Američané si každoročně dovezou 30 tisíc velkých hadů. Část později pustí do volné přírody

Miami
Divoké souboje původní populace severoamerických aligátorů s krajtami, importovanými z jihovýchodní Asie, nejsou v národním parku Everglades na Floridě ničím novým. S invazními druhy se potýkají biologové na celém světě.

Americké vědce, kteří v uplynulých pěti letech podrobně zkoumali floridskou zvířenu a ptactvo, ale překvapil rozsah krajtí invaze na straně jedné a šokující úbytek mnoha druhů, které byly na poloostrově po léta velmi hojné, na straně druhé.

Jen mrtvých krajt tmavých, původem z Barmy, které se ve floridských močálech ve větším měřítku uchytily v roce 2000, napočítali na pět set.

Zaznamenali ale také dvojnásobný úbytek mývalů, vačic opossumů a rysů červených než při posledním velkém sčítání floridské fauny.

"Zahájili jsme tuhle studii, když jsme si uvědomili, že spousta zvířecích druhů vůbec není vidět," řekl v rozhovoru pro časopis National Geographic herpetolog Michael Dorcas ze severokarolinské Davidson College. "Když jsme pak provedli výpočty, byli jsme pořádně překvapeni."

Krajty, jež do volné přírody vypouštějí hlavně amatérští chovatelé, kteří si se škrtičem, jenž může dorůst až pětimetrové délky, neví rady, útočí na Floridě prakticky na všechno.

V říjnu zabili strážci parku stokilogramovou krajtu, v jejíž útrobách našli třicet kilogramů vážícího jelence severoamerického. Už v roce 2006 nalezli bezhlavé tělo hada, z jehož chřtánu trčelo mrtvé tělo aligátora.

Vědci se tehdy jen nedokázali shodnout, zda krajta nezvládla svůj úlovek a při polykání druhého predátora jednoduše praskla, nebo jestli jí hlavu, která se na místě souboje mimochodem nenašla, ukousl jiný aligátor.
30 tisíc každý rok

Záliba chovat hady, zejména velké škrtiče, je v USA mimořádná. Každý rok je do země dovezeno z ciziny na třicet tisíc krajt a hroznýšů. Mláďata se dají pořídit již za dvacet dolarů.

# obj_21906

Když hadi odrostou a přestanou být domácími mazlíčky, jejich majitelé je odvezou autem za město a pustí na svobodu, aniž by příliš přemýšleli nad tím, co způsobují.

"Všechny krajty v pralesích Severní Ameriky jsou důsledkem obchodu se zvířaty," říká biolog Skip Snow, působící v národním parku Everglades.

Podobně jako Dorcas upozorňuje na to, že krajty zřejmě stojí i za dramatickým úbytkem nyní kriticky ohroženého floridského pantera, místního poddruhu pumy americké. Pokud jsou v jihovýchodní Asii krajty schopny pozřít leoparda, na Floridě mohou útočit i na zdejší kočkovité šelmy, tvrdí.

Útok krajty na člověka zatím nebyl v Everglades zaznamenán, loni v červnu ale celý svět šokovala zpráva o smrti dvouleté holčičky, kterou ve floridském Bushnellu uškrtila krajta chovaná přítelem její matky, jemuž po měsíci hladovění utekla z terária.
Jak se někde usadí, je konec

Invazní, zavlečené druhy živočichů, působí problémy na celém světě. Dobře je znám případ bojgy hnědé, stromového hada, který na tichomořském ostrově Guamu, kam byl v padesátých letech dovezen podle všeho z Indonésie, vyhubil takřka celou místní ptačí populaci.

V USA způsobí invazní druhy podle studie Cornellovy univerzity každoročně škody za 150 miliard dolarů.

Na západofloridský ostrůvek Gaspavilla, kde mimochodem tráví dovolenou příbuzní exprezidenta Bushe, dovezl v sedmdesátých letech jeden místní kapitán jako dárek svým dětem párek leguánů. Dnes je na ostrově na dvanáct tisíc těchto plazů, kteří se usídlili v pobřežních dunách a obyvatele Gaspavillu přečíslují desetkrát.