Přihlásit

Vlci napadají zvířata na pastvinách, farmáři čekají na odškodné od státu (hradec.iDNES.cz)

Návrat vlků do volné přírody sice těší ochránce přírody, problémy však způsobuje chovatelům. Farmáři z Broumovska od loňska nahlásili zhruba 70 napadených domácích zvířat. Za určitých podmínek jim za ně stát sice vyplatí odškodné, zároveň však hrozí, že přijdou o část dotace.

Do příhraničí se vlk vrátil po 250 letech. Chovatelé ochranářům od loňska nahlásili asi sedmdesát domácích zvířat, u nichž je prokazatelné, že je napadli vlci, nebo se to předpokládá. Poslední útok zaznamenali farmáři na Broumovsku v druhé půli května, kdy vlci zakousli dvě telata.

Pět farem si od podzimu požádalo u krajského úřadu o víc než 200 tisíc korun jako náhradu za 55 zabitých koz a ovcí a také za pět koní a dobytčat, většinou zraněných. Podle kraje jde o oprávněné žádosti, ale ministerstvo financí je zatím neproplatilo.

"Čekáme na peníze za škody za 53 kusů ovcí, z nich se dvanáct vůbec nenašlo. S cenami nám nedali na výběr, spočítali to podle jatečné váhy, ale s tím jsme nesouhlasili, když třeba šlo o březí ovci s dvěma jehňaty. Cena takové ovečky se už liší, ale museli jsme k tomu pořídit znalecký posudek. Teprve potom nám to odsouhlasili," řekl Lukáš Krecbach z rodinné farmy v Dolním Adršpachu ( o útoku vlků na jeho stádo jsme psali zde ).

Za ovce kříženky žádají přes sto tisíc korun. Už oplotili kus pastviny a ovce na noc zavírají ke stáji. Každodenní zahánění ovcí je však pro zemědělce náročné.

Nedaleko přišli farmáři už o třetí telátko plemene Charolais. "Přijel jsem na pastvinu kolem půl deváté ráno. Vlci tam v přímém přenosu žrali tele, odehnal jsem je a jeden si to nasměroval mezi domy. Lidé na něj koukali doma u bazénu," popsal situaci Jan Manych, který s tchánem hospodaří na farmě v Teplicích nad Metují a pokračoval:

"Už nevím, co si mám myslet o téhle divoké populaci vlků. Jsme tu v okolí přesvědčeni, že jde o vlky chované v zajetí, které sem vypustili. Je však těžké říct, zda by bylo vůbec možné povolit jejich odlov, když jde o kriticky ohrožený druh. Zákon to nedovoluje," doplnil Manych.

Každé tele stržené vlky znamená pro farmu značnou ztrátu. Za narozené tele masného plemene stát vyplácí dotaci 3,5 tisíce korun. Kdyby ho farma dokrmila do podzimu, prodala by ho za 16 až 18 tisíc bez započtení daně. Farmy mohou přijít i o část dotací, pokud jim klesne počet zvířat na hektar plochy. Vlci zabíjejí víc, než stačí sežrat

Jeden malý a jeden větší chovatel ovcí potvrdili, že s rizikovým podnikáním raději skončili.

"Zbylo mi šest ovcí a jehně, ty už nemají šanci přežít, když se vlci vrací. Mně na podzim pobili najednou 28 ovcí. Když se dostali za elektrický ohradník, pak to byly dva, tři, pět kusů najednou. Před třemi týdny jsem našel mrtvou ovci zahnanou doprostřed rybníka a druhou zabitou na břehu. Vlci zabíjejí víc, než stačí sežrat," uvedl chovatel, který nechtěl zveřejnit jméno.

Škody nehlásil, takže pro státní úředníky jako by neexistovaly. Každý totiž musí přivolat ochranáře a škody zdokumentovat.

Stát vyplácí náhrady škod podle zákona zaměřeného na zvláště chráněné živočichy v případě, že vlk útočil na domácí zvířata zavřená ve stáji nebo ohradě s elektrickým ohradníkem. Jinak je musí hlídat pastevec nebo pes.

Farmáři namítají, že pastevečtí psi jsou drazí, musí vyrůstat se stádem a vůči vlčí smečce je jich potřeba víc. Ke kravám se prý nehodí.

V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko se prokazatelně objevuje vlčí pár. Jeden svědek však už viděl až šest vlků pohromadě. O tom, že je v regionu vlků více, svědčí i množství stržených zvířat. Nahlášeno je asi osm desítek kusů domácích i divokých zvířat. Ve volné přírodě se často ani žádné zbytky nenajdou.

Farmáři se domnívají, že vlci nepocházejí z divoké přírody, a žádají řešení, avšak odlov chráněných šelem nepřichází v úvahu.

"Když se vlci vrátili do Beskyd v devadesátých letech, farmáři také tvrdili, že se chovají nenormálně a mají se vystřílet. V Polsku žije kolem tisíce vlků, v Německu asi 150 a pohybují se v kulturní, často až industriální krajině. Když se chovy zabezpečí, i škody jsou limitované, v Beskydech jde ročně v průměru o šestnáct ovcí," namítl Miroslav Kutal z nevládního Hnutí Duha.

Hnutí se loni pokusilo prosadit, aby stát přispíval zemědělcům na preventivní opatření, ale pro resort to bylo okrajové téma. Neziskovka sama nabízí, že zapůjčí menším chovatelům síťový ohradník. Větší farmy však podle nich mají peníze, aby se zabezpečily.

"Není pravda, že vlci loví na Broumovsku jen na farmách. Od poloviny května nebyly žádné škody, ale není to tak, že by vlci od té doby nejedli. Živí se divokou zvěří, o čemž svědčily zbytky srsti nalezené v čerstvém trusu," dodal Kutal.

Zda jde o divoké vlky a s kým jsou příbuzní, se zatím stále neví. Podle ochranářů může jít o vlky šířící se z německé Lužice přes Polsko. DNA šelem se zatím nepodařilo izolovat.

Komentáře   

+7 # Tomassk 2016-06-21 12:51
Přes sto let jsme přežili bez velkých šelem, náhle je chráníme a rozmnožujeme. To rozum nebere. Naši moudří předkové věděli, proč se vlků a medvědů zbavit. Bohužel v současnosti moudrost nemá na růžích ustláno.
-7 # IPS 2016-06-21 14:08
Nemyslím si, že byste měl pravdu. Před sto lety jsme sázeli smrk do 2. LVS. To není důvod, proč bychom to měli dělat i nyní.

Člověk si myslel, že bude schopen (a ochoten) nahradit predační tlak velkých šelem ve vztahu ke spárkaté zvěři. Výsledek je však zcela jiný. Spousta uživatelů honiteb není schopna (ani ochotna) hospodařit rozumně se spárkatou zvěří. Jejich zájmy se se zájmem lesních hospodářů a ochrany přírody značně rozcházejí. Klobouk dolů před takovými, kteří uvažují jinak a jsou přístupni kompromisnímu řešení. Totéž platí i pro lesníky, kteří si uvědomují, že zvěř do lesa patří.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Lesnictví

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada 16. 4...

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být...

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

Lesnictví

Sezóna aktivní ochrany proti kůrovcům a dalším hmyzím škůdcům právě začíná. Projekt KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz) vstupuje do čtvrtého roku provozu. Aplikace je již připravena na...

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Lesnictví

Aktualizováno. Jaro, jehož se letos většina lesníků obává, je na většině území Česka v plném proudu. Hrozba sucha je bohužel opět aktuální a rojení kůrovců...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby