logo Silvarium tisk

Z Krušných hor mám dnes dobrý pocit. Jsou zelené

Krušné hory se staly v minulém století synonymem pro obrovskou imisní kalamitu. V té době stáli lesníci před úkolem nedopustit, aby hory zůstaly obnažené. O tom, co to znamenalo pro lesnický provoz, si redaktorka Lesnické práce povídala s dlouholetým ředitelem Lesního závodu Klášterec nad Ohří Janem Pavlišem.

Počátky imisní kalamity

– Byl jste dlouholetým ředitelem LZ Klášterec nad Ohří, kde jste působil v době imisní kalamity. Pamatujete si na její počátky?
Na LZ Klášterec jsem byl od roku 1962 a počátky kalamity si pamatuju velmi dobře. Poprvé se začalo hovořit o škodách kouřem v roce 1964. Kalamita začala na východní části Krušných hor a postupně se rozšiřovala na území LZ Klášterec nad Ohří. LZ Klášterec nad Ohří byl začleněn do státně důležité oblasti Krušné hory se zvláštním režimem hospodaření.

– Od začátku bylo jasné, že kalamita může mít takový rozsah?
To nikdo nepředpokládal, protože ještě v roce 1969 byl veliký problém přesvědčit pracovníky Ústavu hospodářské úpravy lesa, že závod je v oblasti, která by měla být jako kouřová oblast zařízená a hospodářsky řešená. To se podařilo až někdy v roce 1971, kdy i Lesní závod Klášterec nad Ohří byl zařazen do tzv. státně důležité oblasti Krušné hory, které byly od Lesního závodu Klášterec směrem na východ až po Lesní závod Děčín. V takových oblastech se pak uplatňovala náhrada za škody způsobené kouřem vůči průmyslovým emitantům.

– Na jakém principu náhrady za škody kouřem fungovaly?
Náhrady byly řešeny tím, že informace o výši vytěžené hmoty se daly krajskému národnímu výboru a ten udělal sumář. Poté se zjistilo množství spáleného uhlí v regionu a to se rozpočítalo na kubíky vytěženého dříví a podle toho se uplatňovaly náhrady. Kromě toho probíhala vždy minimálně dva dny venkovní kontrola, kdy se zástupci průmyslových závodů přivezli na lokality, kde se zalesňovalo nebo kde byly škody kouřem. Náhrady se pak vyplácely jednou ročně.

– Jak rychle odumírání porostů pokračovalo?
Postup byl různý, záleželo na konfiguraci terénu, respektive na jeho orografii, ale porosty na návětrných stranách odumíraly velice rychle. Kalamita vyvrcholila v roce 1980. V tomto roce závod těžil 263 tisíc kubíků dřeva, které se musely přiblížit a expedovat. K tomu bylo ještě 36 tisíc kubíků, tzv. chrasťáků – to byly mladé smrkové porosty na hranici hroubí, které byly prolámané, a nebyl z nich téměř žádný užitek. Celkově se tedy v roce 1980 vytěžilo 300 tisíc kubíků dřeva.

Téma Krušných hor v Lesnické práci 8/2016

Kromě rozhovoru najdete v aktuálním čísle Lesnické práce další články týkající se Krušných hor:

- Současný stav lesních porostů Krušných hor
- Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor 
- Přeměny náhradních porostů smrku pichlavého 
- Optimální pěstební postupy pro porosty v Krušných horách
- Vliv zvěře na lesní ekosystém Krušných hor 
- Vývoj lesů v německé části Krušných hor


Porost náhradních dřevin – bříza s provedenou podsadbou SM.

Zvládnutí kalamity z provozního hlediska

– Co tehdy znamenalo zvládnutí kalamity z provozního hlediska?
Těžká technika jela na dvousměnný provoz ráno od 5 do večera do 23 hodin. Za rok byla spotřeba přes 1,1 milionů litrů nafty. Den co den odjíždělo na vagonech 1 000 kubíků dříví a do SRN se odváželo denně 11 odvozních souprav dříví. V roce 1980 byl roční zalesňovací úkon 1 200 hektarů. Sadební materiál sháněla celá republika. Tehdy například vyšel příkaz náměstka ministra, který ukládal všem podnikům v zemi, aby nasbíraly pro potřeby Krušných hor březové semeno. Z celé republiky nám tak chodilo semeno břízy, snažili jsme se všechno vysít, ale spoustu vůbec nevzešlo. Na setkání spolužáků v Brně mi pak kolega z Jablunkova řekl, že mají sběr březového semene jako prémiový ukazatel, ale protože u nich břízu nemají, tak museli otrhat všechny břízy v parku. Takže to byla otázka provenienční. Začali jsme tedy došlá semena břízy promíchávat, aby se zvýšila pravděpodobnost ujmutí. V té době u nás neexistovala žádná literatura, protože bříza u nás nebyla nikdy hospodářskou dřevinou. Až profesor Kantor v Brně vydal maličkou publikaci o tom, jak s břízou zacházet. Pokud šlo o borovici blatku, tu nám dodávali převážně jihočeské závody.

Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 8/2016.

Děkuji za rozhovor (14. 7. 2016)
Petra Kulhanová

 

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 5209

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4576

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 3209

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3149

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 2845

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Zobrazení: 2466

Video uvnitř článku! Dne 22. října 2014 byla v lese na Železnobrodsku vybrána a přeměřena douglaska tisolistá...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát podporovat sdružování drobných vlastníků lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě