Autoři využili data ze tří sérií dlouhodobých výzkumných ploch (Blaník, Tetřeví Boudy, Železná Ruda), kde byly v průběhu jejich vývoje aplikovány probírky různé intenzity. Pomocí dendrochronologických analýz letokruhů a výpočtu indexů odolnosti (rezistence, rezilience, zotavení, průměrné snížení relativního růstu) hodnotili, jak jednotlivé pěstební varianty ovlivnily růst stromů a reakci porostů na klimatické extrémy.
Výsledky ukázaly, že mírné probírky vedly ke zvýšení produkce a zlepšení růstové stability, zatímco silné probírky měly na podmáčeném stanovišti negativní vliv. Celkově se ukázalo, že klíčovou roli hraje samotné stanoviště. Jeho vliv na růst a odolnost byl významnější než rozdíl mezi intenzitou zásahu. To podle autorů znamená, že jednotný recept na hospodaření neexistuje; vhodná intenzita probírky musí být přizpůsobena místním podmínkám.
Smrkový porost s olší na podmáčeném stanovišti, Velký Blaník. Foto: Jan Řezáč
Doporučení autorů pro praxi
- Mírné probírky mohou podpořit produktivitu i odolnost smrkových monokultur vůči klimatickým extrémům.
- Silné probírky mohou být na podmáčených stanovištích rizikové a snižovat růstovou stabilitu.
- Při plánování zásahů je nutné zohlednit specifické stanovištní podmínky, protože univerzální postup neexistuje.
- Dendrochronologické analýzy a indexy odolnosti představují účinný nástroj pro hodnocení dopadů pěstebních opatření.
- Adaptivní hospodaření vyžaduje dlouhodobé sledování, experimenty a flexibilní přizpůsobování postupů.
Studie potvrzuje, že cílené a citlivě volené probírky mohou zvýšit odolnost smrkových monokultur a podpořit jejich stabilitu v měnícím se klimatu. Klíčem je přizpůsobení intenzity zásahu stanovištním podmínkám a dlouhodobé sledování vývoje porostů. Tyto poznatky poskytují cenný základ pro adaptivní lesnické strategie ve střední Evropě.
Článek „Modulating Norway spruce growth and resilience through thinning intensity under climate change conditions“ je v původním znění ke stažení ZDE.
Podle TZ VÚLHM, red.
Komentáře
Zvýšení oproti čemu? Objevili snad lesnické perpetum mobile? Dosud žádný výzkum neprokázal, že by snižováním zakmenění pod přirozené plné (neplést si se zakmeněním 10 podle růstových tabulek!) došlo ke zvýšení celkové hmotové produkce za obmýtí.
Jo výnos z lesa, to by bylo něco jiného, tam výchova má vliv a velký, tam to platí.
Doporučení autorů pro praxi - nic, co by se před 50 lety na lesnických školách neučilo. Objevili Ameriku? Ne, jen potvrzují, co už zjistili naši předchůdci. Číst, číst, číst, jsou toho plné učebnice.
Je to samozřejmě taky známá věc, že když berete častějc a málo, máte větší celkový přírůst a kvalitu než tak, jak to dělají Lesočeši - jednou za 50 let polovinu stromů.
To je konec konců i princip trvalého lesa - brát v krátkých intervalech.
A daleko líp tak pohlídáte kvalitu - nemusíte čekat 40 let až se budou václavkové stromy sypat.
Pořád je to myšlení z těch vašich
předpotopních učebnic a skutečnosti v lese. Nemluvě o problému pasečného lesa a zakmenění silně nad přirozené / co je přirozené ?? / kdy sice uděláte probírku, ale pořád jste nad 12, ne do deseti.
Pak to logicky chcípá, i když si klepete na ramena, jak máte plný zakmení.
Rozhodovat by měl dycky příčetnej hajnej, ne bafuňář s aplikací v kanceláři.
Voko vidí - všechno ostatní jsou kecy.
Ale jasně. každej to v lese vidí a nepotřebuje na to studie.
Můžete trochu rozvést, slyším prvně v životě, že by to bylo možné.