Přihlásit

Jak prosperují podsadby buku lesního v přípravných porostech

Mezi málo uplatňované formy obnovy lesa, na které je v současnosti zaměřována stále větší pozornost, patří dvoufázová obnova s využitím porostů přípravných dřevin, které napomáhají růstu stinnějších druhů dřevin. Vědci z VÚLHM publikovali nejnovější výsledky práce, jejímž cílem bylo ověřit vliv věku a zakmenění přípravného porostu břízy na prosperitu podsadeb buku v porovnání s výsadbou na holinu, posoudit vliv zakmenění na podsadby buku pod 15leté přípravné porosty jeřábu a olše a na základě výsledků doporučit postup pro využití přípravných porostů na kalamitní holině ve prospěch podsadeb cílové dřeviny buku.

Přípravný porost břízy s podsadbou buku. Foto: Robert Polách Přípravný porost břízy s podsadbou buku. Foto: Robert Polách

K cílovým dřevinám dobře snášejícím extrémní podmínky holých ploch patří borovice a smrk, omezeně modřín a dub. Ostatní listnáče, především buk, z jehličnanů pak jedle, jsou natolik choulostivé, že je lze použít pro přímé zalesnění velkoplošných holin jen s rizikem velkých ztrát a pěstebních obtíží.

Přípravné dřeviny tvoří druhy s rychlým růstem v mládí, se sníženými nároky na stanovištní podmínky, schopné přirozeně osídlit i zhoršené podmínky holých ploch a také v nich odrůstat. K jejich důležitým charakteristikám využitelným pro přípravné porosty patří velká tolerance k vlastnostem stanoviště, tedy odolnost vůči teplotním extrémům, intenzivnímu slunečnímu záření, proti stálému a silnému vanutí větrů a kolísání obsahu vody v půdě. Vyznačují se vysokou rozmnožovací schopností, rychlým vývojem spojeným často s krátkověkostí a rychlým šířením. Při správném pěstování přispívají ke kvalitnímu růstu hospodářských dřevin, zejména na vodou ovlivněných stanovištích jsou v relativně krátké době schopny ustálit obsah vody v půdě. Svým opadem stimulují koloběh živin a prokypřují půdu kořenovou aktivitou, zvyšují biodiverzitu lesa.

Mezi nejčastější přípravné dřeviny patří břízy, vrby, osika, olše, borovice, jeřáb, topoly a modřín. Využití přípravných dřevin může napomoci ke vzniku druhově bohatších, a tím vůči dalším nepřízním klimatu potenciálně stabilnějších porostů. Z jehličnatých dřevin lze využít např. i smrk, závisí to především na jeho hustotě. Jelikož smrk vytváří stinné prostředí, doporučuje se u něj výraznější snížení zakmenění.

Výzkumné plochy byly založeny v roce 2013 v Předhoří Hrubého Jeseníku u Města Albrechtic. Na lokalitách pokalamitních ploch byly v rámci srovnatelných stanovištních podmínek vybrány části porostních skupin, ve kterých dominantní dřevinou byla bříza či jeřáb z přirozené obnovy na větších plochách, nebo olše z umělé výsadby.
Věk vybraných porostů břízy byl v rozpětí 7–33 let a porostů jeřábu a olše okolo 15 let. Nadmořská výška porostů je v rozmezí 460–640 m n. m. Průměrné roční teploty oblasti se pohybují od 4,0 do 7,8 °C a průměrné srážky od 630 do 1 250 mm.


Přípravný porost jeřábu s podsadbou buku. Foto: Robert Polách

Jako nejvhodnější porostní prostředí pro rychlé odrůstání buku se ukázal plně zakmeněný porost olše, intenzita odrůstání se snižujícím se zakmeněním klesala. Významný vliv na to bude mít bezprostřední okolí výzkumných ploch s olší, které tvořil smrk ze shodně staré výsadby. Jeho pomalejší růst a postupné prosychání vedlo k poklesu stínění a nárůstu vlivu bočního světla do porostu olše.

Olše je schopna vázat atmosférický dusík. Vědci popisují pod olší lepkavou nejen vyšší obsah celkového dusíku, ale i fosforu, vápníku a hořčíku, vyšší hustotu žížal i mikrobiální respiraci oproti jiným listnáčům. Pod olší je zároveň popisována velmi kvalitní provzdušňovací funkce kořenů, která dokáže přispět k obnově mechanických vlastností půd, jak bylo prokázáno u zhutněné půdy po stahování dřeva. Také tyto efekty přípravného porostu olše mohou mít pozitivní vliv na vývoj podsadeb buku.
Vědci nedoporučují podsazovat přípravné porosty s výškou do 5 m. Při podsadbách v mladých hustých porostech do výšky 3–5 m hrozí nebezpečí rychlého zapojení korun podsazovaného porostu a silná konkurence v kořenovém prostoru. Jako optimální varianta pro podsadbu buku se z hodnocených jevila věková kategorie přípravného porostu 15 let o iniciální výšce 8–10 m.

Z výsledků realizovaného výzkumu a hodnocení podsadeb buku do porostů přípravných dřevin břízy, jeřábu a olše na stanovišti 4B – bohatá bučina čtyři roky po výsadbě vědci vyzdvihují tyto poznatky:

  • Velmi nízká mortalita buku ve všech variantách, a to pod 7 %.
  • Všechny testované varianty přípravných porostů se ukázaly jako využitelné pro úspěšné založení a odrůstání podsadeb buku.
  • Buk nejlépe odrůstal na malé holině o výměře 0,1 ha obklopené v době zalesnění březovou a klenovou tyčkovinou o průměrné výšce 10 m. Hlavním důvodem tohoto pozitivního vývoje bude skutečnost, že se za dobu hodnocení na sledovaných plochách nevyskytlo poškození pozdními mrazy.
  • Ve všech případech intenzita odrůstání buku klesala s narůstajícím zakmeněním přípravného porostu. U olše byl tento trend opačný, z části pravděpodobně daný odlišným prostorovým uspořádáním jeho malých obnovních prvků – vlivem bočního podsvícení.
  • U přípravných porostů břízy se pro založení podsadeb buku jeví jako nejvhodnější věk 15 let a snížení zakmenění minimálně na 7.
  • S vyšším zakmeněním břízy a jeřábu narůstal úhel odklonu kmínku buku od svislice, pod porosty olše byl trend opačný. S narůstajícím zakmeněním zároveň klesal počet bočních větví a velikost listů.


Přípravný porost olše s podsadbou buku. Foto: Robert Polách

Jak potvrdil vývoj mortality, buk je, pravděpodobně dočasně, schopen přežívat i pod hustým zápojem. Vzhledem k minimálním ztrátám lze předpokládat další pozitivní vývoj podsadeb za pomoci pěstebních zásahů, tedy snižování zakmenění porostů přípravných dřevin.
Nezanedbatelným pozitivním přínosem dvoufázové obnovy lesa oproti přímé výsadbě na holinu je schopnost přípravných porostů poskytovat využitelnou biomasu, a to i v ekonomicky zajímavějších sortimentech.

Článek „Vliv věku a úpravy zakmenění listnatých přípravných porostů na prosperitu podsadeb buku lesního“ je ke stažení zde 

TZ VÚLHM

Naposledy změněno: úterý, 08 červen 2021 14:35

(0 hlasů)

Komentáře   

+5 # revírník2 2021-06-18 17:23
chtěl bych poděkovat autorovi odborného článku za poskytnuté informace. Konečně jsem se, po 6 letech, co na revíru pracuji, dozvěděl metodiku a jak to bylo s těmito plochami myšleno.

Bylo by ovšem dobré také zmínit další informace, a zejména to, že jsou všechny tyto plochy oplocené. Jelikož byly zakládány v roce 2012, tak životnost oplocenek už dávno skončila a zhruba v kolem roku 2019 se na všech plochách musela stavit již druhá generace oplocenek. A to nemluvím o nutnosti jejich oprav (poškození zvěří, spadlý strom apod). Schválně jsem si sečetl všechny náklady, které se na jedné takové výzkumné ploše od roku 2012 prováděly.

Jen pro upřesnění 1x zalesnění JD,BK + 2x její celoplošné vylepšení, 2x plot, 1x ožínání atd. A při přepočtu na 0,10ha vyjde suma 48tis Kč bez DPH a to plocha stále ještě není zajištěna.
0 # Rensa 2021-06-19 16:10
Děkuji revírníkovi2 za doplnění, čeho se u mnoha výzkumných zpráv nedostává - financí. Ano, pro samotný výzkum to není podstatné, pro provoz ale ano, často rozhodující.
Jsou-li tyto údaje správné, o čemž nemám důvod pochybovat, pak by to asi chtělo aspoň nějaký zlatý důl kdesi v Kanadě či masivní dotace v řádu více miliard Kč ročně. Jinak pláč nad "výdělkem" nebo opět - smrk.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

NOVÁ VIDEA Lesní lékárny: O česneku medvědím a recept na pesto

NOVÁ VIDEA Lesní lékárny: O česneku medvědím a recept na pesto

Lesnictví

V měsíční rubrice Lesní lékárna v Lesnické práci Vás pravidelně informují botanik Petr Karlík a dendrolog Václav Bažant z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze...

TOUGHBOOKY umožňují lesníkům používat jediné zařízení v terénu i v kanceláři

TOUGHBOOKY umožňují lesníkům používat jediné zařízení v terénu i v kanceláři

Komerční zpráva

Panasonic TOUGHBOOK letos slaví 25 let na trhu. Nabízí odolnou výpočetní techniku a veškeré příslušenství, které je k jejímu používání v lesnictví potřeba. V jeho...

Vojenské lesy rozjíždí přírodě blízké hospodaření

Vojenské lesy rozjíždí přírodě blízké hospodaření

Lesnictví

Ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král s děkanem Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Róbertem Marušákem podepsali memorandum, které ve vojenských...

Když se dřevo hobluje

Když se dřevo hobluje

Lesnictví

Reportáž z továrny na výrobu dřevité vlny. Vůně dřeva z hoblin návštěvníka, jak se říká, praští do nosu hned při příchodu do haly továrny na...

Populární zprávy

Lesy ČR a VLS ČR si vymění rozsáhlé pozemky, chtějí tak zefektivnit hospodaření

Lesy ČR a VLS ČR si vymění rozsáhlé pozemky, chtějí tak zefektivnit…

Lesnictví

Zobrazeno:6160

Hlasujte v anketě. Státní podniky Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky ČR na základě včerejšího souhlasu vlády ČR provedou vzájemnou úpravu majetkoprávních vztahů...

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Lesnictví

Zobrazeno:3613

Exotických býložravců jako jelen sika u nás žije nejméně 8krát víc, než umožňuje zákon o myslivosti. V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto...

Rojení kůrovců začalo, k dispozici je nová mapa teplot a další pomocníci

Rojení kůrovců začalo, k dispozici je nová mapa teplot a další pomocníci

Lesnictví

Zobrazeno:3546

Teplé dny v týdnu od 10. května spustily letošní jarní rojení lýkožrouta smrkového. Vzhledem k jeho obrovské populaci v lesích je kromě efektivních obranných opatření...

Zemřel jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Ing. Petr Skočdopole

Zemřel jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Ing. Petr Skočdopole

Lesnictví

Zobrazeno:3411

Dne 13. 6. 2021 náhle skonal Ing. Petr Skočdopole, jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Vážený kolega a uznávaný lesní odborník odešel ve...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby