Zobrazení položek podle značky: Rozhovor

Když jsme v redakci Lesnické práce domlouvali rozhovor s Miroslavem Sloupem, s nadsázkou nás upozornil, že na Krušné hory a škody zvěří se ho ptá každý. Vzhledem k jeho bohaté profesní minulosti a angažovanosti v mnoha lesnických otázkách bylo ale témat, která se nabízela k rozhovoru, mnohem víc, ať už je to pohled na transformaci lesního hospodářství, management v našem největším národním parku Šumava, nebo současné postavení lesníků.

Lesnictví a potažmo lesníci netvoří osamocený ostrov uprostřed společnosti, ale jsou ovlivňováni a formováni jejími postoji, názory a tím, čemu říkáme společenská poptávka. Není tak snad od věci čas od času přinést pohled na lesy a hospodaření v nich takzvaně z venčí. Tento rozhovor s Luďkem Frýbortem ze srpnové Lesnické práce je prvním z této příležitostné řady.

Krušné hory se staly v minulém století synonymem pro obrovskou imisní kalamitu. V té době stáli lesníci před úkolem nedopustit, aby hory zůstaly obnažené. O tom, co to znamenalo pro lesnický provoz, si redaktorka Lesnické práce povídala s dlouholetým ředitelem Lesního závodu Klášterec nad Ohří Janem Pavlišem.

Rozhovor s Karlem Káňou, organizátorem české výpomoci lesníkům v Izraeli. Přestože od práce ve státních lesích odvedla Karla Káňu služba jinému „Pánu" a působí nyní jako pastor, vztah k lesu a přírodě mu zůstal. Když se v roce 2010 dozvěděl o následcích největšího lesního požáru v Izraeli, rozhodl se s týmem přátel – lesníků jet pomoci zvládnout izraelským kolegům jeho následky. V čem spočívá tato výpomoc, zda chápou izraelští lesníci středoevropské lesnické postupy, jaké jsou vůbec izraelské lesy a izraelské lesnictví či jaké strasti a radosti přináší taková dobrovolnická pomoc, zajímalo redakci Lesnické práce.

Rozhovor s Liborem Konvičným, ředitelem Biskupských lesů Biskupství ostravsko-opavského. Libor Konvičný vyrůstal v lesnické rodině, a tak není překvapivé, že studium lesnictví bylo jeho snem. Když se hlásil na střední školu v Hranicích, ze šesti set uchazečů brali ani ne desetinu a podmínkou bylo mimo jiné absolvovat rok učňovského školství. Na to vzpomíná jako na největší školu. Po vysoké škole nastoupil ke státním lesům, kde prožil většinu profesního života. Rozhovor se ale věnuje především jeho současnému působení u Biskupských lesů. Libor Konvičný se totiž netají tím, že práce pro Biskupství ostravsko-opavské mu přinesla možnost se po delší době skutečně lesnicky realizovat.

Rozhovor Lesnické práce s Milošem Klouparem, bývalým vedoucím polesí Horní les, který stál za revitalizací lužního komplexu v Kančí oboře na jižní Moravě.

Rozhovor s Vladimírem Zatloukalem, výzkumným pracovníkem IFER – Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů a spolutvůrcem první porevoluční státní lesnické politiky. Vladimír Zatloukal se narodil do lesnické rodiny a o volbě lesnické profese byl rozhodnut již v dětství. Začínal jako taxátor a jak říká, práce v taxátorských gumovkách byla fajn, les poznával z blízka a rád na toto období vzpomíná. Tehdy se ale kvůli svým názorům dostal do problémů a stal se politicky nepohodlným. Po revoluci pracoval na Ministerstvu zemědělství i v Národním parku Šumava. I když jeho působení především v národním parku nebylo jednoduché, podle svých slov toho nelituje – práce v oboru ho totiž vždy bavila a naplňovala.

Rozhovor Lesnické práce s Ivem Vicenou, bývalým hlavním inženýrem Vojenských lesů a statků v Horní Plané, doposud aktivním soudním znalcem a šumavským patriotem. Během téměř dvouhodinového rozhovoru jsme se dotkli mnoha témat, ale vlastně jsme pořád zůstávali na jednom místě – na Šumavě. Té Ivo Vicena zasvětil celý svůj život a na to, jak by měla vypadat, má jasný názor – měla by být zelená. Veřejnosti, a nejen té lesnické, je znám jako jeden z nejhlasitějších kritiků managementu v Národním parku Šumava po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě.