Přihlásit

V Šakvicích umějí vycpat slona i krokodýla (Nový život)

Radomír Franc se již téměř pětadvacet let věnuje profesionálnímu vycpávání divoké zvěře. Na nedostatek zakázek si nemůže stěžovat. Velkou část jeho zákazníků tvoří zahraniční lovci. Pro některé z nich není problém zaplatit čtvrt milionu korun za vycpání slona. Úspěšný podnikatel je schopen zachytit zvíře v téměř jakékoli pozici. Nedělají mu problém ani výjevy ze soubojů antilop nebo buvolů.

Šakvice
Na stropě visí velký kulatý lustr tvořený propletenýmparožím. Ze všech stěn civí desítky párů očí buvolů, jelenů a kozorohů. Přímo naproti dveřím leží pětimetrový krokodýl nilský s hrozivě roztaženou tlamou. Levé straně vévodí puma přichystaná k útoku. Ve žlutých panenkách jejích očí ze zračí napětí smíšené s očekáváním chutné kořisti. Na takový pohled by se měl připravit každý, kdo zavítá do preparátorského ateliéru Radomíra France v Šakvicích. Jeho patnáct zaměstnanců vycpe denně až pět zvířat. Zkušenosti mají i se slonem nebo žirafou.
Vycpávání zvířat provází osmačtyřicetiletého podnikatele téměř celý život. Začal snímuž ve třinácti letech."Od mládí jsem se znal s vedoucím zoologického oddělení Moravského zemského muzea Zdeňkem Kuxem, kterými ukázal, jak se preparuje bažant. Moc mě bavilo vdechovat mrtvým zvířatům nový život," popisuje své začátky Franc.
Po studiu na katedře myslivosti v Brně založil v roce 1990 v rodných Šakvicích svůj ateliér. "Po revoluci jsem konečně mohl vyjet do světa a získat nové zkušenosti. V začátcích mi hodně pomáhalmůj přítel Franz Schwarz, který patří mezi nejlepší rakouské preparátory," doplňuje Franc.
Za několik let se od bažantů propracoval až k práci s exotickou africkou zvěří a zdatně drží krok s evropskou i zámořskou konkurencí. V současnosti jezdí vystavovat na veletrhy po celém světě. Jedna z největších mezinárodních výstav se pravidelně koná v Las Vegas. "Obor se neuvěřitelně rychle vyvíjí. Stále je potřeba zkoušet nové typy materiálů a chemikálií. Dříve se k uchování kůže používal jedovatý arzenik. Dnes ho nahradila bezpečná kyselina mravenčí," usmívá se Franc a na důkaz svých slov klidně hladí hřívu vycpaného lva.
Kůže dorazí do ateliéru vysušená a nasolená poté, co nejprve stráví úřady předepsaný čas v karanténě. Kůže se pak musí rozmočit a vyčinit, díky čemuž je měkká i za sucha a nekazí se. Následuje mízdření, při kterém se zbaví vaziva. Teprve potom je připravena k potahu na figurínu. Na té pak kůže schne asi čtrnáct dní. U tlustokožců to však zabere i měsíc.
Klient si sám vybere pozici, do které chce úlovek naaranžovat. "Nedávno jsme vytvářeli souboj dvou afrických antilop. Populární jsou i klidové pozice," říká Franc a ukazuje na pětisetkilogramového medvěda kamčatského, kterému se mezi pařáty leskne ulovený pstruh.
K výrobě chrupu používají Francovi zaměstnanci obarvenou pryskyřici. Oči jsou ze skla. Samozřejmostí je i vymodelování podstavce, který se preparátoři snaží přizpůsobit zákazníkově interiéru.
Na závěr putuje exponát do takzvaného kosmetického salónu, ve kterém pracuje Pavlína Chudějová. "Mým úkolem je vyretušovat odřená místa. Používám barvy z Ameriky. Nejhůře se pracuje třeba s hrochy a krokodýly. Na jejich tlustou kůži se barva hůře chytá. Navíc nemají srst, takže na nich jdou vidět všechny nedostatky," vysvětluje Chudějová, která právě zabarvuje odřeniny v okolí rohů na hlavě antilopy.
"Každý zaměstnanec si prvně vyzkouší vše od přípravy kůže až po preparaci. Po dvou měsících určím, do kterého oddělení jej zařadím. Každý má buňky na něco jiného," popisuje Franc.
Zatím největší zakázkou šakvického ateliéru byl víc než tři metry vysoký slon, kterého si před třemi lety za čtvrt milionu korun objednal zákazník z Rumunska. "Na slonovi nás pracovalo všech patnáct skoro celý rok," vzpomíná Jan Polášek, zatímco pečlivě zašívá přední lví tlapu. "Pokrýt model lví kůží trvá tři až čtyři dny. Práce s divokými kočkami je pro mě rutina," usmívá se preparátor. V ateliérupracujeužosmlet. Pár metrů od něj schnou dokončené exponáty.
Ceny zakázek se liší podle náročnosti. Za preparaci lva zákazník zaplatí šedesát tisíc korun. Méně náročné preparáty, jako je například hlava srnce, stojí asi čtyři tisíce.
Vrchní patro Francova ateliéru zdobí mimo jiné dva vycpaní gepardi, kteří kdysi hlídali před menší zvěří brněnské letiště v Tuřanech. "Jednoho museli kvůli nemoci utratit, druhého někdo otrávil. Tak jsem se rozhodl koupit jejich kůži," vysvětluje Franc, který chce v Šakvicích postavit muzeum s vycpanými exponáty rozdělenými podle kontinentů.

***
Lov lva v Africe? Půl milionu
Radomír Franc se neživí pouze vycpáváním zvířat. Organizuje také lovecké výpravy do celého světa. Na některých z nich své zákazníky osobně doprovází. Většina z nich poté pošle své trofeje právě do šakvického ateliéru, kde je Francovi zaměstnanci zvěční. Nejoblíbenějším cílem je Afrika. Lovec, který si zájezd objedná, se nemusí starat téměř o nic. "Vyřizujeme letenky i lovecká povolení. Klienta doprovází na safari profesionální lovec a státní ranger, který dohlíží na dodržování pravidel. U některých zvířat je totiž povolené za rok ulovit pouze určitý počet kusů," vysvětluje Franc. Pokud chce člověk lovit běžně dostupná zvířata, jako jsou antilopy či prasata bradavičnatá, zaplatí za desetidenní zájezd asi sto tisíc korun. Naproti tomu lov lva stojí víc něž půl milionu korun. Co se týče etiky, má Franc jasno. "Náš lov je regulovaný státem a podléhá přísným kontrolám," říká muž. V pytláctví vidí, stejně jako ochránci zvířat, velký problém. "Nedávno někdo napsal, že rohy nosorožců mají protirakovinné účinky. Na černém trhu ihned vzrostla jejich cena," pokračuje Franc. Zákazníci vědí, že do jeho ateliéru nemohou přinést trofej bez potřebných úředních potvrzení. Franc vlastní ranč v Jihoafrické republice. Do jižního cípu Afriky, kde by se jednou rád usadil, vyráží opět na podzim.

 

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

LČR skončily loni kvůli kalamitě ve ztrátě 790 mil. Kč

LČR skončily loni kvůli kalamitě ve ztrátě 790 mil. Kč

Lesnictví

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) se loni podle auditovaných výsledků propadlo do ztráty 790 milionů korun. V roce 2018 měl podnik zisk 70...

Musíme adaptovat lesy na změnu klimatu, ale i náš přístup k nim

Musíme adaptovat lesy na změnu klimatu, ale i náš přístup k nim

Lesnictví

V čele pražské lesnické fakulty stojí od konce roku 2019 Róbert Marušák, profesor hospodářské úpravy lesů a dlouholetý proděkan. Jak vidí budoucnost fakulty, ale i...

Výskyt lesních škodlivých faktorů v Česku v roce 2019

Výskyt lesních škodlivých faktorů v Česku v roce 2019

Lesnictví

Podobně jako v předchozích letech je přehled výskytu lesních škodlivých faktorů v roce 2019, publikovaný mj. v květnové Lesnické práci, zpracován na základě obdržených hlášení...

Russel Taylor: Klíčem k úspěchu je propojení lesa s koncovým zákazníkem

Russel Taylor: Klíčem k úspěchu je propojení lesa s koncovým zákazníkem

Lesnictví

Americká společnost Forest Economic Advisors se v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu zabývá analýzou a zprostředkováním informací s využitím ekonomických modelů již mnoho let. Zpracované...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby