Přihlásit

Vlky, rysy a jeleny mohou na Šumavě doplnit i medvědi (5plus2)

Návštěvnické centrum Kvilda je zatím v oblibě méně než vlčinec na Srní. Proto i tam přibyly šelmy. Jaké má Národní park Šumava další plány, to objasňuje Miloš Juha z jeho vedení.

KVILDA
Návštěvnické centrum na Kvildě se rozrostlo o nový výběh. Kromě jelenů teď bude turistům přibližovat i život nejznámější šumavské šelmy -rysa ostrovida. Nový, necelého půl hektaru rozlehlý výběh, má v současné době dva obyvatele. Rysa Davida, který už jako kotě žil ve stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperka, a jeho novou družku Kate, rysici dovezenou z Německa. Rysi mají Kvildě pomoci dohnat náskok Návštěvnického centra Srní, které je zatím díky výběhu s vlky navštěvovanější.
"Od začátku jsme věděli, že samotní jeleni nemohou vlkům konkurovat a nebudou tolik lákat. Výběh pro rysy je proto na Kvildě plánovaný od začátku. A v budoucnu k nim přibudou ještě divoká prasata," říká náměstek ředitele Správy NP Šumava Miloš Juha, který je autorem návrhu celého zoologického programu největšího českého národního parku.

* Bude tedy teď lákat Kvilda stejně jako Srní?

Za současných podmínek by to mělo být podobné. Celé centrum by v podstatě mohlo být postaveno jen na rysech. Časem přibudou ještě divoká prasata, ale s těmi je to složitější. Podrývají kořeny stromů, a tak je důležité vybrat pro ně vhodné prostředí, les by totiž mohla úplně zdevastovat. Proto s budováním jejich výběhu spěchat nebudeme.

* Plánujete nějaké změny také na Srní?

Tohle centrum funguje ještě lépe, než jsme čekali. Proto tam teď ale musíme řešit rozšíření parkoviště, padesát míst je málo. Když projekt vznikal, navrhoval jsem parkoviště s kapacitou okolo stovky aut. A ukazuje se, že ten odhad nebyl daleko od reality.

* Jste vlastně otcem celého nápadu návštěvnických center. Cítíte po tomto úspěchu uspokojení?

Určitě, ale má to více souvislostí. Speciálně na Srní návštěvnické centrum napomohlo části celé obce už jen tím, že jsme dodali potřebný počet ekvivalentů, aby obec dostala 52 milionů korun dotace na kanalizaci, která vede až na Antýgl. Vidím v tom další krok ke komplexní ochraně celého toho prostředí. Jsem rád, že to funguje.

* Jak na vznik center reagují místní?

Pochvalují si, že jim centra ulehčují práci. Souvisí to s dobou, ve které žijeme. Rychle se mění nároky lidí a turisté si svoji dovolenou na Šumavě představují čím dál víc ideálně. Vidí oblohu bez mráčků, lesy plné hub a potoky plné vody. Jenže se často stane, že návštěvník přijede, na obloze jsou mraky, prší a Šumava, i když je nádherná, najednou nenabízí snadno dosažitelné cíle. Turisté přijedou, prší, a tak hledají, kam by mohli vyrazit. Místní měli dříve větší problém vybrat jim cíl cesty, teď je ale jeden den pošlou na sovy, druhý na jeleny, třetí na vlky - a najednou je týden skoro pryč. Věřil jsem, že národní park skrze tyto projekty dokáže místním pomoci.

* Jsou ale lidé, kteří projekty návštěvnických center kritizují. Mnoha lidem třeba vadí, že taková místa nevznikají v chráněné krajinné oblasti, ale poblíž nejcennějších území v národním parku.

Je opravdu těžké návštěvnické centrum umístit. V současné době uvažujeme ještě o vybudování třetího takového místa někde v jižní části Šumavy. Je to ale těžké, protože musíme dělat kompromisy. Nechceme zasahovat do nejcennější přírody, zároveň musíme vybrat snadno dostupné místo. Také nám ale záleží na tom, aby měl návštěvník možnost vyhnout se ruchu, který zná z města.

* Máte i další požadavky?

Vycházíme z toho, že jsou místa, kde je třeba návštěvnost rozptylovat, a další, kde je dobré ji koncentrovat. Právě na Kvildě nebo Srní připadá v úvahu to rozptylování. Každý, kdo dříve přijel na Kvildu, chtěl vidět pramen Vltavy. Hrnuly se tam davy. Díky návštěvnickému centru se daří tyhle davy rozředit a cenným přírodním fenoménům se časem uleví.

* Máte v plánu i třetí návštěvnické centrum. V jaké fázi jsou jeho přípravy?

Na přípravách zatím intenzivně pracujeme, ještě ale nemáme vybranou lokalitu. Její výběr souvisí s tím, jaká zvířata v centru budeme chtít návštěvníkům představovat.

* Mám takový pocit, že se v souvislostí s tím mluvilo o losech nebo zubrech.

Přesně tak, ale každé z těch zvířat vyžaduje jiný typ prostředí. Pro zubry by vyhovovalo okolí Českých Žlebů, losi vyžadují jiný biotop, spíše prostředí mokřadů. Ty ale patří obecně k místům s nejvyšším stupněm ochrany. Navíc uvažujeme ještě o třetím zvířeti. Máme na Šumavě Medvědí stezku, Medvědí horu, místo, kde byl zastřelen poslední šumavský medvěd, a máme taky Václava Chaloupka, který s medvědy už leccos dokázal. Doufám, že tím teď nezpůsobím nějaké všeobecné zděšení, ale právě medvěd mi nějak do té koncepce prostě zapadá.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

V  tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

V tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

Lesnictví

V tendru na provádění lesnických prací ve státních lesích spravovaných podnikem Lesy ČR předložilo 36 firem 190 nabídek. Lesy ČR je začaly hodnotit 16. září...

Videozáběry kalamity ve středních a jižních Čechách, na Vysočině a v Podkrkonoší

Videozáběry kalamity ve středních a jižních Čechách, na Vysočině a v Podkrkonoší

Lesnictví

Podívejte se na aktuální letecké záběry českých lesů ze dne 22. srpna 2020 nad středními, částečně i jižními Čechami, Vysočinou a Podkrkonoším.

Lesy ČR pořádají druhý ročník Dne za obnovu lesa

Lesy ČR pořádají druhý ročník Dne za obnovu lesa

Lesnictví

Den za obnovu lesa, největší celostátní akci na podporu obnovy české a moravské krajiny, pořádají v sobotu 17. října od 10 do 16 hodin ve...

Rok 2019: Rekordní těžba, extrémní propad ceny dřeva, tisíce hektarů vysazených lesů

Rok 2019: Rekordní těžba, extrémní propad ceny dřeva, tisíce hektarů vysazených lesů

Lesnictví

Pokračující kůrovcová kalamita je jednou z hlavních příčin rekordní těžby dřeva v roce 2019. Celkem se v lesích v České republice vytěžilo 32,58 milionu m3...

Populární zprávy

Lesy ČR připravují reorganizaci a zřizují Závod lesní techniky

Lesy ČR připravují reorganizaci a zřizují Závod lesní techniky

Lesnictví

Zobrazeno:10968

Aktualizováno 21. 8. Vedení Lesů ČR připravuje významné organizační změny. Hlavním důvodem zamýšlených změn je snižování nákladů, zvyšování efektivity administrativních procesů a posílení vlastních kapacit Lesů...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Zobrazeno:8396

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Lesnictví

Zobrazeno:7174

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka...

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

Lesnictví

Zobrazeno:5091

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby