Přihlásit

Nechť se zase drop vrátí (Znojemsko)

"Pracoval jsem na vinici blízko křižovatky na Karlov a pak je uviděl. Asi třicet dropů. Z dálky vypadali jak stádo srnek. Pak se rozběhli a pomalu, pomalu rozletěli. Úchvatný, nezapomenutelný zážitek," vzpomíná pan Josef z Hrádku na poslední setkání s nejtěžším evropským ptákem. Bylo to v roce 1986. Od té doby už dropa velkého nikdy neviděl. Možná se to však brzy změní.
Jeho jediným pravidelným hnízdištěm u nás byl od počátku 20. století pouze znojemský region, drop se stal zdejší raritou a chloubou. V okolí Hrádku poslední kusy tohoto opeřence žily ještě začátkem devadesátých let. Až šestnáct kilogramů vážící stepní pták se však postupně přemístil do příznivějších oblastí, například do sousedního Rakouska. Život v České republice mu znemožnily drastické změny ve způsobu hospodaření a další nepříznivé faktory. Aby se vrátil, o to se teď snaží unikátní projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ve spolupráci se společností Agrospol Hrádek. Drop potřebuje nízké plodiny, nebezpečnými jsou pro něj různí predátoři jako třeba lišky, schovávající se v kukuřici. To vše má nový projekt eliminovat. "Zemědělci se zavázali vyčlenit přibližně sto hektarů velký blok půdy, kde je vyseta například vojtěška, řepka nebo krmná kapusta. Nebudou používat chemická hnojiva a pesticidy, při kosení chtějí důsledně postupovat od středu ke krajům, aby zejména polní ptáci a savci měli možnost přesunout se do sousedního porostu. Na dalších více než sto hektarech kolem bude zemědělské hospodaření také uzpůsobeno. Doufáme, že takto vytvořená krajina se stane pro dropa opět natolik atraktivní, že zůstane," přibližuje Karolina Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Podle místních myslivců se totiž u Hrádku skoro každý rok na jaře několik kusů dropa objeví, pravděpodobně přichází z hejna v nedalekém Rakousku. "Není to nic výjimečného. Mladí jedinci si zřejmě hledají terén, když je vyžene dominantní kohout z hejna. Pak však zase zmizí. Naposledy jsme u nás zahlédli dropa minulou sobotu, shodou okolností právě na místě, kde je pro ně od podzimu ta upravená plocha. Když přiletí a bude mu to tu vyhovovat, snad jednou zůstane. Takové je aspoň naše zbožné přání, " vysvětluje zdejší myslivec Štefan Kizek.
Pokud se tak stane, zemědělci počítají s tím, že plochu výskytu postupně ohradí a možná vybudují v blízkosti pro veřejnost rozhlednu. Zvýšit tím atraktivnost regionu není ale podle Ivana Martince z Agrospol Hrádek to hlavní. "Utvoříme tím plochu, kde se nebude používat chemie, objeví se nám tam také ještěrky, sysel, nebo třeba vysoké zvěř. Čím je člověk starší, tím se v něm spousta věcí mění. Dřív jsem si nevšímal a nevážil toho, že támhle je sýkorka, tam hrdlička, teď už ano."

ALŽBĚTA JANÍČKOVÁ
Poznámka autorky: Pan Ivan Martinec, kterého v článku cituji, si nepřál být příliš mediálně zviditelňován. "O mně nepište, ale o místních myslivcích, to oni vytvářejí podmínky, pracují o víkendech, aby se k nám drop vrátil. My zemědělci jen připravujeme plodiny. Každý myslivec musí být ochráncem přírody, pak je to teprve myslivec, a ten, co bere flintu, aby jen zaplnil mrazák, ten jím není."

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

ČHMÚ zpřístupnilo mapu sumy efektivních teplot ve vztahu k rojení kůrovců

ČHMÚ zpřístupnilo mapu sumy efektivních teplot ve vztahu k rojení kůrovců

Lesnictví

Teploty mají významný na rychlost vývoje kůrovců. Čím vyšší jsou průměrné teploty, tím je vývoj kůrovců rychlejší. Proto vznikla nová mapová informace zveřejňující sumu efektivních...

ČSÚ: Nahodilá těžba v roce 2019 představovala 95 % těžby celkové

ČSÚ: Nahodilá těžba v roce 2019 představovala 95 % těžby celkové

Lesnictví

Těžba dřeva vloni dosáhla 32,6 mil. m3 dřeva bez kůry, což představuje doposud rekordní objem vytěženého dříví. Došlo také k výraznému nárůstu plochy umělého zalesňování...

SLŠ: Průběh jarního počasí zásadně ovlivnil stav kultur v lesích

SLŠ: Průběh jarního počasí zásadně ovlivnil stav kultur v lesích

Lesnictví

Nízká půdní vlhkost po suché zimě, velké rozdíly v denních a nočních teplotách v první půlce dubna a výrazný deficit srážek v průběhu celého dubna...

LČR za rok dokončily 70 staveb v rámci programu „Vracíme vodu lesu“

LČR za rok dokončily 70 staveb v rámci programu „Vracíme vodu lesu“

Lesnictví

Desítky nádrží, tůní a mokřadů, přírodní koryta potoků – Lesy České republiky vrací lesům a krajině vodu. V rámci největšího programu v historii státního podniku...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby