| Anketa Lesnické práce 1. Jak dlouho na svém území pozorujete projevy chřadnutí smrku, kdy jste tento problém pojmenovali? 2. Popište aktuální stav chřadnoucích porostů a charakter poškození (rozsah, charakter – vypozorovaná závislost na věkovém stupni, stanovišti, druhovém složení, genetickém původu, způsobu založení porostu), případně jeho specifika u vás. 3. Jaké jsou podle vašeho názoru a vašich zkušeností příčiny chřadnutí smrku? Které považujete za primární a které za následné? 4. Popište charakter a rozsah napadení porostů biotickými škůdci (václavka, kůrovci) a opatření, která praktikujete, která jsou z vašich zkušeností efektivní a která naopak nejsou. 5. Jaká pěstební opatření se vám v postižených porostech osvědčila (prořezávky, probírky, obnova) a k jaké dřevinné skladbě se snažíte směřovat? |
Ing. Jiří Groda
Lesní správce LS Vítkov, Lesy ČR, s. p.
1. Projevy chřadnutí se na LS Vítkov objevily poprvé v suché periodě na počátku 90. let minulého století. V druhé polovině 90. let došlo ke zmírnění výskytu těchto projevů. V plné síle se začaly opět projevovat ve velmi suchém roce 2003, kdy jsme ve zvýšené míře opět začali nacházet oloupané a zaschlé paty kmenů smrků s václavkou, a tento jev trvá dodnes.
2. Aktuálně se na LS Vítkov vyskytují příznaky chřadnutí téměř ve všech smrkových porostech – plošně na 4 891 ha výměry. Bohužel nám smrk odumírá ve všech věkových stupních nezávisle na způsobu založení a typu stanoviště. Zatím se nám zdá, že rozpad a chřadnutí se zpomaluje s vyšším zastoupením ostatních dřevin, tedy ve směsích. Rozpad porostů nás trápí zejména u mladších věkových tříd čistých smrčin do věku 50 let. Zmizí nám tak porosty, které by ekonomicky zabezpečily další generace lesníků.
3. Jednoznačná odpověď není. Za jeden z důležitých spouštěcích faktorů lze určitě považovat ohromné výkyvy v distribuci srážek během vegetačního období i roku. Střídají se nám období přísušků ukončená přívalovými srážkami a voda ve většině let prostě chybí.
4. Stromy napadené václavkou lze na první pohled identifikovat zejména barevnými změnami (žloutnutím) a postupnou defoliací. V případě václavky je bezpředmětné mluvit o obranných opatřeních. Pokud bychom našli efektivní a bezpečný způsob obrany proti této houbě, vyřešilo by se mnoho následných problémů. Je však nutno podotknout, že václavka je nepostradatelná pro lesní ekosystém v rámci koloběhu živin. Jiným tématem jsou kůrovci. Během vegetačního období nám působí zásadní problémy zejména lýkožrout severský. Aktivní obranná opatření se realizují kombinací klasických lapačů, stojících lapáků s návnadou a hromadně položených lapáků včetně neodvětvených. Účinnost jednotlivých typů opatření je proměnlivá jak mezi jednotlivými obdobími roku, tak mezi lokalitami. Obecně se ale dá říci, že nejvyšší je v období prvního rojení, v dalším průběhu roku postupně klesá. Poklesem účinnosti nejvíce trpí lapače a klasické lapáky, tato opatření se proto snažíme v letním období omezovat. Nezbytně nutné je zároveň vyhledávání a urychlená asanace napadených stromů, nicméně vzhledem k jejich množství a velkému podílu obtížně vyhledatelné hmoty napadené lýkožroutem severským je asanace v reálu často opožděná. Ochranářské postupy založené na pouhém vyhledávání bez souběžných obranných opatření proto považujeme v prostředí středních a velkých vlastníků za nevhodné. Celkově je v chřadnoucích porostech obrana proti kůrovcům složitá a účinnost je výrazně nižší než v běžných podmínkách.5. V rámci obnovy se snažíme zachovat podíl smrku ve výši alespoň 20 %, ale zde musím přiznat, že se nám to ne zcela daří. Jinak využíváme celé spektrum dřevin včetně douglasky a břízy. Limitujícím faktorem pro umělou obnovu je zejména nedostatek sazenic některých vzácnějších druhů dřevin. V rámci výchovy smrkových porostů jsme museli přistoupit k přísné diferenciaci výchovy v závislosti na množství poškozených jedinců. V nejpoškozenějších porostech se snažíme upřednostnit vše, co nám příroda nabízí na úkor odumírajícího smrku. Cílem tohoto kroku je udržet rozpadající se porosty po co nejdelší dobu a kompaktní.
Ing. Petr Skočdopole
Ředitel divize Lipník nad Bečvou, VLS ČR, s. p.
1. Chřadnutí smrku na Libavé bylo možné sledovat od roku 1999. Projevovalo se v porostech starších 80 let. V posledních třech letech došlo k rozšíření rozpadu smrkových porostů do všech věkových stupňů včetně VS 1.
2. V současné době jsou rozpadem poznamenány všechny věkové stupně se zastoupením smrku. V horším stavu jsou porosty na vodou ovlivněných stanovištích v 500–600 m n. m. Paradoxně nejlépe vypadají porosty chlumního ekotypu smrku v nadmořské výšce 350–400 m n. m.
3. Za primární příčinu chřadnutí smrků na Libavé považuji dlouhodobý, kumulativní nedostatek vody, a to jak ve formě srážek, tak i ve formě sněhu v kombinaci s extrémně vysokými letními teplotami. Takto oslabené porosty jsou následně poškozovány václavkou a podkorním hmyzem. Mezi prvními odcházejí v porostu často jedinci s hlubokou korunou a velkou transpirační plochou.
4. Z ochranných opatření používáme lapáky, lapače a otrávené trojnožky. Za nejefektivnější boj s kůrovci považuji včasné vyhledání, zpracování a asanaci napadeného dřeva. Naopak naprosto neúčinné jsou lapáky položené v srpnu.
5. Směřujeme k vyšší druhové pestrosti porostů s převahou buku se smrkem a s příměsí modřínu, jedle, douglasky a břízy. V probírkách do 40 let se zastoupením smrku větším než 50 % jsme zrušili naléhavost 1. Při obnově využíváme dvojsadby buku se smrkem, a kde je to možné, i podsadby buku. Založili jsme semenné plantáže smrku z roubovanců chlumního smrku.
Ing. Miroslav Dušek
Jednatel společnosti Lesy města Budišov na Budišovkou, s. r. o.
1. Hromadný úhyn smrku nastal v roce 1994. V té době jsme to považovali za další vlnu kůrovcové kalamity. V druhé polovině devadesátých let jsme zaznamenali i další příznaky hynutí smrku (výskyt souší a václavkových souší bez přítomnosti kůrovců). To nás přivedlo k přesvědčení, že se jedná o vážnější problém, než je kůrovec. Název jsme převzali od pracovníků VÚLHM.2. Chřadnutí se projevuje ve všech porostech se zastoupením smrku, bez rozdílů věku a způsobu obnovy. Menší výskyt u mladých porostů je ve smíšených porostech ve srovnání s čistou smrkovou monokulturou.
3. Primární důvody vidíme v nepůvodnosti SM v naší oblasti, změně klimatu – zvýšení teploty, snížení srážek, přísušky v době vegetace atd., a nedostatku bazických živin ve svrchních vrstvách půdního horizontu. Primární důvody způsobují fyziologické oslabení stromů a umožňují jejich beztrestné napadení fytofágy (václavka a kůrovci), kteří způsobují jejich úhyn.
4. Napadení biotickými škůdci se projevuje barevnými změnami asimilačních orgánů (žloutnutí), defoliací, rezivěním jehličí, až úplným schnutím stromů, opadem kůry v bazální část kmene (václavka), případně v horní části (lýkožrout severský). Proti václavce není obrana (kromě změny dřevinné skladby). Proti kůrovcům je v oblasti chřadnutí smrku nejlepší obranou včasné vyhledávání napadených stromů, jejich zpracování a urychlená asanace. Ochrana lesa metodou klasických obranných opatření je v této oblasti neúčinná – velký výskyt dříví atraktivního pro kůrovce (fyziologicky poškozené stromy), rozptýlenost kůrovců po porostech atd.
5. Ve smrkových monokulturách neprovádíme klasické výchovné zásahy, ale pouze zdravotní výběr (odstranění suchých a žloutnoucích jedinců). Pro další postup čekáme na výsledky výzkumu zaměřeného na radikální zásahy v mladých porostech, který na LS Vítkov provádí VÚLHM, VS Opočno. Ve smíšených porostech se snažíme udržet co nejpestřejší dřevinnou skladbu. Z umělé obnovy jsme smrk před dvěma lety vyřadili.
Děkujeme za odpovědi (20. 10. 2014), Jan Příhoda a Veronika Lukášová
Kompletní verzi ankety najdete v Lesnické práci 11/2014.
Smrkové porosty na severní a střední Moravě v ohrožení
