Přihlásit

Proč právě pět set hektarů? (Zemědělec)

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o myslivosti, kterou má ministerstvo zemědělství předložit Úřadu vlády do konce letošního roku, se stále častěji diskutuje o vztazích a vzájemném postavení vlastníků honebních pozemků a uživatelů honiteb. Jednou ze základních otázek, od níž se vztahy obou skupin odvíjejí, je zákonem stanovená minimální výměra honitby. Především o ní hovoří v následujícím příspěvku Věra Petrová ze Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Jak to vidí Věra Petrová ze Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR
Proč je tedy minimální velikost honitby stanovena právě na oněch pět set hektarů? Vymysleli je komunisti, když ukradli sedlákům pole a rozorali meze. Lesů se to vlastně ani netýkalo, ty byly automaticky přiřazeny k Československým státním lesům. Protože však československé lesnictví bylo ještě z dob Rakousko-Uherska až přebujele byrokratické a všechny lesní porosty byly zakreslené do porostních, pečlivě vedených map, tak se po pádu totality během necelého roku vědělo, komu které porosty patří. S polnostmi, každoročně obdělávanými a dodnes neohraničenými, je to však stále problém a možná problém úmyslný.

Zákon a historie
Až do začátku druhé světové války, respektive do ustavení protektorátu Čechy a Morava, vystačila československá myslivost pomocí různých obměn se třemi trochu se od sebe lišícími právními předpisy, které upravovaly problematiku tvorby honiteb v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a vycházely z patentu císaře Franze Jozefa I. z roku 1849. Samotný termín "honitba" pocházel ne z činnosti myslivecké, jak se dnes všichni, včetně myslivců, domnívají, nýbrž ze staré české míry hon, ve své době označující pole oseté jednou plodinou, tedy dnešní lán. Ještě dříve to znamenalo délkovou míru, rovnající se 125,496 metru. Volně domyšleno podle dnešní míry zhruba jeden a půl hektaru. Do tehdejší minimální honitby, která činila 200 jiter, tedy přibližně 115 hektarů, se takových honů vešlo asi 75. A byla to dobrá míra, protože jestli Habsburci a zvláště Franz Josef I. blahé paměti něčemu rozuměli, tak to byla myslivost. I když tento termín neznali, protože myslivost je pojem výlučně a jedině český. U nás byl znám dávno, ale do zákona se dostal až špatným překladem zákona nacistického vrchního lovčího Hermana Göringa, sjednocujícího dosavadní tři zákony. A od té doby se s ním potýkáme. Smíchal se totiž dohromady zákon o tvorbě honiteb s pravidly o lovu, a do toho přišel Únor 1948, majitelům honebních pozemků byly odňaty pozemky a těm, kteří na svých pozemcích "myslivcovali", i jejich zbraně. To by tak hrálo, aby třídní nepřítel chodil s ostře nabitou zbraní po lesích a polích, které už přece nebyly jeho.
Zákon o tvorbě honiteb a hospodaření se zvěří, zvaný myslivecký, je od svého začátku lakmusovým papírkem kvality hospodaření s krajinou samou. Už rok před tzv. Vítězným únorem ustavil komunistický ministr zemědělství Ďuriš ve svém výnosu z 13. 3. 1947, že v lovecké společnosti (dnešní myslivecká sdružení) mohou nejvýše polovinu tvořit místní zemědělci, a to jen ti, kteří nemají víc než 20 ha půdy. Ostatní členové musejí být zaměstnanci státních lesů a statků, dělníci, drobní živnostníci a "myslivci lidově demokratických městských vrstev". Počet myslivců tak rázem stoupl téměř o čtyři sta procent - v roce 1938 jich bylo 24 tisíc, v roce 1940 za protektorátu celkem 15 tisíc a v roce 1946 již 117 tisíc. Minimální výměra byla pro společenstevní honitby určena 150 ha, pro honitby vlastní 200 ha. Pro získání loveckého lístku bylo od 1. 1. 1948 nutné členství v Československé myslivecké jednotě, což po zřízení tzv. akčních výborů Národní fronty po únorovém puči znamenalo vyloučení všech demokraticky smýšlejících myslivců, kterým byly odebrány nejen lovecké lístky, ale, jak se už výše zmiňuji, i zbraně.
V roce 1963 vydal tehdejší Československý myslivecký svaz, vzniklý po Únoru 1948 z Československé myslivecké jednoty, která se po listopadu 1989 stala Českomoravskou mysliveckou jednotou, publikaci, v níž se konstatuje, že "dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově. Očista mysliveckých řad byla školou třídního uvědomění. Myslivci . se stali nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice.". Po půl století můžeme říci, že se jim to daří dodnes. Venkov se vylidňuje, drobná zvěř mizí z polí, ornice se splavuje a lesy jsou ničeny přemnoženou spárkatou zvěří. Ročně tak upevňovatelé "rodící se socialistické vesnice" působí v naší přírodě škody za devět miliard korun. Umožňují jim to všechny tzv. myslivecké zákony, vydané pro roce 1945, včetně toho současného. Kosmetické úpravy, které se chystá ministerstvo zemědělství udělat, možná tyto škody o miliardu či dvě zmírní, ale i o tom pochybuji.

Na velikosti záleží
Problém je totiž v samotném základu, na němž ministerstvo trvá, tedy v tvorbě honiteb a v zákazu zmenšení jejich minimální velikosti. Přitom se právě po zmenšení minimální honitby čím dál tím víc volá. Současných 500 ha bylo uzákoněno v roce 1962, kdy už byly rozorané meze a vládnoucí KSČ plně ovládala život na venkově, včetně myslivectví. Snižující se stavy drobné polní zvěře jí nijak zvlášť nevadily; mandelinku, tehdy tzv. amerického brouka, kterého k nám podle její propagandy shazovala americká letadla, místo koroptví a křepelek sbíraly brigády školní mládeže a později je nahradila chemie. Stejné to bylo s ostatní potravou drobné polní zvěře. Srnčí se odstěhovalo pouze do lesů a v honitbách začal řádit jelen sika, muflon a daněk, nad tím vším kralovala zvěř černá. Když už to překračovalo únosné meze, zasáhl okresní nebo krajský tajemník a nařídil soudruhům myslivcům, aby zvěř postříleli. Třeba i v pracovní době, v zaměstnání byli omluveni. V 70. letech se začala malá JZD slučovat do velkých celků, vznikaly tzv. střediskové obce a honitby se tedy teoreticky zvětšovaly také. Ve skutečnosti tomu bylo naopak - polní honitby mizely a těch lesních bylo pro lidové myslivce pramálo. Většinu jich totiž měli už dávno obsazené různí ministerští a krajští papaláši a slavní lidoví myslivci sbírali jen drobty.
Po listopadové revoluci v roce 1989 zachvátila soudruhy myslivce doslova panika. Sice se uvolnily papalášské honitby, ale s navracením zemědělské a lesní půdy pravým majitelům hrozilo i navracení myslivosti. Byla sice snaha vyhlásit veškerou půdu za půdu honební patřící státu, ale to bylo moc i na právníky, vystudované na komunistických vysokých školách. Zažila jsem zasedání legislativního výboru federálního shromáždění, na němž o tom soudruh Hromas přesvědčoval komunistické poslance. Byla ve mně malá dušička, ale pak mě osvítil Duch svatý a já se naivně zeptala, jak to bude s políčky pro zvěř. Kdo bude rozhodovat, kde se mají dělat? Státní myslivec, nebo majitel půdy? Poslanci se otočili k Hromasovi: "Musí se dělat políčka pro zvěř, pane profesore?" a soudruh profesor musel kývnout. Vždyť to vtloukal do hlavy svým posluchačům celá léta! A bylo vyhráno. I komunističtí poslanci uznali, že myslivost patří majiteli pozemku. A v tomto smyslu také zněla první polistopadová novela mysliveckého zákona.
Jen těch pět set hektarů minimální honitby tam zůstalo. Naivně jsme totiž věřili, že komplexní úprava půdy, která byla uzákoněna v zákoně o půdě v roce 1991, bude nejpozději do deseti let hotová, že každý vlastník bude vědět, kde má své pole, svou louku a že se pak vrátíme k tradičním minimálním výměrám, osvědčeným a platícím nepřetržitě dodnes v celé střední a západní Evropě. Osudný omyl! Komplexní úpravy nejsou hotovy ani z jedné třetiny, zemědělská a lesní půda stále více chřadne, ornice mizí, louky jsou zničené černou zvěří a smrkové porosty se kácejí osmdesátileté, ačkoliv by se měly dožívat nejméně 150 let. Ale - přece se něco hnulo.

Snad nová generace
Vyrostla nová generace a s ní se začíná křísit selská hospodářství, vznikají farmy, a těm nezbytně chybí možnost vlastní, soukromé myslivosti. Odjakživa patřila k sedlačině, i na ni musel hospodář myslet, když dělal plán osevu a sklizně, i pro ni musel mít na zimu krmivo a v létě pestrou stravu, dost vody a úkryt před nepohodou. Chovat na svých pozemcích polní a lesní zvěř byla odnepaměti povinnost i radost zemědělských a lesních hospodářů a česká myslivost patřila v předválečné době k nejlepším v Evropě. A přinášela i pěkné výdělky venkovu a zvláště dnes by mohla přinést čilý turistický ruch, zaměstnanost a vzkřísit slávu národního kulturního dědictví - české myslivosti. Vždyť i toto slovo "myslivost" máme jako jediní na světě.
Jenže, kdo má pět set hektarů pohromadě, aniž by se musel spojovat se sousedy? A kde ti sousedi dnes jsou? Komunisté je rozvezli po celé republice, zvláště do vylidněného pohraničí, které potřebovalo pilné ruce vesnických boháčů a kulaků. Potomci lidových myslivců se zuby nehty drží vysněných pěti set hektarů, za které platí, když jsou hodně solidní, pět tisíc korun roční nájem. Vyplatí se majitelům honebních pozemků jezdit přes půl republiky na valnou hromadu, když ani nevědí, které ty hektary vlastně dědeček vlastnil? Kdyby mohla být menší výměra honitby, kdyby se mohli navzájem ti, kteří na půdě hospodaří, poznat s těmi, kteří by mohli být jejich sousedy, kdyby se vláda věcí vrátila do rukou těch, komu patří, kdyby.
Závěrem jen poznámka - rajón srnce je maximálně pět hektarů, rajón zajíce je ještě menší a rajón jelena se počítá na tisíce hektarů a černá zvěř do střední Evropy nepatří. Je tedy už jasné, proč právě pět set hektarů?
Protože to nepotřebuje ani člověk, ani zvěř, ale znesnadňuje to dorozuměni vlastníků pozemků s dnešními myslivci. A o to v podstatě jde.

Komentáře   

+2 # bergfreund 2020-07-17 13:23
Lesu zdar..jako výkonný lesník ted budu kopat do vlastních řad..co v lesích děláme pro zvýšení uživnosti..co dělají zemědělci pro usnadnění odlovu..vše je jen tvrdě na kšeft...po sklizni jsou plochy sterilní...a jak je zvykem všichni pláčou a naříkají...sucho,moc vody...malá úroda,nadurodu..vše špatně...dejte dotace....v lese je to vymlácené,paseky bez mzd, vše vyřezáno,vyžnuto..id ealně chemicky...já bych to těm vlasníkum nechal..at se ukážou...a bude zase nářek...
-11 # Miramira 2020-07-16 16:35
Poslechněte si názory vlastníků polí a lesů. Mnoho z nich by nejraději zvěř úplně odpálili do vesmíru. Vůbec si nedovedu představit jak by to fungovalo. Možná by už jsme stanici zvěř a zajíce znali jen na obrázcích.Protoze si zvířátka dovoluji žít a jíst ve svém prostředí ze ktereho je čím dál tím víc vytlačujeme.A na mMyslivci na které se nadává,tak ještě platí za škody způsobené zvěří. Ačkoliv podle mě by jsme měli my lidé mít zájem na tom ať tu naše děti ještě můžou jít do lesa a něco vidět.
+2 # Starý 2020-07-17 07:20
Zájem..ano, ale je třeba také říci, kolik lesa jste vypěstovali a vychovali. Už jako dítě jsem sázel a ožínal a to bez jakékoli náhrady a dnes se musím dívat na zničené stromky a sežrané paseky.
To dříve nebývalo v takovém množství....
Tak do jakých lesů se chce chodit dívat !!!
Takových které jsou pláněmi ostružin a bezů, které vždy "nějak" obrostou, to je ten moderní les???? kam chcete chodit!!.
Když jsem jako kluk sázel stromky a to jich bylo podstatně méně než dnes a na malé ploše, tak za tu dobu kolem prošel několikrát myslivec na obchůzce, bez flinty a diskutoval nad tím co tu je za zvěř a která v tom místě škodí a co s tím - to fungovalo!!
Dnes myslivce není vidět a to tam jsem skoro stále, spárkaté zvěře cca 20-40 x více z toho i druhy o které tu dříve člověk nezakopnul a v zimě spolehlivě stopa od auta kolem prázdného krmelce na krmeliště, kde se loví, ale jen do plnosti mrazáku, pak nastává doba klidu a hladového žraní zvěří všeho co uvidí, jeliož ani na tom krmelišti se již nekrmí.
To je dnešní myslivost......péče o zvěř.
Neříkám, že je to tak všude, ale v mém okolí ano..
+19 # JONES 2015-06-12 17:40
Jsem majitelem více jak 500 ha souvislých honebních pozemků. Téměř 3 roky se snažím o uznání vlastní honitby. Ta byla již 4x uznána. Následně se vždy současný uživatel honitby, tj. LČR s.p., lesní závod Židlochovice, odvolal. V honitbě, která není společenství, ale režijní, o výměře cca 2350 ha mají LČR minoritní podíl a to v nesouvislých pozemcích, celkem pod 500 ha. Navíc LČR od počátku roku 2013 nemají se mnou uzavřený žádný smluvní vztah o přičlenění a náhradu za přičlenění mých pozemků, škody zvěří zásadně neřeší atd. Dle současného zákona o myslivosti stačí LČR k provozování honitby, po pravděpodobné dohodě se státní správou § 29 odst.4, který říká, že do nabytí právní moci o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. Řešení situace však LČR na všech úrovních řízení zásadně odmítají. Tento paragraf lze za dané situace soudně zneužívat libovolně dlouho. Odvolání vždy řeší a lze se domnívat, že po vzájemně dohodě s LČR, Krajský úřad Brno. Tento pak odvolání LČR nezamítne jako neopodstatněné, nebo naopak neuzná důvody odvolání a věc vždy vrátí I. stupni (Městský úřad Hustopeče) k novému řešení. Důsledkem je, že tedy nemohu využít vyčerpání zákonných opravných prostředků a věc předat Správnímu soudu k rozhodnutí. Dle jejich výkladu zákona o myslivosti ani 998 ha souvislých honebních pozemků nemusí být dostačující k uznání vlastní honitby.
Vítáme proto snahu o novelizaci zákona o myslivosti. Věřím, že nadále nebude možné, aby uživatel honitby měl přednostní užívací právo před majitelem pozemků. V mém případě ani nemá možnost s více jak 500 ha souvislých pozemků vstoupit do HS , které ve zmiňované honitbě LČR neexistuje. A nebo snad ministru financí ČR v vyhovuje, že LČR tvoří pohádkové zisky do státního rozpočtu i za cenu hospodaření (bezesmluvního) na cizích majitelích?
Celá kauza je zveřejněna na mé doméně – www.honitbanovydvur.cz
+13 # mysl88 2015-06-09 19:33
Zdravý lidský rozum by měl vlastníkovi jednoznačně umožnit si se svým majetkem nakládat podle sebe, ne podle toho jak chtějí lidé kteří z jeho majetkem často( téměř vždy)nemají absolutně nic společného, natož zodpovědnost za stav onoho majetku...ono totiž bavit se o výměře honiteb...ani 3000 ha není výměra kterou zvěř respektuje. Osobně se zasazuji o rozlišení výměry vlastní a společenstevní honitby, rozlišení pojmu minimální velikost honitby a minimální velikost souvislých honebních pozemků nutných k uznání honitby a plánování a tolik prosazovaný chov pak plánovat a hodnotit ne za honitbu ale za ORP. Co se článku týká nemohu nesouhlasit...
+3 # lesmistr 2015-06-09 12:07
Jak to vidí paní Petrová?
V něčem má samozřejmě pravdu.
Pojmenovala správně likvidaci mysliveckých aktivit majitelů pozemků po únoru ( nevím, proč někdo ještě píše Únor s velkým "Ú") 1948, pojmenovala správně zločin komunistů vůči sedlákům a nejenom vůči nim, pojmenovala správně krádeže majetku nemovitého a nemovitého, včetně polí, lesů i zbraní. Pojmenovala správně i vyhnání lidí z jejich usedlostí, zábor lidmi naprosto beze vztahu k půdě a hospodaření, likvidaci pohraničních oblastí...
Lidé, kteří vedli mysliveckou organizaci po Listopadu 1989 byli až moc spjatí s minulým režimem. Když už s ním nespolupracovali, tak jej dostatečně využívali a dokázali to i po jeho pádu.
Samozřejmě pod rouškou a heslem lidová myslivost nade vše. Kázali vodu, pili víno. Nejenom víno, oni pili dražší nápoje. A znovu za peníze jiných. Samozřejmě, že někteří organizaci zneužívali ( spíš jenom využívali) méně, jiní ji zneužili k politickým cílům. A to už byla lumpárna.
Výměra 500 ha byla samozřejmě umělé vytvořená
a nadiktovaná.
Ale kdo vytvoří výměru novou a spravedlivější?
A kolik by vlastně měla mít ha?
-2 # Petrová 2015-06-14 21:24
Měl by ji ruku v ruce vytvořit stát a vlastník. Stát by měl rozsělit veškeré honební pozemky na oblasti chovu, jak vyplývají z přírodních podmínek a vlastníkům jako břemeno uložit vytvořit podmínky pro život té které zvěře s tím, že vlastník musí mít na těchto pozemcích minimální stavy zvěře. Velikost honideb by byla různá, podle přírodních podmínek a podle toho, jak se bude vlastník o honitbu starat. Pokud nebude mít předepsaný počet zvěře na svých pozemcích, případně nevytvoří pro zvěř podmínky, bude platit pokutu, nebo nebude dostávat dotace. Minimální velikost by buď tvořila 150 ha, jako v okolních zemích, nebo by nebyla žádná, jako v Anglii, kde prostě vlastník pečuje o zvěř včetně odlovu na svém pozemku a se sousedy se umí domluvit. Nad vším, včetně domluv, by měl dozor stát, který by případně svolával majitele ( při propachtování honitby uživatele) sousedících honiteb- Šlo by především o chov a lov jelena, případně o škody, kdyby některý majitel příliš překročil minimální stavy a zvěř by škodila v sousedních honitbách.
-5 # bergfreund 2020-07-17 13:39
ano...ale dokážete si představit to domlouvání..vždyt se ti "lidolovci" a ruzní majitelé něčeho nejsou schopni domluvit....jsme v Čechách............. ..
+3 # DRuzicka 2015-06-09 12:03
Kam kráčíš, česká myslivosti???

Tak konečně jsem se dozvěděl, kdo může za stěhování mladých do měst, velké lány kukuřice a následné odplavování ornice a také za kácení osmdesátiletých smrků... Za všechno jsme zodpovědní "my" myslivci! A každý druhý člověk v této zemi by to dělal mnohem lépe! Já osobně si také dovedu představit menší honitbu, například 100ha - při dnešní velikosti polních celků bych to viděl na 30ha kukuřice, 20ha pšenice a 50ha řepky... Ideální honitba! Dle odbornice pí. Petrové bych tam měl 20 srnců, nespočet bažantů, zajíců a koroptví. Také plno turistů a poplatkových lovců. Každý první pátek v měsíci by přijeli i ostatní majitelé pozemků z druhé strany republiky, abychom poklábosili, jak nám to tu "vzkvétá"... Sv. Huberte, prosím nedopusť, ať o myslivosti v této zemi rozhodují tito "odborníci"! Sám za sebe bych pro polní honitby výměru nejméně ponechal a pro lesní (hlavně tam, kde je normována jelení zvěř) bych výměru i ztrojnásobil! Bohužel si nedovedu představit organizaci této varianty. Snad nebude soukromnická lobby silnější, než zdravý lidský rozum!
+13 # Lynx 2015-06-16 10:21
Co to plácáš ?
Kam došla myslivost po roce 1989 ? Stavy veškeré spárkaté rostou. Jestli tomu říkáš myslivost, já tomu říkám velkochov.
Nikde není psáno, že ze dne na den se změní výměra všech honiteb na 115 či 150ha. Kde jsou v pořádku vztahy a nejsou problémy, není důvod ke změně. Ale kde jsou spory a kde si nájemci vyskakují a potlačují zcela cíleně práva vlastníků pozemků, tak je třeba už konečně rázně zakročit.
Právo myslivosti musí být v prvé řadě jednoznačně spjato s vlastnictvím pozemků a ne jako dnes, kdy je zákon o myslivosti ohýbán právě jednotlivými MS .
Dům se také staví od základů.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

10 tipů na skvělé vánoční dárky z Lesnické práce!

10 tipů na skvělé vánoční dárky z Lesnické práce!

Lesnictví

Vše nasvědčuje tomu, že letošní Vánoce všichni prožijeme možná trochu netradičně. Shánění vánočních dárků ale nemusí být důvod k obavám. Online nákupy nám budou zřejmě...

Lesy ČR se v Soutoku dohodly s ochranou přírody na dalším hospodaření

Lesy ČR se v Soutoku dohodly s ochranou přírody na dalším hospodaření

Lesnictví

Lesy ČR se dohodly s AOPK ČR na způsobu obnovy porostů v evropsky významné lokalitě Soutok. Velmi staré lesy s vysokým zastoupením dubu letního lesníci...

Vznikl Lesnicko-dřevařský fond

Vznikl Lesnicko-dřevařský fond

Lesnictví

Po letech diskuzí nad vznikem Lesnicko-dřevařského fondu došlo k významnému posunu a 22. října 2020 valná hromada Lesnicko-dřevařské komory v České republice schválila statut Lesnicko-dřevařského...

Vznikl nový dokumentární film o šumavských lesích

Vznikl nový dokumentární film o šumavských lesích

Lesnictví

Zelené plíce – nový dokumentární film o šumavských lesích a Národním parku Šumava se snaží o racionální a poctivý pohled na téma, u kterého se...

Populární zprávy

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Lesnictví

Zobrazeno:5011

Letová aktivita kůrovců skončila, kalamita ale pokračuje. Podle vyjádření Lesů ČR je zvládnutí kalamity pro podnik prioritou. Postupně se to daří na Moravě, situace se...

V  tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

V tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

Lesnictví

Zobrazeno:4750

V tendru na provádění lesnických prací ve státních lesích spravovaných podnikem Lesy ČR předložilo 36 firem 190 nabídek. Lesy ČR je začaly hodnotit 16. září...

Zemřel předseda SVOL František Kučera

Zemřel předseda SVOL František Kučera

Lesnictví

Zobrazeno:4442

SVOL s hlubokým zármutkem v pátek 16. 10. 2020 oznámil, že náhle podlehl nemoci František Kučera. „Ztratili jsme vzácného kolegu a přítele, lesnictví pak velkého...

Nestátní majitelé lesů žádají o kompenzaci škod po kůrovci 5,3 mld. Kč

Nestátní majitelé lesů žádají o kompenzaci škod po kůrovci 5,3 mld. Kč

Lesnictví

Zobrazeno:4023

Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytuje finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích. Za rok 2019 měla činit sazba finančního příspěvku 398 Kč/m3. Přijato bylo...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby