- Ústav pro hospodářskou úpravu lesů se v roce 2025 stal Národním lesnickým institutem. Jaké další změny přinesl uvedený rok do této organizace?
V roce 2025 jsme změnili název na Národní lesnický institut (NLI) a vše, co s tím souvisí. Že to nebude úplně snadné, jsme věděli již předem, přesto nás některé komplikace, zejména ty související s různými registry a informačními systémy, dokázaly překvapit. Ale všechno se nakonec podařilo vyřešit. Nicméně hlavní změnou pro nás byly přípravy na první leden 2026, kdy se podle novely zákona č. 226/2013 Sb., o dodávání na trh a vývozu dřeva, dřevařských výrobků a některých dalších komodit, staneme správním úřadem. To vedle vlastní nové odborné agendy, kterou nám novela přináší, také znamená, že se na nás začne vztahovat zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Přípravy na tuto změnu by vydaly na samostatný článek.
Vedle těchto legislativních předpisů jsme se poměrně intenzivně věnovali také přípravám na nové činnosti, které nám přináší novelizace zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, kde máme, díky odložené účinnosti vybraných bodů, k dispozici ještě trochu času, ale i ten velmi rychle utíká. Ještě bych rád zmínil, že jsme v roce 2025 ukončili cyklus obnovy oblastních plánů rozvoje lesů.
Terénní měření při Národní inventarizaci lesů. Foto: NLI
- Horkým tématem roku byl EUDR a chaos kolem něj. Jak se zavádění/nezavádění tohoto nařízení propsalo do činností NLI?
Důležité je si připomenout, že až do podzimu se o případných změnách nařízení pouze spekulovalo. Teprve vystoupení paní komisařky Roswallové znamenalo posun v tomto tématu. Zpětně si netroufám úplně hodnotit, jestli pro nás bylo horší období nejistoty a spekulací, nebo neuvěřitelné tempo, ve kterém se nyní odehrávají přípravy na všechna jednání související se změnou nařízení. Každopádně se tato nejistota a chaos zcela nepochybně podepsaly na náročnosti práce našich kolegů při přípravách na implementaci nařízení a šíření osvěty. Zároveň nejistota negativně ovlivnila výsledky našich snah o navýšení zdrojů pro výkon této agendy.
Veškeré práce, které řešíme nad rámec všech ostatních dosavadních činností, děláme a přinejmenším i v roce 2026 budeme zřejmě dělat v rámci stávajících zdrojů. Kolegové, kteří se problematice EUDR věnují, v čele s paní ředitelkou Janou Čackou, odvádějí neuvěřitelnou práci s úžasným nasazením, za což jim moc děkuji. Snaží se zodpovědět každou otázku, zúčastnit se každé akce, s fantastickou rychlostí zprostředkovávají nové informace k tématu, ale je zřejmé, že naše kapacity jsou vyčerpané a tento přístup a úroveň vynakládaného úsilí nejsou dlouhodobě udržitelné.
Čtěte také: Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok
- V důsledku implementace EUDR se NLI stává správním orgánem. Co tato změna obnáší pro NLI samotný, ale např. i pro spolupracující subjekty?
Pro nás to znamená především značný nárůst administrativy, jak ve vztahu k budoucí správní činnosti, tak kvůli zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě. Věřím, že pro spolupracující subjekty by tato změna neměla mít žádný přímý negativní dopad.
Odborné články, zajímavé rozhovory, reportáže a novinky z lesnicko-dřevařského sektoru najdete každý měsíc na stránkách časopisu Lesnická práce. Předplatné snadno získáte ZDE.
- V novele lesního zákona došlo k zakotvení lesnické typologie. Co vám tato změna přináší?
Z mého pohledu je to určitě krok správným směrem, protože si lesnická typologie z důvodu svého mnohostranného využití, mimo jiné pro diferenciaci hospodářských doporučení nebo pro oceňování lesních pozemků, takové zakotvení rozhodně zaslouží. Díky samostatné vyhlášce k lesnické typologii budou jasnější pravidla například i pro aktualizaci. S tím samozřejmě přichází i zvýšená odpovědnost za bezchybnost celého procesu, ale tady máme již něco odpracováno, protože jsme lesnické typologii věnovali opravdu velkou pečlivost již za předchozího stavu.
- NLI se věnuje mnoha oblastem, kde dostávají prostor moderní technologie. Kde vidíte nové trendy a potenciálně zajímavé možnosti?
Očekáváme významné posuny jak v oblasti kvality zdrojů informací, tak v oblasti jejich zpracování a vyhodnocení. Laserové skenování představuje velmi lákavý způsob získávání vysoce detailních informací. Dovedu si představit, že může být do budoucna výhodné doplnit Národní inventarizaci lesů právě laserovým skenováním. Stejně tak v dálkovém průzkumu, kde nyní stavíme především na leteckých a satelitních snímcích, se těšíme na nová, častější, detailnější a spektrálně bohatší data. Limitem inovací je pro nás samozřejmě finanční a personální náročnost. Poměr mezi vynaloženými náklady a potřebností získané informace je a bude pro organizaci našeho typu naprosto zásadní.
- Dnes lze patrně konstatovat, že kůrovcová kalamita v ČR již odezněla. Můžete zrekapitulovat, jak ovlivnila činnost vašeho pracoviště?
Pokud bych to měl shrnout jednou větou, kalamita naprosto zásadně změnila požadavky na frekvenci aktualizace lesnických informací.
V oblasti inventarizace lesů změnila kalamita náš pohled na tzv. roční odhady. Za standardní situace bychom si je velmi pravděpodobně nechali spíše „na doma“, protože mají poměrně široký intervalový odhad, ale překotnost vývoje v období kalamity ukázala, že se jedná o velmi cenné informace, které odhalují trendy v rámci inventarizačního cyklu a určitě stojí za uveřejnění, byť nejsou až tak přesné jako odhady z celého inventarizačního období.
Naše výstupy dálkového průzkumu se staly prakticky přes noc nenahraditelné. Kolegové ze specializovaného pracoviště dálkového průzkumu Země odvedli (a stále odvádějí) fantastickou práci. Ještě stále si pamatuji, jak jsme v nejžhavějším období dostávali dotazy na změnu situace v podstatě obden. Tak rychlou reakční dobu samozřejmě nemáme a ani mít nemůžeme, ale pokud bychom neměli k dispozici dálkový průzkum, byli bychom v opravdu velmi komplikované situaci. Nemusím asi vysvětlovat, že s sebou tyto výstupy nesou určitou míru nejistoty a bez pozemního ověření se zkrátka neobejdeme. Proto jsem byl velmi rád, že jsme se v tom nejhorším období nemuseli spoléhat čistě jen na své síly, protože nám s verifikací výstupů pomohla řada kolegů z ostatních lesnických profesí. Moc za to děkujeme.
- Jak celkově hodnotíte uplynulý rok?
Doufám, že z předchozích odpovědí je patrné, že jsme se opravdu nenudili. Máme za sebou pořádnou porci práce nad rámec běžné agendy, jejíž běh nesmí být nijak ohrožen, a já jsem všem zúčastněným kolegům vděčný a moc jim děkuji za vše, co jsme zvládli. Zároveň si myslím, že jsme, minimálně v oblasti EUDR, ale nejen tam, narazili na kapacitní limity, které nelze dlouhodobě překračovat. Se značným znepokojením sleduji nárůst administrativy, který musíme samozřejmě respektovat a úkoly řádně plnit. Najít řešení, jak s omezenými zdroji plnit další a další požadavky, aniž bychom omezovali odborné činnosti, je téma, které nás akutně trápí a evidentně bude trápit i v dalších letech.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
