logo Silvarium tisk

Jak prosperují podsadby buku lesního v přípravných porostech

Mezi málo uplatňované formy obnovy lesa, na které je v současnosti zaměřována stále větší pozornost, patří dvoufázová obnova s využitím porostů přípravných dřevin, které napomáhají růstu stinnějších druhů dřevin. Vědci z VÚLHM publikovali nejnovější výsledky práce, jejímž cílem bylo ověřit vliv věku a zakmenění přípravného porostu břízy na prosperitu podsadeb buku v porovnání s výsadbou na holinu, posoudit vliv zakmenění na podsadby buku pod 15leté přípravné porosty jeřábu a olše a na základě výsledků doporučit postup pro využití přípravných porostů na kalamitní holině ve prospěch podsadeb cílové dřeviny buku.

Přípravný porost břízy s podsadbou buku. Foto: Robert Polách Přípravný porost břízy s podsadbou buku. Foto: Robert Polách

K cílovým dřevinám dobře snášejícím extrémní podmínky holých ploch patří borovice a smrk, omezeně modřín a dub. Ostatní listnáče, především buk, z jehličnanů pak jedle, jsou natolik choulostivé, že je lze použít pro přímé zalesnění velkoplošných holin jen s rizikem velkých ztrát a pěstebních obtíží.

Přípravné dřeviny tvoří druhy s rychlým růstem v mládí, se sníženými nároky na stanovištní podmínky, schopné přirozeně osídlit i zhoršené podmínky holých ploch a také v nich odrůstat. K jejich důležitým charakteristikám využitelným pro přípravné porosty patří velká tolerance k vlastnostem stanoviště, tedy odolnost vůči teplotním extrémům, intenzivnímu slunečnímu záření, proti stálému a silnému vanutí větrů a kolísání obsahu vody v půdě. Vyznačují se vysokou rozmnožovací schopností, rychlým vývojem spojeným často s krátkověkostí a rychlým šířením. Při správném pěstování přispívají ke kvalitnímu růstu hospodářských dřevin, zejména na vodou ovlivněných stanovištích jsou v relativně krátké době schopny ustálit obsah vody v půdě. Svým opadem stimulují koloběh živin a prokypřují půdu kořenovou aktivitou, zvyšují biodiverzitu lesa.

Mezi nejčastější přípravné dřeviny patří břízy, vrby, osika, olše, borovice, jeřáb, topoly a modřín. Využití přípravných dřevin může napomoci ke vzniku druhově bohatších, a tím vůči dalším nepřízním klimatu potenciálně stabilnějších porostů. Z jehličnatých dřevin lze využít např. i smrk, závisí to především na jeho hustotě. Jelikož smrk vytváří stinné prostředí, doporučuje se u něj výraznější snížení zakmenění.

Výzkumné plochy byly založeny v roce 2013 v Předhoří Hrubého Jeseníku u Města Albrechtic. Na lokalitách pokalamitních ploch byly v rámci srovnatelných stanovištních podmínek vybrány části porostních skupin, ve kterých dominantní dřevinou byla bříza či jeřáb z přirozené obnovy na větších plochách, nebo olše z umělé výsadby.
Věk vybraných porostů břízy byl v rozpětí 7–33 let a porostů jeřábu a olše okolo 15 let. Nadmořská výška porostů je v rozmezí 460–640 m n. m. Průměrné roční teploty oblasti se pohybují od 4,0 do 7,8 °C a průměrné srážky od 630 do 1 250 mm.


Přípravný porost jeřábu s podsadbou buku. Foto: Robert Polách

Jako nejvhodnější porostní prostředí pro rychlé odrůstání buku se ukázal plně zakmeněný porost olše, intenzita odrůstání se snižujícím se zakmeněním klesala. Významný vliv na to bude mít bezprostřední okolí výzkumných ploch s olší, které tvořil smrk ze shodně staré výsadby. Jeho pomalejší růst a postupné prosychání vedlo k poklesu stínění a nárůstu vlivu bočního světla do porostu olše.

Olše je schopna vázat atmosférický dusík. Vědci popisují pod olší lepkavou nejen vyšší obsah celkového dusíku, ale i fosforu, vápníku a hořčíku, vyšší hustotu žížal i mikrobiální respiraci oproti jiným listnáčům. Pod olší je zároveň popisována velmi kvalitní provzdušňovací funkce kořenů, která dokáže přispět k obnově mechanických vlastností půd, jak bylo prokázáno u zhutněné půdy po stahování dřeva. Také tyto efekty přípravného porostu olše mohou mít pozitivní vliv na vývoj podsadeb buku.
Vědci nedoporučují podsazovat přípravné porosty s výškou do 5 m. Při podsadbách v mladých hustých porostech do výšky 3–5 m hrozí nebezpečí rychlého zapojení korun podsazovaného porostu a silná konkurence v kořenovém prostoru. Jako optimální varianta pro podsadbu buku se z hodnocených jevila věková kategorie přípravného porostu 15 let o iniciální výšce 8–10 m.

Z výsledků realizovaného výzkumu a hodnocení podsadeb buku do porostů přípravných dřevin břízy, jeřábu a olše na stanovišti 4B – bohatá bučina čtyři roky po výsadbě vědci vyzdvihují tyto poznatky:

  • Velmi nízká mortalita buku ve všech variantách, a to pod 7 %.
  • Všechny testované varianty přípravných porostů se ukázaly jako využitelné pro úspěšné založení a odrůstání podsadeb buku.
  • Buk nejlépe odrůstal na malé holině o výměře 0,1 ha obklopené v době zalesnění březovou a klenovou tyčkovinou o průměrné výšce 10 m. Hlavním důvodem tohoto pozitivního vývoje bude skutečnost, že se za dobu hodnocení na sledovaných plochách nevyskytlo poškození pozdními mrazy.
  • Ve všech případech intenzita odrůstání buku klesala s narůstajícím zakmeněním přípravného porostu. U olše byl tento trend opačný, z části pravděpodobně daný odlišným prostorovým uspořádáním jeho malých obnovních prvků – vlivem bočního podsvícení.
  • U přípravných porostů břízy se pro založení podsadeb buku jeví jako nejvhodnější věk 15 let a snížení zakmenění minimálně na 7.
  • S vyšším zakmeněním břízy a jeřábu narůstal úhel odklonu kmínku buku od svislice, pod porosty olše byl trend opačný. S narůstajícím zakmeněním zároveň klesal počet bočních větví a velikost listů.


Přípravný porost olše s podsadbou buku. Foto: Robert Polách

Jak potvrdil vývoj mortality, buk je, pravděpodobně dočasně, schopen přežívat i pod hustým zápojem. Vzhledem k minimálním ztrátám lze předpokládat další pozitivní vývoj podsadeb za pomoci pěstebních zásahů, tedy snižování zakmenění porostů přípravných dřevin.
Nezanedbatelným pozitivním přínosem dvoufázové obnovy lesa oproti přímé výsadbě na holinu je schopnost přípravných porostů poskytovat využitelnou biomasu, a to i v ekonomicky zajímavějších sortimentech.

Článek „Vliv věku a úpravy zakmenění listnatých přípravných porostů na prosperitu podsadeb buku lesního“ je ke stažení zde 

TZ VÚLHM

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+11 # revírník2 2021-06-18 17:23
chtěl bych poděkovat autorovi odborného článku za poskytnuté informace. Konečně jsem se, po 6 letech, co na revíru pracuji, dozvěděl metodiku a jak to bylo s těmito plochami myšleno.

Bylo by ovšem dobré také zmínit další informace, a zejména to, že jsou všechny tyto plochy oplocené. Jelikož byly zakládány v roce 2012, tak životnost oplocenek už dávno skončila a zhruba v kolem roku 2019 se na všech plochách musela stavit již druhá generace oplocenek. A to nemluvím o nutnosti jejich oprav (poškození zvěří, spadlý strom apod). Schválně jsem si sečetl všechny náklady, které se na jedné takové výzkumné ploše od roku 2012 prováděly.

Jen pro upřesnění 1x zalesnění JD,BK + 2x její celoplošné vylepšení, 2x plot, 1x ožínání atd. A při přepočtu na 0,10ha vyjde suma 48tis Kč bez DPH a to plocha stále ještě není zajištěna.
+3 # Rensa 2021-06-19 16:10
Děkuji revírníkovi2 za doplnění, čeho se u mnoha výzkumných zpráv nedostává - financí. Ano, pro samotný výzkum to není podstatné, pro provoz ale ano, často rozhodující.
Jsou-li tyto údaje správné, o čemž nemám důvod pochybovat, pak by to asi chtělo aspoň nějaký zlatý důl kdesi v Kanadě či masivní dotace v řádu více miliard Kč ročně. Jinak pláč nad "výdělkem" nebo opět - smrk.
-2 # Lakatoš 2021-06-21 13:49
Ano pane Renso, smrk. Ale na jak dlouho? Opět na 40 či 50 let, jako na mnoha místech nyní. Borové kultury severně i jižně od Berlína se již zhruba 20 let masově podsazují bukem, ale i dubem. Můj přítel dr. Maurer z berlínské univerzity mi potvrdil, že nejprve byly náklady skutečně enormní a škody na porostech velmi vysoké. Po té při růstu počtu podsazovaných ploch se zvolna posunovala i rovnováha sazenice - zvěř ku prospěchu sazenic. Dále pomáhají měkké dřeviny, neboť ani v Německu se nedaří zalesňovat holiny požadovanou rychlostí. Dnes již mohou srovnávat stav tehdy a nyní a metrové buky již není třeba přeplocovat. Podle informací z Polska lze takto v následujícím kroku na vhodných plochách uspět i s jedlí. Nevidím důvod domnívat se, že u nás by měl být vývoj odlišný. Vaše obavy tedy považuji za jakési počáteční, které budou velmi pravděpodobně později rozptýleny, jen až bude nalezena i mezi praktiky odvaha tuto přírodě se blížící metodu obnovy zavádět i u nás.
+2 # Starý 2021-06-21 15:00
Dovolím si oponovat..
Ta ekonomika na německé poměry je u nás tak o 300% níže,,také mám pár známých v německu.
Tak se to lépe finančně snáší a tak nějak tam ani nepamatují podobnou prolhanou socialistickou myslivost, jako je u nás a která se stále vylepšuje nepůvodními druhy zvěře.
I vymahatelnost zákona je tam děsivě jiná a pro nás neznámá.
Jednoduše, pak se jim to může zcela jinak zvládat.
+4 # Lakatoš 2021-06-21 15:37
Domnívám se, že ve východní části Německa mají socialistickou myslivost dosud v živé paměti.
Po celé zemi nyní máme tisíce hektarů kalamitních holin, jež nebudeme s to ani při nejlepší vůli schopni řádně zalesnit. Další rozlohy přibudou z ploch sice zalesněných, ale poté opuštěných.
Na těchto plochách bují pionýrské dřeviny. Za dvacet let budeme tedy chtíc nechtíc tam, kde byli lesníci od Města Albrechtic, když podsazovali břízu a jeřáb bukem.
Anebo ty měkké dřeviny pak naholo smýtíme a zase tam naostro nasázíme cílové?
+4 # Starý 2021-06-21 19:35
Tak teď s vámi plně souhlasím!
Ano, ve východní části Německa ji mají v paměti, ale ne v současném reálu, či ještě v něčem horším, což je ale v reálu u nás v česku.
Paměť stromkům neškodí a neničí.
Při řešeních které nabízí tato společnost tomu asi bude opravdu tak jak říkáte a lidi - vlastníci lesů se na vše vykašlou. A nebudu se jim divit, zákon nezákon, jednoduše na to nebudou mít, aby draze krmili zvířátka.
+4 # Lakatoš 2021-06-22 11:38
Je to týden a půl, soused konečně dělal kalamitní těžbu kůrovčáků, všechno už dávno vylétlé a bez kůry, sháněl firmu a sháněl, nakonec byl rád, že sehnal kohosi. Dva chlapíci s chováním bezdomovců. Měl tam krásné jedlové nálety, i já jsem mu je leckdy pomohl natřít, i děti. Teď je skoro vše zničeno, a ti těžaři se mu vysmáli - prý si měl najít jiné, oni si práci jinde lehce seženou.
To je jen malý důkaz, jak je doba dnes zlá. Znám takových případů desítky. Ale dříve? Měli jsme krásné bučiny a bukojedliny, už jsem psal, jak přišel befehl a muselo se to zničit. Nezmohli jsme nic. Byly první harvestory, musely ukázat povinně, jak jsou dobré, tak se těžil kůrovec, ale nebyly čísla, zajelo se i vedle do předmýťáku. Stěžovat jste si neměl kde, nechtěl jste přijít o práci a jít se škraloupem do nové. Nebyli všichni jako můj kamarád z Bílých Karpat, co zval papaláše na pitky a srnčí a oni pak přimhouřili oko, aby mohl ten buk, jedli aspoň někde zachovat. Kamarád je dávno mrtvý, i ti soudruzi mnozí jistě, ty bučiny zčásti stojí a zbytek krásně podrůstá z náletů.
Vždycky mi říkal: starý budeš, až budeš minulost vidět jen růžovými brýlemi, protože čas všechno zhojí a jen to pěkné ti v paměti zůstane. Tím se snažím řídit. Když si ty růžové okuláre sundám, tak lepší to pro les, pro přírodu jistě dříve nebylo.
+4 # Starý 2021-06-23 07:31
Srovnání doby minulé a dnešní je nemožné.
Ale staří fořti si vždy něco uhájili a zájmy nebyly rozhodně takové jako dnes. Vždy šlo o něco málo a na malých částech.
Dnes...co se děje, Čína již cca 10 a více let skupuje po celém světě suroviny, které někdy jen velice těžko vyrobit a nebo vytěžit, snaží se ovládat celé státy a logicky jí to jde...potichu a pomalu proniká do společenství v různých národech i u nás a co my a slavná EU? Jen si krásně politikaříme a řešíme pomazánkové máslo a jak jej správně pojmenovat.
Kdopak asi bude vítězem?
Copak je asi pro stát důležité?
Uhlí vytěžím a končím, zrovinka tak jiné produkty (lithium a pod.) a dřevo...až za 100 let, pokud nezničím skladbou a dalším svou budoucí produkci již dnes...
No a tak to chodí, vyhrává ten co plánuje, myslí na budoucnost, ví co lze obnovit a co už ne, ale zle dopadne ten, kdo jen politikaří !!!
Souhlasím s p. Rensou, jen s přídomkem, že i pozdě dodané podpory jsou k ničemu, to už tu bude vymalováno.!!
Ten vývoj je rychlý a co nás čeká...……..
Srovnejte co bylo za posledních 100 let a jak to dnes fičí...kdo dnes ovládá ekonomiku a kdo ji brzdí a zrychluje., kdo před cca 15 lety zkusil ovládnout obilnici Evropy a když se ještě proti trochu "nedemokratickému státu" nechytil, ale dnes proti "demokratickým" žvanilům to jde jak po másle.!
Jen doufám, že jsem zde neporušil kodex....
+7 # Rensa 2021-06-22 18:36
Já nemám obavy. Jenom vyslovuji názor, že na tak nákladný způsob obnovy si lesy jako takové ani prodejem smrkové kulatiny nevydělají. A tak pokud do lesnictví nepřiplují miliardy odjinud, zůstane buď u zbožného přání, protože se bude nadále vysazovat převážně smrk, nebo ti méně finančně gramotní spláčí nad výdělkem.
Vidím to dnes a denně okolo - obrovské plochy desítky a stovky hektarů holin s podrceným klestem, s obrovskými oplocenkami zalesněnými bukem, klenem i jedlí, praží do toho slunce. Zaplatily to peníze za kůrovcovou kulatinu do Číny a dotace, ale budou i na další? A kdy se takové porosty z červených čísel dostanou do černých? Bude bukový porost založený na holé ploše produkovat dříví srovnatelné v množství i ceně se smrkovým?
To nepovažuji za hospodaření, to je vytváření problémů do budoucnosti, nutících k dalšímu a dalšímu žebrání o dotace.
+4 # Rensa 2021-06-23 15:26
A možná právě o to žebrání o dotace jde, sice skrytě, ale především - stále větší závislost na státu, abychom si ho více vážili, že na nás tak pěkně dohlíží.
+7 # milan.kosulic 2021-06-24 08:25
To (okamžité zalesnění kalamitních ploch) nepovažuji za hospodaření, to je vytváření problémů do budoucnosti, nutících k dalšímu a dalšímu žebrání o dotace.
S tím souhlasím. Ale o budoucích cenách různého dříví nemá smysl dnes spekulovat. Důležité bude, aby tu lesy vůbec byly.
+8 # Lakatoš 2021-06-24 09:35
Měl jsem v životě štěstí na staré lesníky, kteří se mohli podělit o historii některých jedlových oplocenek založených na holině. Za první republiky se zhusta ani neplotilo, jen se píchaly klacky naokolo, namotávala se ovčí vlna, ale holina to byla. A kolikrát jaká panečku! Zbyly-li dosud nějaké, dnes mají ty porosty plno jmelí a hnilobu kmene. Třicetileté začínaly plodit, šedesátileté odcházet. Znám Vaši publikační činnost a zajisté nemusím nic blíže vysvětlovat.
Dnešní mladí kolegové nemohou než pracovat s tím, co nyní mají, jak také pracovali jejich předchůdci. Mají-li obrovské kalamitní holiny, a bůh ví, že jich letos ještě přibude, nemohou zdaleka vše zalesnit včas a efektivně. Bříza, jeřáb, černý bez převládnou tam i onde. Co potom jiného než jejich prořeďování a podsadby? Vyžínat naholo každým rokem dvoumetrové měkké dřeviny, jsou-li už, je velmi neekonomické a stejně nejsou lidé. Ano, náklady budou velmi vysoké, jenže my už nemáme na výběr. Holosečný způsob pěstování smrku a borovice nebude ve velkém měřítku ukončen z důvodu rozhodnutí ministerstva, zákona či tlaku ochranářů, ale z důvodu prosté ekonomické i provozní nutnosti. Pánové, kteří si to stále nepřipouštějí, jsou jako pasažéři dávno potápějící se lodi, kteří teprve začínají nesmělou rozpravu, co by dělali v případě, že by se v kýlu objevila malá prasklinka.
+2 # Starý 2021-06-24 21:41
Ano, les bude, ale stát ať nám neukládá různé povinnosti a návštěvníci lesa ať si vše zaplatí, přeci poskytujeme službu veřejnosti.
Jak jednoduché.
A dotace, jedině plošná je spravedlivá, každá další jen dává možnost korupce a nerovnosti.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3096

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

Zobrazení: 2229

Anketa uvnitř. Ministru zemědělství Marku Výbornému zaslal pobočný spolek České lesnické společnosti Křivoklát (PS ČLS) otevřený...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2163

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2010

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2006

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1484

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě