Anketa Lesnické práce
- Lesnicko-dřevařský sektor se v důsledku suchého a teplého roku 2015 a začátku roku 2016 nachází ve složité situaci, kdy dochází k oslabení stromů, jejich usychání a následnému ataku kůrovců, změnám struktury a výše těžeb. Kde vidíte z pohledu vašeho profesního působení (profesních zkušeností) největší rizika současné situace?
- Jaká opatření byste navrhli, aby bylo možné hrozící kalamitu a její možné důsledky zvládnout – zmírnit (provozní změny, inovace, podpora státu, technologie atp.)?
Odpovědi na druhou otázku najdete v Lesnické práci 6/2016.
Martin Mašek
Wotan Forest, a. s
- Za největší riziko považuji totální kolaps logistiky od zpracování kůrovcového dříví, organizacei na odvozních místech až po jeho odvoz z lesa ke zpracovatelům. Pokud se prognózy naplní, bude obrovským problémem zvládnutí celého procesu. Ze strany zpracovatele vidím jako další riziko v přetlaku hmoty, která nebude mít vzhledem ke své kvalitě svůj koncový produkt a nebude možné ani krátkodobě podpořit likvidaci kůrovcového dříví navýšením zpracovatelské kapacity.
Ing. Tomáš Pařík
Wood & Paper, a. s.
- Největší riziko vidím v podcenění situace. Evidentně nejde pouze o napadení kůrovci, ale i tam se mi zdá, že se v některých oblastech pokoušíme o „nové" přístupy, které více reagují na ekonomickou situaci subjektů, než na možnou gradaci. Metodika obrany proti kůrovci je dlouhodobě známá a osvědčená, tak se jíi držme. Ostatní důsledky sucha vedoucí k odumírání porostů povedou především k nutnosti alespoň částečné změny druhového složení porostů v nižších polohách.
Ing. Petr Pražan, Ph.D.
DŘEVOZÁVOD PRAŽAN, s. r. o.
- Největší rizika současné situace vidím v tom, že ještě než se situace v dodávkách kůrovcového dříví může opravdu vyhrotit (srpen, září), je široká veřejnost, ale především koncoví odběratelé, zásobovánai od 1. Q 2016 informacemi, jak se snižuje cena suroviny (a dále bude snižovat) a tito vyvíjejí velký tlak na snižování cen řeziva nižších kvalit, kde již teď probíhá soutěž „o největší slevu". Řezivo středové i boční vyrobené z kůrovcem postižené kulatiny bude velmi těžko prodejné pro jeho velký objem na trhu. Při velkém nedostatku čerstvé kulatiny, může nastat kolaps trhu jak s řezivem nízké kvality, tak i vlákniny, pilin a štěpek. Skutečný rozsah problémů v ČR určí až rozsah podobných obtíží v okolních zemích.
Čtěte také: Sucho a kůrovec letošním společným nepřítelem lesů
Ing. Pavel Kříž
Dřevozpracující družstvo Lukavec
- V postižených oblastech se těží pouze a hlavně slabé a napadené smrkové porosty. Změna struktury těžeb jednoznačně znevýhodňuje dřevozpracovatele, kteří nezpracovávají smrkové dříví. V případě, že jsou v postižené lokalitě, musí si hmotu zajistit z větší vzdálenosti, tzn. vyšší přepravní náklady. Vzhledem k předpokládanému omezování těžeb mimo postižené oblasti je zde riziko, že dříví nebude ani v oblasti nepostižené, nebo postižené méně. V případě, že zpracovatel je mimo postiženou oblast, je vystaven problému s dostupností (výše zmíněné omezení těžeb v nepostižených oblastech).
Na trh se uvolňuje značné množství dříví v jedné dřevině. Ta bude přetěžená. Na některých místech republiky se hovoří i o pětinásobné (dokonce leckdy i vyšší) těžbě oproti předpokládaným ročním těžbám.
Velmi často se v poslední době hovoří o spuštění velkých zahraničních investic, které jsou již dlouhodobě v ČR připravované (za podpory některých ministrů a Czechinvestu). Jakmile tyto nové investice zahájí provoz, zvedne se poptávka a ta bude mít za následek dramatický nárůst ceny (zdroje budou k dispozici omezeně). Čeští – řekněme drobní – zpracovatelé pak již – po letech, kdy cena dřeva byla na nejvyšší úrovni v rámci středoevropského regionu (ne-li v celé Evropě) – nebudou schopni unést další finanční zátěž a postupně „vyklidí pole". O dopadu této situace na sociální systém není asi třeba dále hovořit.
Často se hovoří o štěpkování vlákninových sortimentů, které vznikají ze stávajících. Takto vyrobená štěpka by se pak měla spalovat – otázkou zůstává výhodnost tohoto opatření (vysoká nabídka s sebou nese snížení aktuálních cen). Tuto cestu jako zpracovatelé nevidíme jako smysluplnou. Z vyrobené vlákniny lze přece vyrobit i pilařskou kulatinu v tloušťkovém stupni 12-–14 cm. Tento sortiment je pak možno zpeněžit v rozumnějších cenách a využití po pilařském zpracování má delší časovou rentu než bezduché prohnání dřeva komínem.
Děkuji za odpovědi (22. 5. 2016), Jan Příhoda
Celý článek najdete v Lesnické práci 6/2016.
