krkonoš je bilaterálně chráněno jako národní park (pod patronací UNESCO) již téměř půl století. Z přírodovědného hlediska území navrhované jako NP Jeseníky naplňuje kritéria kladená na kvality národního parku a obdobný způsob ochrany formou vyhlášení NP Jeseníky by tudíž byl opodstatněný.
Závažné ekologické problémy Jeseníků
V území jsou závažné ekologické problémy, některé z nich uvádíme níže. V jejich důsledku dochází k ohrožování evropsky výjimečných ekosystémů a je ohrožena kvalita místní přírody. Řada odborných studií situaci podrobně popisuje. Ukazuje se, že stávající ochrana přírody Jeseníků formou chráněné krajinné oblasti (CHKO) není dostatečná, obzvlášť pro centrální a nejcennější oblast Hrubého Jeseníku.
1. Výskyt borovice kleče, zarůstání vysokohorského bezlesí a ohrožení vzácných ekosystémů: borovice kleč byla v Jeseníkách uměle vysazována od konce 19. století až do 80. let 20. století za účelem zvýšení horní hranice lesa a zabránění působení sněhových lavin a erozi půdy. Čas ovšem ukázal, že existence a rozrůstání nepůvodní kosodřeviny má řadu negativních dopadů na přírodu a v současnosti je největším ekologickým problémem oblasti, který se projevuje zejména:
a) zarůstáním vysokohorského bezlesí a ztrátou biodiverzity - současná plocha klečových porostů v Hrubém Jeseníku je asi 250 hektarů a dále se významně rozšiřuje. Jednak generativním zmlazováním (výskyt malých semenáčků), jednak vegetativním šířením (zakořeňování spodních větví) a rozrůstáním porostů kleče do stran. Odborná studie potvrdila, že na sedmi studovaných lokalitách se v letech 1973 až 2003 porosty borovice kleče celkově rozrostly o zhruba 63% plochy. Výsledkem je vytlačování či dokonce vymizení cenných i unikátních rostlinných společenstev v prostoru arkto-alpinské tundry a přímé ohrožení populací některých vzácných druhů. Existuje řada důkazů o ústupu reliktních druhů rostlin, bezobratlých živočichů, ptáků a o celkovém druhovém ochuzení tundrových společenstev v důsledku kleče. Ta má navíc prokazatelně škodlivé dopady i na vzácné typy strukturních půd, např. na unikátní půdní kopečky v oblasti Keprníku a Pradědu.
b) ohrožením vzácných ekosystémů kotlin a karů – druhým zcela zásadním projevem výskytu borovice kleče je to, že její husté porosty významně ovlivňují přírodní procesy, zejména omezují přesuny mas sněhu na vrcholech hor a brání tak pádu lavin v karech a kotlinách. Tím významně ohrožují existenci mnoha pestrých společenstev a biotopů, která jsou na výskytu sněhových lavin přímo závislá. Bez působení lavin by např. většina plochy ledovcového karu Velké kotliny zarostla lesem a ze zhruba 500 druhů rostlin by zde přežila necelá třetina z nich. Borovice kleč tak v těchto případech ohrožuje přírodní hodnoty výjimečné v evropském měřítku.
2. Nepřirozené smrkové monokultury, současný způsob hospodaření v lesích, úbytek biodiverzity: dosavadní způsob intenzivního lesního hospodaření vedl k tomu, že většina přirozených listnatých a smíšených lesů byla přeměněna na nepřirozené stejnověké smrkové monokultury, někde navíc s nevhodným genetickým původem. Tyto porosty mají velice nízkou biodiverzitu (druhovou pestrost), jsou značně nestabilní a náchylné na větrné a kůrovcové kalamity. Vytváření těchto monokultur je mimo jiné hlavním důvodem toho, proč se zde mohou snadno kalamitně přemnožovat různé druhy kůrovců. Naopak věkově a druhově pestré lesy jsou z dlouhodobého hlediska nejlepší a nejlevnější ochranou před kalamitními stavy. Smrkové monokultury jsou dalším zásadním ekologickým problémem Jeseníků, který doposud není účinně řešen.
Současný způsob hospodaření v lesích mimo nejpřísněji chráněné části v CHKO Jeseníky je nastaven primárně produkčním způsobem, což fakticky vylučuje zachování, resp. udržení valné většiny ohrožených a vzácných lesních druhů. Velmi problematické je holosečné hospodaření v lesích, kácení zbývajících kvalitních listnatých a smíšených lesů, přetrvávající dominantní výsadba smrku a tím podpora vytváření dalších monokultur, budování husté sítě lesních svážnic atd. V monokulturních lesích chybí věkově, druhově a prostorově rozrůzněné porosty se zastoupením starých a přestárlých stromů, chybí tlející dřevní hmota apod. Perspektiva přežívání ohrožených a vzácných lesních druhů je, za daného stavu, rovněž špatná. Druhy s vazbou na přirozené lesní porosty dramaticky mizí (viz tetřevovití ptáci, saproxylické druhy bezobratlých, mimořádně se snižuje diverzita hub a rostlin v podrostu atd.).
3. Úbytek biodiverzity v nelesních ekosystémech: nelesní ekosystémy v prostoru vrcholové arkto-alpinské tundry patří k nejcennějším částem Hrubého Jeseníku a potažmo ČR. Vývoj společenstev v tomto horském pásmu byl ovšem dlouhodobě ovlivňován extenzívní lidskou hospodářskou činností (viz travaření, pastva) a je velmi pravděpodobné, že právě tato činnost podpořila výskyt některých cenných druhů živočichů i rostlin. Absence travaření a pastvy v uplynulých desetiletích vede na některých plochách k úbytku druhové pestrosti, k čemuž přispělo i zatížení území imisemi a změny chemismu půd v nedávné době. Situace vyžaduje řešení, jakým způsobem a v jaké míře alespoň na části bezlesí extenzívní hospodářskou činnost obnovit a udržet.
4. Úbytek, resp. vymírání ohrožených druhů rostlin a živočichů: Jeseníky na národní i mezinárodní úrovni vynikají nebývalou druhovou pestrostí (biodiverzitou). Z mnoha různých důvodů (borovice kleč, problematické lesní hospodaření, přemnožení některých predátorů, invazní druhy, nedostatečná kontrola pravidel ochrany přírody v terénu atd.) dochází ovšem k úbytku, popřípadě k vymírání vzácných druhů, které by přitom měly být naopak chloubou Jeseníků. Nejde jen o zástupce rostlinné říše či bezobratlé, ale i o tak atraktivní živočichy jako jsou rys ostrovid nebo kurovití ptáci tetřev hlušec a tetřívek obecný. Znepokojující je také prudký úbytek některých druhů lesních dřevin, zejména jedle bělokoré a jilmu horského, a vymírání jalovce obecného nízkého nebo tisu červeného.
5. Přemnožení některých druhů, invazní nepůvodní druhy, ohrožení rovnováhy v přírodě: stále větším problémem ochrany přírody v Jeseníkách je ohrožení rovnováhy v přírodě. S tím souvisí hlavně vysoké početní stavy drobných predátorů, např. lišky obecné, kuny skalní a kuny lesní, které mají negativní dopady na populace drobných živočichů a zvěře včetně kurovitých ptáků. Nově se objevuje problematika zvyšující se populace krkavce velkého a prasete divokého. Samostatným tématem jsou pak invazní nepůvodní druhy, které negativně působí na rovnováhu v přírodě. Kromě zmiňované borovice kleče jde např. o expanzi olše zelené nebo šíření porostů chrastice rákosovité. V případě nepůvodního kamzíka horského se ukazuje, že při současném stavu cca 200 jedinců nepředstavuje jejich existence významné negativní ovlivnění cenných přírodních fenoménů Jeseníků. Za jasně stanovených pravidel by populace kamzíka měla být na únosné míře zachována.
Národní park Jeseníky jako možné a vhodné řešení
Centrální oblast CHKO Jeseníky je území s mimořádnými přírodními hodnotami. V území jsou zároveň závažné ekologické problémy, které vážně ohrožují kvalitu místní přírody. Ukazuje se, že dosavadní způsob ochrany přírody formou CHKO, kdy pravomoce k řešení jsou roztříštěné a ochrana přírody má nedostatek lidských i finančních zdrojů, nemůže dosáhnout účinné změny k lepšímu. Domníváme se, že dobře propracovaný návrh NP Jeseníky, který nebude zahrnovat obydlené oblasti, nebude znamenat omezení pro obce a zároveň umožní využívání území v podobné míře jako doposud, je vhodným řešením. Realizace tohoto návrhu NP Jeseníky pomůže zachovat a zlepšit stav jedinečné přírody Jeseníků, pomůže aktivně a účinně řešit výše uvedené vážné ekologické problémy a zároveň může podpořit mezinárodní věhlas regionu a jeho rozvoj. Považujeme za důležité, aby také většina občanů regionu pozitivně vnímala myšlenku vzniku národního parku
a proto vítáme věcnou a odbornými argumenty podloženou diskusi k tématu.
V Olomouci dne 6. 12. 2011,
Prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc., zastupující svým podpisem odborníky a signatáře tohoto prohlášení:
Prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc., v.r.,vedoucí Katedry zoologie a Ornitologické laboratoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP),
RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. v.r., Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP,
RNDr. Aleš Létal, Ph.D., v.r., vedoucí oddělení fyzické geografie Katedry geografie PřF UP,
Mgr. Josef Kašák, v.r., doktorand, Katedra zoologie a Ornitologické laboratoře PřF UP,
Mgr. Monika Mazalová,v.r., Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP,
RNDr. Radim J. Vašut, Ph.D., v.r., Katedra botaniky PřF UP,
Mgr. Pavel Drozd, Ph.D., v.r., vedoucí Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU),
Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Aleš Dolný, Ph.D., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Petr Kočárek, Ph.D., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Zdeněk Majkus, CSc., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Vítězslav Plášek, Ph.D., v.r., Katedra biologie a ekologie PřF OU,
RNDr. Martin Adamec, Ph. D.,v.r., Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF OU,
Ing. Radek Dusek, Ph. D., v.r., Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF OU,
Doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D., v.r., Entomologicky ustav Akademie věd ČR, v.v.i.
Mgr. Lydie Dudová, v.r., Oddělení vegetační ekologie, Botanický ústav Akademie věd ČR, v.v.i.,
Mgr. Radim Kočvara, v.r., odborník na přírodu Jeseníků, autorizovaná osoba podle zákona o ochraně přírody,
Mgr. Adrián Czernik, v.r., odborník na přírodu Jeseníků, autorizovaná osoba podle zákona o ochraně přírody, Vřesina u Opavy
Dr. Martin Vavřík, v.r., odborník na přírodu Jeseníků, ornitolog, Sobotín,
RNDr. Jindřich Roháček, CSc.,v.r., zástupce vedoucího oddělení přírodních věd, Slezské zemské muzeum, Opava,
Mgr. Kateřina Janová, Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek.






Komentáře
Páni vědátoři by si měli přečíst zákon č.114 kde a proč se NP vyhlašují, ve své argumentaci spíše uvádějí stávající negativa a více méně chtějí budoucí NP změnit, přebudovat a o tom to vůbec není.
Postrádám stanovisko ke kamzíkům, pokud vím, tak podmínka NP byla kamzíka horského z Jeseníků jemně řečeno odstranit, po vzniklém odporu veřejnosti je ticho po pěšině.
No dnes má nový jakýkoliv zákon ve sněmovně uspět za podmínky, že nevzniknou nároky na státní rozpočet a to tady vzniknou, dnes bychom neměli šidit stávající NP o peníze, což se děje a to je špatné a navíc je vrážet do nových NP, které je navíc nutno vybudovat. Já mám dojem, že si chce někdo finančně polepšit, jako ředitel NP a tak to ženu přes ochranu přírody, ať to stojí co to stojí. Těch závažných připomínek je prostě mnoho.
Co se týká těch kamzíků, myslím, že v říjnu ochranáři včetně signatářů za NP prohlásili, že jim už najednou kamzíci nevadí, že jsou jejich stavy na přijatelné úrovni, takže tam mohou (milostivě) zůstat. Copak se asi změnilo, že tak najednou otočili? Že by snaha dokázat veřejnosti, že i oni umí couvnout anebo dopředu spočítaná taktika, kdy budeme požadovat maximum a pak díky pár ústupkům chtít vyhlásit NP. Vždyť my jsme přeci tak hodní, tak ochotní diskutovat, tak nevypočítaví a upřímní... Řeknu vám, je mi z nich zle
V sázce jsou endemitní druhy,které jinak s jistotou vymřou.
Je jedno zda to řešení přijde pod hlavičkou CHKO či NP,důležité je, aby přišlo.
Bohužel postoj lesnictva k vyřezávání kleče je záporný-přitom by jim to mohlo být úplně jedno,kleč nemá žádnou produkční hodnotu,jedině rdousí bezlesí a blokuje karové procesy.
Jedná se o klasický lesnický šprajc.
Pokud není možné se na radikální redukci kleče s lesníky domluvit prostřednictvím CHKO, je třeba zavést v Jeseníkách NP.
Silně pochybuji, že vyhlášení NP Jeseníky by radikálně zredukovalo kleč, protože jak již napsal výše pan Buršík, NP se podle zákona č. 114 vyhlašují právě pro zachování současného stavu...
2)NP by měl řešit péči o habitaty prioritních druhů a tím pádem plochy kleče radikálně zmenšit.
Jaký jiný význam,než jen hubit druhy alpínského bezlesí a tím pádem **vulgarismus** ochranáře tam kleč podle vás má?
prostě musí pryč a pokud se zvládne splnit požadavky popsané v článku výše,je fakt jedno jaký status Jeseníky budou mít.
Ano, tetřev vždycky bude mít nějaké ty predátory, nelze se je snažit vystřílet všechny, přesto to není důvod se na jeho "chov" vykašlat s tím, že to nejde. Otázkou opravdu je, jestli by tlumení běžných druhů nestačilo. Každopádně sáhnout do seznamů chráněných druhů a něco ubrat, něco přidat, by dávno chtělo a drtivá většina ochránců přírody Vám to odkývá nebo se o to snaží (třeba takový kormorán je toho důkazem, ale i třeba ochrana celého rodu mravenců Formica jako ohroženého živočicha je spíš důsledkem fandovství pro Ferdu mravence, a je tam spousta nesrovnalostí v ochraně motýlů atd atd.). Jsem rozhodně pro, aby se udělala úprava, pokud to nebude někdo rozvrtávat účelově a neudělá z toho ještě větší paskvil.
Řízená pastva se dělá i v mnoha jiných chráněných územích, a většinou se jedná o omezené plošky (samozřejmě s ohledem na zákaz pastvy v lese) - hranice velkoplošky s tím nemá absolutně nic společného. Nevím, proč by se nemělo oplocovat, je to běžné i v územích nejvyšších kategorií.
Věci, které zákon zakazuje, lze v určitých případech povolit na výjimku - nepochybuji že jste řadu výjimek např. z ustanovení LZ i sám aplikoval. To je v pořádku, něco je obecně zakázané nebo upravené, a o speciálních zdůvodněných případech se dá rozhodnout zvlášť. K TOMU NENÍ VŽDY POTŘEBA MĚNIT LEGISLATIVU. (Ono se např. do těch kormoránů taky střílí, ne že by to nešlo. Problém u nich je v něčem jiném, ale to je teď mimo téma.)
Takže závěrem bych jenom připomenul jedno staré rčení:
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Ale jinak samozřejmě máte pravdu v tom, že je potřeba všechno zevrubně probrat a nic nepřekrucovat, nezveličovat, nezatajovat.
Myslíte, že příčina úbytku tetřeva jsou jen tito vyjmenovaní predátoři?
Způsob, jakým přenášíte těžiště problému na rysa (záměrná dezinformace vzhledem k souběžnému výskytu rysa)
Tohle, tedy ty věkově, druhově a prostorově rozrůzněné porosty se zastoupením starých a přestárlých stromů a tlející dřevní hmotu, zajišťuje vlastník nebo správce lesa obvykle dost nerad, a to i na popud CHKO, (jak tady padlo u té kleče, že by to stačilo, a že by případně pomohlo MŽP - „to určitě“). Důvody proč se takové porosty moc nevytváří jsou jasné a pochopitelné. Jako už jsme se o tom bavili tolikrát, jde o nastavení cílů. A ty bude mít správa národního parku prostě vždycky někde jinde, než lesní správa LČR, byť v CHKO. O to tu jde, v tom vidím ten hlavní rozdíl, zda park ano či ne.
Otázka samozřejmě je, nakolik je právě tetřev skutečně vázán na všechny vyjmenované věci. Zahřadovat údajně dokáže bez problémů i na docela mladém stromě, jde spíš hlavně o tu různorodost prostředí, která mu zajistí dost potravy a úkryt (tím nezpochybňuji predátory, jen když už jste nakousl ty biotopy).
Nedomnívám se totiž, že by to nešlo mít „všechno na jedné hromadě“. Když už jste sem zatáhl tu Šumavu, tak jste si trochu naběhl - právě v oblasti Šumavy a Bavorského lesa žijí populace těchto dvou zvířat obě. Pravda, nejsou spolu zavřené "v kurníku" a musely si najít každý "to svoje" - ale o tom to snad taky je, ne?
S tím NP Bavorský les a NPŠ a dojemným soužitím rysa a tetřeva si nabíháte spíš vy. Jen do roku 2001 bylo díky snažení Dr.Aschenbrennera vysazeno v Bavorském lese přes 1300 tetřevů. Do roku 2012 na území obou NP běží projekt „Monitoring tetřeva v Bavorském lese, rozšíření, populační hustota a stresová zátěž“. Výsledky zatím nic moc, je sice pravda, že na Šumavě tvoří zbytková populace tetřeva cca 90% celkové populace v ČR, ale v období 2005-2008 to reprezentuje cca 250 jedinců, což je zoufale málo, vzhledem k počtu reintrodukovaný ch jedinců, včetně CHKO Šumava, kde existují dvě subpopulace o velikosti cca 20 ks. V Rakouské části Šumavy tetřev celkem nikoho nezajímá.
Problém je v tom, že ačkoliv ochranáři na jednu stranu zarytě tvrdí, kterak výskyt rysa v dané lokalitě trvale snižuje stavy lišek (např. Červený a kol, 2006, Helldin a kol., 2006, Voskár 1993) což se vydává za doklad možné koexistence populace rysa a tetřeva a za pozitivní působení rysa na tetřevovité tím, že redukuje početnost jiných predátorů , má tahle ochranářská teorie takovou malou trhlinu, respektive kulhá na obě nohy, protože za stejné či identické sledované období se udává predace cca 76% reintrodukovaný ch jedinců tetřeva liškou (Marhoul, Volf, 2005). Takže efekt rysa na snížení populace lišky 0, + k tomu vlastní predace tetřeva rysem. Pokud by ta teorie o tom, jak rys vytlačuje lišku byla platná, nemohla by predace liškou dosahovat závratných 76% (v případě, kdy je přítomnost lišky u kadáveru z nějakých důvodů vydávána za primární příčinu predace ano). Ta teorie možná platí v původních biotopech, nikoliv však v oblastech jako je Šumava, Jeseníky atd. a to už vůbec nemluvím o tom, že optimální populace rysa na Šumavě by se měla pohybovat v rozmezí cca 12-16 ks, přičemž sami vědátoři Koubek, Červený 1998 přiznávají na Šumavě populaci 120 ks, což je poměrně šokující populační hustota cca 1ks/1000 ha, přičemž např. Herenschmidt-Vaudel 1992 udává optimální teritorium pro jednoho rysa 10-20 000. ha, Capt 1992 pro 1 samce teritorium cca 20-40 000 ha, samice 10-15 000 ha. Jinými slovy si ochranáři a vědátoři lžou do kapsy a je to spíše přání otcem myšlenky namísto toho, abychom si přiznali, že lišky a slepice v jednom kurníku prostě mít nelze. Jednoduše řečeno, platí to, co prohlásil prof.Dr.W.Scherzinger na mezinárodním sympoziu o tetřevovitých v roce 2010, k hlavním zásadám patří zachování vhodného životního prostředí, regulace predátorů a omezení zneklidňování.
Váš problém je v tom, že sice umíte blábolit zelené ideologické kecy, třeba o rysovi, ale jinak víte úplný h…… , což je vidět i na tom, že si myslíte, že fťák o váze 2,5-5 kg bude hřadovat na pětiletých, uměle podsazených smrčcích na Šumavě a unesou ho větvičky o síle malíčku, což mimo jiné odporuje i fyzikálním zákonům, nemluvě o tom, že tetřev preferuje staré jehličnaté a smíšené porosty, prostorově a věkově různorodé. Zbytečná debata, vaše znalosti problematiky končí u ideologických keců. MS
na to,co je původní a původní není s.re pes.Jde o to co je VZÁCNÉ Jarku,vzácné a unikátní.
Jsou tam druhy,které nežijí nikde jinde na světě.Jsou tam kytky a hmyz,které jsou kriticky ohrožené.bez jakýchkoliv pochybností jsou vytlačovány klečí.Jinak ty tvoje mury jsou,i když to jistě nechápeš,pro biodiverzitu pozitivní.
Musí se stanovit priority-jestli pochybná půdoochranná funkce,nebo tyto druhy.
2)K tvému podivení...většina těch druhů je závislá neustálých disturbancích-laviny,pastva atd.
3)Nikdo přesně neví kolik stupňů který druh akceptuje,důlež itý je případný posun hranice lesa.
Ty druhy tam přežily i teplejší časy než jsou dnes,takže o teplotu bych tolik neřešil.
Zásadní je kleč.Přijít o 25% habitatu je veliký zásah-krom toho, na některých místech je situace horší,krom toho se často jedná o specialisty na určitá mikrostanoviště ,kteří neobývají paušálně celé alpínské bezlesí
Závislost těchto druhů na lavinové činnosti a jiné erozi není žádná žonglérský obrat,ale holý fakt.
Jinak opakuji,že ty druhy již přežily již teplejší období než je teď.
Co nepřežijí na beton je postupující kleč.
Až začne alpínské trávníky ohrožovat smrk,je třeba jej kácet a trávníky udržet-to je ovšem naprosto hypotetická situace,zatímco kleč je nanejvýš akutní.
1. Ptáte se po důvodu, proč kamzíka v Jeseníkách nemít. Takže se ptáte proč ne. Já se ptám proč ano?
2. Kamzík byl v Jeseníkách vysazen. Ptám se, proč se tam nevykytoval přirozeně. Pokud je pravda, že někdy v dávném pravěku kamzík v Jeseníkách byl, tak se ptám, proč tedy vymizel.
Neměl byste se tou nenávistí ke všemu živému, co neodpovídá vašemu vidění světa, nechat tak ovlivňovat. MS
ad 1) Proč ano? Protože z toho má pár jedinců prospěch, zvěřina, trofeje aj. Z chovu kamzíka (polsky koza turystyczna), běžný člověk nic nemá. Je to otázka pro pár vyvolených.
ad 2) Migrace kamzíka do Jeseníků, i přirozená z Karpat by nebyla problém a když dnes třeba ano, tak v dávnější minulosti jistě ne. Potíž je v tom, že v Jeseníkách zřejmě kamzík neměl podmínky. Ne že by tam nemohl žít, ale měl konkurenci jiných býložravců a také zde byli predátoři. V pravěku zde byla třeba člověkem asi neregulovaná populace vlků, ta dnes chybí. V Karpatech nebo Alpách je nesrovnatelně divočejší terén, takže hlavní výhoda kamzíka je plně k dispozici, v Jeseníkách to měl kamzík vůči vlkům těžší a mohl být pro ně snadnější kořistí. To může být jeden z více důvodů.
Jenže z nějakého endemitu nemá prospěch nikdo, z kamzíka ano. Lipnici jesenickou nebo zvonek jesenický si do guláše nikdo nepřidá, kamzíka ano. To je rozdíl. Celý ten humbuk kolem kamzíka ze strany jeho zastánců je proto, že je to zvěř, kterou lze lovit a dá se sežrat. Myslíte, že by se za zvíře myslivci tak bili, kdyby to byla třeba škodná? Vůbec ne. A kdyby to bylo zvíře, které do guláše nejde hodit, tak taky ne, To že někdo zblbne veřejnost na milé a hodné zvířátko a hezké, to je normální. Zkuste ovšem dát stejnou petici na podporu vlka v Jeseníkách.
Mě je fakt jedno, jaký má co status ochrany, nemusím mít NP Jeseníky. Důležité je, že nikdo nebude prudit proti omezování invazního druhu. Ona kleč, na rozdíl od třeba netýkavky žláznaté, jde poměrně snadno a hlavně definitivně zlikvidovat i bez chemie, to je výhoda. Když budou lesníci místo smrkových monokultur v Jesníkách v pásmu bučin dobrovolně pěstovat hercynskou směs, budu maximálně spokojen.
Problém kleče je pouze problémem nesmírné ješitnosti lesníků. Většina lesáků jsou totiž velmi ješitní lidé.
Původní kleč v Jeseníkách není z migračních důvodů, v dobách kdy to ještě šlo (asi pozdní glaciál) nestihla domigrovat ani od západu ani od východu. To jsou klasické dějiny, kvůli drobnostem je vše úplně jinak než by mohlo být. Takže je to stejná otázka, jako co by se stalo, kdyby vyhrál Hitler válku.
Ano, je možné, že v minulosti mohla smrčina vystoupit i na nejvyšší vrcholy Jeseníků. Bezlesí tam ale vždy přežívalo, protože to nebyla smrčina zapojená, ale parková a zakrslá s většími mezerami. Svou úlohu hrály také požáry, které les omezovaly, ať už byly umělého nebo přirozeného původu. V těchto polohách je sukcese lesa pomalá, tudíž stačil jeden požár za 50 let a aby to vznik lesa v hřebenových partiíích radikláně omezilo.
Nemyslím, si, že zrovna Jeseníky jsou nějakou výjimkou z ohledu těch keřovitch smrků, např. na Králickém Sněžníku je těch keřových smrků docela dost a přechod do bezlesí je poměrně plynulý. I v jiných pohořích může být přechod ostřejší, vliv člověka na hranici lesa je patrný u mnoha evropských hor, připouštím, že tak jako jinde mohl mít člověk vliv i na bezlesí v Jeseníkách. Alpínské bezlesí v Jeseníkách nebylo způsobeno činností člověka , i když na něj mohl mít vliv (pastva, požáry), třeba omezením zakrslých smrků parkové tajgy na hřebeni, ovšem zapojená smrčina by tam i bez vlivu člověka nebyla, byla by to parková tajga s většími mezerami, které by vytrvávaly i mnoho desetiletí. Na rozdíl od kleče, ta by byla schopna v Jeseníkách zatáhnout skoro vše. Abyste si udělal představu, tak kdyby tam kleč kdysi domigrovala, mohl Praděd taky vypadat nějak takto:cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Svorov%C3%A1_hora.JPG
Ještě bych chtěl dodat, že kdyby do Jeseníků kleč domigrovala, neměl ji smrk šanci zcela vytlačit, zůstala by zachována. Přes pro ni nepříznivé období by to bylo těsné okolí kamenných moří, skály, rašeliniště. Zůstala by třeba na Rejvízu, když ne čistá, tak alespoň jako hybrid s blatkou Pinus x pseudopumilio.
Takže tvrdíte, že třeba v Krkonoších je ta přechodová oblast širší? To já bych netvrdil. V případě Jeseníků by posunutí hranice jistý problém byl, ale jak jsem řekl, nikdy to asi nebyla zapojená smrčina, nějaké bezlesí tam vždy zůstalo a jsou tam i zvláštní stanoviště, lavinové dráhy, mury, skalky aj.
Na Váš názor o tom, že podle Vás nelze mít na jednom území rysa a tetřeva jsem usoudil z kontextu předchozí debaty, zveličování jeho významu pro populace tetřeva, a Vašich stále opakovaných slovech o „jednom kurníku pro slepice a lišky“. Pokud jste tím nemyslel rysa, tak se vyjadřujte jasněji a hlavně o něm pořád v souvislosti s tetřevem nemluvte. Ani Vámi uvedená čísla nejsou důkazem, že by to nešlo, ostatně Vámi uvedená Karpatská statistika složení predátorů tetřevích hnízd taky něco napovídá, stejně jako souběžný výskyt tetřeva a rysa v Karpatech vůbec. O nějakém slibovaném efektu rysa na snížení populace lišek a tím vyřešení problému tetřeva jsem nic nepsal, nějaký vliv to mít může, osobně se ale domnívám, že hlavním důvodem možné koexistence je právě velikost rysího teritoria. Vliv vysokých populací lišky jsem nezpochybnil ani v nejmenším.
Ty Vaše výpočty hektarů mi připadají, bez urážky, značně přitažené za vlasy. Podobně velká velikost populace se uvádí, můžete ale uvést zdroj, podle kterého je namačkaná na 120 tis. ha, se kterou počítáte jako se základem? (120 ks, 1ks na 1000 ha – takové hustotě, kterou uvádíte jako argument, vážně věříte?????????). I když to s odřenýma ušima aspoň řádově vychází na NP a CHKOŠ, KDE je toto populační číslo spojováno přímo s tímto územím (a nikoliv s celou populací - aspoň jihozápadních - Čech, které jsou, řekl bych, o něco větší?). Telemetrické sledování ukázalo velikost teritoria cca 300 (kočka)-360 (kocour) km2, průměrnou hustotu 1,75 ks / 100 km2.
Nemám potřebu tu za každou cenu dělat nějakou ideoagitku pro NPJ nebo ochranu rysa, jak píšete, ani netvrdím že jsem všeznalý zoolog. Ani Vám nepíšu, že víte h... Jen mi vadí jak ta Vaše fakta kroutíte, snažíte se nás tahat za fusekli podobnými „výpočty“ a snažíte se používat každý klacíček jako kyj proti všemu "zelenému". Ale jinak díky za uvedené údaje, škoda že si k tomu neumíte odpustit tu neustálou agresivitu a aroganci, tohle všechno svědčí o tom, že sem ideologicky bojovat chodí spíš někdo jiný, já bych dal přednost tomu v klidu se pobavit a vyměnit názory a informace.
Těch 120 ks jsem taky nezpochybnil, jen to, že mají být namačkáni na 120 tis. ha na Šumavě.
Pokud se tedy vrátíme k té Vaší původní otázce - ne nemyslím si, že by vyhlášení NP spasilo tetřeva a rysa, a podstatným způsobem změnilo ty hřebenové partie. Těch se to prakticky nedotkne, a i v těch nižších okrajových partiích (řekněme těch zbylých 70 %, což ale taky není úplně bezvýznamné) půjde jen o parciální, jeden z x důvodů, co by se mohlo zlepšit. Také se o tom nemluví jako o vyhlášení ptačí oblasti na tetřeva s ochrannými podmínkami parku nebo prioritní oblast chovu rysa :). Jsou to jen menší dílčí důvody, které byly zmíněny, a které odpůrce parku nastartovaly k bouřlivé reakci.
Pokud si zarolujete nahoru nebo vzpomenete, zapojil jsem se do debaty kvůli těm obecně zmíněným "nutným legislativním změnám," to mě zaujalo a další debata pak na to jen navázala. Nejsem zarputilý zastánce vyhlášení parku, nemyslím si, že by se bez něj nešlo hnout. Ale nejsem ani proti, myslím že by to mohlo přinést mnoho dobrého. Možná jsem jen v té fázi, ve které Vy jste byl, jak jste na úvod napsal, před 20-30 lety. A to jste snad nebyl zelený ideologický poš.uk, nebo ano?
Otázka je, jaké jsou možnosti CHKO ovlivnit ten zbytek v článku uvedených problémů, a jestli to někde nenaráží natolik, že to je velká motivace vzít to do vlastních rukou.
Pokud to nemá mít velký přínos pro samotnou přírodu, já osobně dávám přednost spíš pohybu v území s menším množstvím lidí a bez nějakých strážců na každém rohu. Jaké jsou tam problémy s turisty? Neříkejte mi, že do těch sutí někdo ve větší míře leze a dělá tam binec.
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.