Lesnicko-dřevařská komora ČR považuje 8,54 miliardy korun, které mají jít na budování klimaticky odolných lesů z Národního plánu obnovy, za nedostatečné. Peníze mají být rozložené do tří let. Podle odborných odhadů by byla potřeba pro sektor alespoň 12 miliard korun, uvedl předseda komory Jan Václavík. Navýšení peněz podporuje také Agrární komora ČR.

Na území celé republiky začaly intenzivní práce v lesích. Rekordních 85 milionů sazenic nových stromků letos vysadí Lesy ČR, další miliony vysázejí soukromí vlastníci lesů. Ministerstvo zemědělství proto žádá návštěvníky, aby byli opatrní na lesních cestách zasažených těžkou technikou.

V pořadí již čtrnáctý, ročník Týdne lesů, který se tradičně odehrává v květnu (letos připadá na 10.-16. 5.), bude věnován nenahraditelné úloze lesů při ochlazování světa kolem nás. Letošní oslavy svátku lesů, jež organizuje pracovní skupina lesních pedagogů při Ministerstvu zemědělství ČR, však budou probíhat kvůli pandemické situaci bez kontaktních akcí. Lesní pedagogové proto připravili pro učitele na prvním stupni základních škol karty s aktivitami pro děti a pro veřejnost interaktivní mapu s tipy na výlety.

Kladenský soud uložil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi nepodmíněný tříletý trest ve věznici s ostrahou, čtyřletý zákaz činnosti a peněžitý trest. Podle rozsudku ovlivnil veřejnou zakázku. Manažer firmy Energie stavební - báňská (ESB) Libor Tkadlec dostal podmíněný a peněžitý trest. Firma ESB má zaplatit peněžitý trest přes pět milionů korun a má několikaletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Rozsudek není pravomocný. 

V současné době vědci i lesníci intenzivně hledají a testují možnosti, jak co nejefektivněji opět zalesnit rozsáhlé holiny, a to nejen po kůrovcové kalamitě. Kromě širšího využívání přírodních procesů, pionýrských druhů dřevin, se výzkumně zkoušejí i méně obvyklé způsoby umělé obnovy, mezi něž patří také skupinová obnova.

Město musí zaplatit pokutu 720 tisíc korun za to, že v průběhu měsíců srpna a září roku 2018 nezajistilo včasné zpracování a asanaci hmyzími škůdci napadené smrkové dřevní hmoty na pozemcích ve svém vlastnictví v katastrálním území Perknov o celkovém objemu 3 592 m³. Tím umožnilo dokončení vývoje hmyzích škůdců, zejména lýkožrouta smrkového a severského v lesních porostech a rozšíření jejich následné generace do okolních lesních porostů.

Autoři ze Spojeného výzkumného centra Evropské komise tvrdí, že po roce 2016 došlo v Evropě k 69 % nárůstu lesních těžeb. Toto zjištění vyvolalo v Evropě bouřlivé odborné a politické diskuse. Třicet vědců z 13 evropských zemí – včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze však závěry této studie zpochybnilo vydáním článku v časopise Nature.

Sněmovní zemědělský výbor 28.4. 2021 na neveřejném jednání podpořil novelu zákona o myslivosti. Uvedl to poslanec Radek Holomčík. Poslanci ve výboru podle něj nesouhlasili se zmenšováním výměry vlastních honiteb ze současných 500 na 250 hektarů, naopak dali hlasy pro určování plánů lovu podle škod na porostech, což byl návrh Holomčíka. Vládní novela zákona tuto změnu měla upravit.

Koloběh vody v přírodě, vodní režim v krajině, zadržování vody, zpomalení odtoku vody – to vše jsou pojmy, jimž se věnuje v současnosti mimořádná pozornost. Na pomyslném začátku cesty vody českou krajinou stojí lesy – zejména horské lesy v povodích zde pramenících potoků a řek. Často se diskutuje o vztahu mezi dřevinnou skladbou lesů a odtokem vody z nich. Jaké lesy zadržují nejvíce vody?

Hospodářská úprava lesů (HÚL) není nadarmo označována za „královskou“ disciplínu. Profese taxátora – zařizovatele – zpracovatele výstupů HÚL je v mnoha ohledech velmi specifická výsada úzkého okruhu odborníků stojících u zrodu děl, která využíváme v lesnictví všichni prakticky dnes a denně. S Ing. Romanem Pospíšilem, který se u taxace pohybuje již přes 25 let, jsme si povídali o tom, jaká úskalí tato práce obnáší, proč je taxátor na „červené listině ohrožených profesí“, jak tuto lesnickou disciplínu ovlivní současně probíhající kůrovcová kalamita a kam směřuje její budoucnost.