D. Szórád: Loňské sankce za kůrovcové dříví většinou nesouvisí s kvalitou smluvních partnerů

Na žádost médií poskytly Lesy ČR informace o loňských sankcích, které podnik udělil firmám za to, že ve smluvně vázaném termínu neodtěžily či neodvezly z lesa kůrovcové dříví. K tomu je třeba dodat, že většina loňských sankcí za kůrovcové dříví souvisí především s velkým objemem dříví, které musely loni firmy, zejména ve střední a na severní Moravě v okolí Bruntálu, Opavy, Vítkova, Šternberku a Města Albrechtic vytěžit a včas odvézt.

Jak lesníci, tak ekologové dobře znají příčiny šíření kůrovce ve spojitosti s loňským mimořádným suchem a teplem. Zejména ve zmíněných lokalitách je po loňských klimatických změnách těžba i odvoz kůrovcového dříví velkou zátěží pro lesníky, ale zejména pro smluvní partnery Lesů ČR, kteří v místě plní lesnické zakázky. Přestože těží kůrovcové dříví nepřetržitě, firmám se z reálných důvodů ne vždy podaří v daném čase kvůli obrovskému objemu dříví smluvené termíny dodržet. „Je to pochopitelné, přesto podle smlouvy naše partnery sankcionujeme, pokud v lese zůstane kůrovcové dříví déle, než je ujednáno. Rozhodně je však nehodnotíme jako problémové či nespolehlivé, a naopak si vážíme všech, kteří jsou schopni včas reagovat a díky nimž se daří situaci zvládat. To není snadné pro žádnou z firem,“ pokračoval Daniel Szórád. Sankce, které firmy dostávají, mají tedy většinou racionální vysvětlení a nesouvisí s kvalitou smluvních partnerů, jejich zodpovědným či jiným počínáním nebo plněním smlouvy. „Například společnost Kloboucká lesní měla v loňském roce vytěžit na Šternberku podle plánovaného projektu 60 500 m³. Vzhledem k velkému objemu dříví napadeného kůrovcem však nakonec musela vytěžit podle našich pokynů 153 404 m³. Nároky tedy vzrostly o více než sto procent a s tím souvisely i sankce. Zvládnout takový objem dříví bylo obtížné,“ řekl Daniel Szórád.   

Při pohlížení na sankce je tedy třeba vždy zohlednit složitost konkrétních zakázek v konkrétních lokalitách, a ne jen cifry vytržené z kontextu dění. „Čím složitější zakázka z hlediska terénu či množství kůrovcového dříví, tím je obecně větší riziko chyb v jejím plnění,“ pokračoval generální ředitel Lesů ČR. Pro dokreslení je třeba zmínit, že byl loni ve státních lesích, zejména kvůli napadení stromů kůrovcem, vytěžen rekordní objem dříví, a to 3 706 000 m³. Pro porovnání - v roce 2013 to bylo 1 014 000 m³ a v roce 2014 celkem 2 222 000 m³. Například na Lesní správě Město Albrechtice se v roce 2012 běžně těžilo v rámci nahodilé i úmyslné těžby 120 tisíc metrů krychlových. Letos je kvůli kůrovcovému dříví odhadována těžba na 450 tisíc metrů krychlových! Na Lesní správě Bruntál bylo v roce 2012 vytěženo 122 tisíc metrů krychlových dříví. Jen během letošního ledna až března se na dané správě vytěžilo už 132 tisíc metrů krychlových dříví!

Hnutí Duha žaluje Lesy ČR kvůli těžbě kůrovcového dříví

Přemnožení kůrovce souvisí s loňským mimořádným suchem a teplem. S problémem se potýkají lesníci v celé zemi, ke gradaci došlo i na Slovensku a v polském pohraničí, také v Rakousku a Německu. Nepříznivé klimatické změny i silné kvetení loni zásadně oslabily stromy, které se tak nemohly dostatečně bránit ataku kůrovců. Nedostatek vlhkosti v půdě, zejména ve vrstvách, ze kterých čerpají dospělé stromy, na téměř celé severní Moravě trval do ledna a na některých místech v této oblasti dokonce do dubna letošního roku. To také vysvětluje málokdy vídané masívní hynutí stromů po celé zimní období, které bude pokračovat nejspíš i v následujících měsících.

Nastal tak jev, který popisují učebnice ochrany lesa, tzv. sekundární šíření škůdců (škůdce napadá stromy již výrazně oslabené). To má za následek, že stejné množství kůrovců dokáže v krátké době napadnout daleko větší množství stromů, než by napadl, kdyby stromy byly zdravé. Teplé počasí navíc způsobilo, že se namnožily minimálně tři generace lýkožrouta smrkového, především na severní Moravě doprovázeného silnou populací lýkožrouta severského. „Podnikáme všechny kroky proti šíření kůrovce. Je to naše letošní priorita,“ uvedl Daniel Szórád. Státní lesníci tak letos instalovali 200 tisíc lapáků a 36 tisíc lapačů, do obranných opatření investuje státní podnik 130 milionů korun. 

red.