Zobrazení položek podle značky: Polsko

Současná politika polského Ministerstva pro klima a životní prostředí představuje pro polský dřevařský průmysl řadu rizik. Uvedli to zástupci Koalice pro polské dřevo, kteří v reakci na vývoj situace uspořádali 23. ledna konferenci s názvem „Co dál s polským dřevařským průmyslem a lesy?“. Jejím cílem bylo představit polský dřevařský průmysl, jeho potenciál a význam pro národní hospodářství, prezentovat výsledky výzkumu o postoji polské veřejnosti k ochraně lesů a výrobkům ze dřeva a identifikovat hrozby související se současnou politikou ministerstva. Vrcholem setkání bylo vyhlášení sedmi požadavků, které koalice považuje za klíčové pro zajištění budoucího růstu a konkurenceschopnosti odvětví.

Polský dřevařský průmysl, zastoupený společnostmi a průmyslovými organizacemi sdruženými ve společné iniciativě Koalice pro polské dřevo, zaslal v prosinci premiérovi Donaldu Tuskovi otevřený dopis. Vyzývá v něm k urychlenému přijetí opatření proti krizi, které čelí lesnicko-dřevařský sektor v důsledku rozhodnutí o vyloučení 20 % státních lesů z lesnického hospodaření, které oznámilo polské Ministerstvo pro klima a životní prostředí v lednu loňského roku.

V prvních třech čtvrtletích roku 2024 vyhlásilo platební neschopnost 4 465 polských společností, což představuje 23% nárůst oproti stejnému období roku 2023. Podle dat společnosti Coface, která poskytuje pojištění pohledávek a řízení rizik, zaznamenalo nejvýraznější nárůst insolvencí dřevařské a nábytkářské odvětví.

Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to 20. 2. uvedl jeho generální advokát Yves Bot. Soud se s jeho názorem při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí může, ale také nemusí ztotožnit.

Aktualizováno - 22. 11. Polsko musí okamžitě přestat kácet v chráněném Bělověžském pralesu, nebo zaplatí každý den pokutu 100.000 eur (asi 2,5 milionu Kč). Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie. Varšava se až dosud odmítala příkazu unijního soudu podřídit a pokračovala v masivním kácení v posledním původním pralesu na evropském kontinentu, zařazeném do seznamu světového dědictví UNESCO. Úřady pronásledovaly i ochránce přírody, kteří se těžbě dřeva snažili zabránit svými protesty. 

Na 9,8 mil. m³ vývratů a zlomů, 79,7 tis. ha poškozených lesů, z toho 39,2 tis. ha k úplné obnově. To je výsledek vichřic, které v noci z 11. na 12. srpna 2017 zpustošily lesy v několika desítkách nadlesí, zejména v Pomořanech a Kujavsku. Celková výměra poškozených lesů představuje jeden a půl násobek rozlohy Varšavy.

Zejména o ochraně lesa před kůrovci, o obnově porostů po kalamitě, aktuálním odbytu dříví, regionální zaměstnanosti, myslivosti i celkové organizaci lesní výroby diskutovali 7. března 2016 čeští a polští lesníci u polského města Głuchołazy.