Snížení globálního odlesňování patří k prioritám Evropské unie. Právě nové nařízení EUDR má za cíl odlesňování spojené se zemědělskou činností snížit. ČR přitom patřila k zemím, které nařízení oddalovaly. „Argument, že Česká republika nehraje roli v odlesňování, protože její lesní pokryv se v posledních desetiletích mírně zvýšil, zakrývá skutečnou roli země v globálním odlesňování prostřednictvím mezinárodního obchodu,“ uvedl Nicolás Blampied, který kromě SYRI působí na Masarykově univerzitě.
SYRI
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI – je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Institut získává data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. SYRI je financována z programu EXCELES neboli Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví, spadajícího pod Národní plán obnovy, částkou více než 560 mil. Kč.
Zdroj: syri.cz
Podle vědců není tak podstatné, v které zemi konkrétně k odlesňování dochází, ale jak jednotlivé ekonomiky ovlivňují globální odlesňování svou spotřebou a obchodními vazbami. „Česká republika se na odlesňování podílí právě svou spotřebou. Přitom po pandemii covid-19 se situace ještě zhoršila a většina evropských ekonomik včetně České republiky zvýšila svou produkci a spotřebu spojenou s odlesňováním,“ doplnil Nicolás Blampied.
Studii „Outsourcing odlesňování: posouzení role České republiky a EU“ najdete ZDE.
Podle ekonomů je potřeba jednat okamžitě a zmírnit dopady na malé a střední podniky v dřevozpracujícím průmyslu, nakladatelství a maloobchodní řetězce. Nařízení EUDR bylo přijaté 31. května 2023. Firmy před uvedením vybraných produktů a komodit na trh EU či před vývozem budou muset zajistit a prokázat, že dané produkty nezpůsobují odlesňování, jsou vyráběny v souladu s právními předpisy země produkce a mají potřebné prohlášení o řádné péči. Nařízení tak klade nové požadavky na společnosti exportující mimo EU například dřevo, kaučuk, skot, kakao, kávu, sóju a palmu olejnou, nebo produkty, které vznikly za jejich použití, jako jsou například pneumatiky, nábytek, čokoláda, kůže, trubky, pásy či buničina. Mezi komodity ovlivněné nařízením patří také papír, a tedy i knihy, noviny, letáčky nebo papírové obaly.
Stát by podle vědců SYRI měl zřídit specializovaný útvar v rámci Ministerstva zemědělství, který by monitoroval vývoj v souvislosti s EUDR. Dále doporučují aktivně vyžadovat jasné a podrobné pokyny k implementaci od Evropské komise, zlepšit komunikaci s malými a středními podniky v rizikových sektorech, zhodnotit ekonomické dopady na dotčená odvětví a zvážit cílenou finanční podporu nebo dočasné výjimky, které by firmám pomohly pokrýt náklady spojené s přechodovým obdobím.
Podle TZ SYRI, red.
