logo Silvarium tisk

Je naivní věřit, že čistě přirozený vývoj v lesích povede k optimálním řešením z lidské perspektivy

Rozhovor s Peterem Elsasserem, vedoucím oddělení ekonomického oceňování lesů a mimoprodukčních funkcí lesů a zástupcem vedoucího lesnického ústavu Thünen Institute v Hamburku.

Peter Elsasser, vedoucí oddělení ekonomického oceňování lesů a mimoprodukčních funkcí lesů a zástupce vedoucího lesnického ústavu Thünen Institute v Hamburku Peter Elsasser, vedoucí oddělení ekonomického oceňování lesů a mimoprodukčních funkcí lesů a zástupce vedoucího lesnického ústavu Thünen Institute v Hamburku

Horké a suché roky v posledních letech stále více ovlivňují lesy v Německu. Škůdci, zejména podkorní hmyz, se množí v suchem oslabených porostech. Nahodilé těžby tvořily podle Spolkového statistického úřadu v roce 2020 75 % z celkových těžeb 80,4 mil. m3, v roce 2021 to bylo 60 % z celkových 83 mil. m3. Většina z nahodilých těžeb jde na vrub právě podkornímu hmyzu. Od roku 2018 přišlo Německo o téměř pět procent zásob svých lesů. O stavu německých lesů, výzvách a obecně o roli a postavení lesů a lesníků v Německu jsme si povídali s Peterem Elsasserem v lesnickém ústavu Thünen Institute v Hamburku.

Stav Německých lesů
– Čtvrtá národní inventarizace lesů v Německu byla zahájena v dubnu loňského roku, všechna data by měla být shromážděna do konce roku 2022. Bez ohledu na to je možné si již nyní udělat obrázek o změnách, které se v německých lesích udály od poslední inventarizace v roce 2012?

Data zatím nebyla analyzována, protože inventarizace stále ještě probíhá. Ale díky politice v oblasti klimatu máme k dispozici data z inventarizace skleníkových plynů z roku 2017 založené na síti ploch federální inventarizace lesů, se kterou by bylo možné načrtnout určitá srovnání. Má ale výrazně menší velikost vzorku, takže můžeme mluvit spíše o tendencích ve vývoji. Například plocha zastoupení listnatých dřevin se zvýšila asi o dvě procenta, v lesích se nachází více starých stromů a mrtvého dříví a zásoba se během pěti let zvýšila o šest procent. Na druhou stranu jsme si vědomi dalších změn. V letech 2018 až 2021 jsme měli tři roky sucha, během nichž odumřelo na 200 mil. m3 dříví.

– Střední Evropa byla v důsledku extrémně suchého a teplého počasí zasažena bezprecedentní kůrovcovou kalamitou. Jednou z nejvíce postižených zemí bylo Německo. Mohl byste stručně shrnout současnou situaci a říci, jaký vývoj očekáváte v letošním roce?

Svým způsobem jsme měli štěstí, pomohlo nám vlhké jaro 2021, kdy se lesy, kromě těch definitivně odumřelých, mohly zotavit. Ale jak jsem zmínil, 200 mil. m3 dříví po nahodilé těžbě je pryč. Myslím, že jedním z důležitých faktorů je, že nestabilní stromy jsou nyní mrtvé. Proběhla určitá selekce těch, které jsou schopny přežít. Tím pádem bych očekával, že i za průměrných podmínek počasí stabilnější stromy v lesích přetrvají. Na druhou stranu jejich životaschopnost již mohla být také poškozena stresem. Ale nejsem prorokem, neumím předpovídat budoucí klimatické podmínky ani reakci stromů na ně. Je však zřejmé, že v blízké budoucnosti budeme muset obnovit velkou plochu – současné odhady předpokládají téměř 400 tis. ha. Jasné je také to, že smrk, který byl dříve chlebem lesního hospodářství, se stal na mnoha místech příliš rizikovou dřevinou, a proto bude v budoucnu hrát mnohem menší roli.

Celková těžba dříví v Německu. Zdroj: Spolkový statistický úřad

Kritika německého lesnictví z vlastních řad
- Německo je považováno za kolébku moderního průmyslového lesnictví. Peter Wohlleben – celosvětově známý autor a lesník – však tento systém (jednostranné zaměření na maximalizaci produkce dřeva) ostře kritizuje a tvrdí, že vedl k vytváření méně odolných lesů. Propaguje myšlenku ponechání lesů přírodě jako nejúčinnější způsob, jak se vyrovnat se změnou klimatu. Jaký je váš názor?

Obdivuji ho za jeho jistý smysl pro marketing v kombinaci se schopností míchat pohádky a biologické informace tak, aby se dobře poslouchaly, což je jistě jeden z lukrativnějších způsobů, jak se vyrovnat s krizí středního věku. Jiné aspekty se mi líbí méně – když si stromy šeptají a maminka stromu se stará o svá nemocná stromová miminka, je to ne pouze vtipný nesmysl, ale také polidšťování přírody, redukující přírodu na lidská měřítka a lidské kategorie, což osobně považuji za neetické.

Jak jste otázku uvedli? Jednostranné zaměření na maximalizaci produkce dřeva? Nevím, jestli Peter Wohlleben to takto přesně řekl, ale výrok samotný představuje jednoho z obvyklých slaměných panáků (pozn. redakce: argumentační faul). Rychlý pohled na běžné výnosové tabulky by stačil k tomu, abychom ukázali, že většina obmýtí v naší zemi přesahuje věk maximálního výnosu. Méně odolné lesy? Další z těch roztomilých slaměných panenek. Když už něco srovnáváte, měli byste uvést referenční údaje, které pro srovnání používáte. Jaký je v tomto případě srovnávací základ: lesy méně odolné než zdevastované, které jsme zdědili na konci středověku? Ponechání lesů přírodě jako nejúčinnější způsob, jak se vyrovnat se změnou klimatu? Samozřejmě je to nejlevnější způsob, jak tento problém vyřešit: nechte to udělat matku přírodu! Ale příroda má jen málo důvodů brát v úvahu lidské potřeby. Kromě toho změna klimatu by mohla nabrat rychlosti, která přetíží schopnost přírody reagovat. Z obou důvodů je docela naivní věřit, že čistě přirozený vývoj povede k optimálním řešením z lidské perspektivy.

Postavení lesníků v Německu
– Od roku 2018 přišlo Německo v důsledku kalamit o téměř pět procent zásob svých lesů. Jak toto téma rezonuje veřejným míněním a jak ovlivňuje důvěru v lesnictví a lesníky samotné?

Tisk a média před dvěma roky o situaci referovaly poměrně často, pak ale přišla jiná témata, jako jsou covid a válka na Ukrajině. Na jednu stranu se zdá, že lidé v Německu se s lesy velmi identifikují, řekněme ale s romantickou představou na pozadí. Na druhou stranu mnoho lidí žije ve městech a nemá o lesnictví moc povědomí, lesníka si spíše představují jako myslivce se psem. A pak máme různé zájmové skupiny, které se snaží zformovat veřejné mínění ve smyslu svých specifických cílů – samozřejmě jsou součástí veřejného mínění, ale nejsou s ním totožné. Někteří obviňují lesníky ze zakládání lesů před 80 nebo 100 lety, které dnes nejsou vhodné pro budoucnost. Po druhé světové válce se Angličané, Francouzi a Rusové snažili dostat zpět své výdaje za válku, mimo jiné těžbou lesů. Měli jsme proto hodně holin, které bylo potřeba rychle zalesnit. Bezprostředně po válce ale samozřejmě nebyly zásoby kvalitního sadebního materiálu ani peníze. Poměrně hodně lesů, které budou v blízké budoucnosti zralé k těžbě, pochází právě z tohoto období, tedy z doby, kdy dostupné zdroje a také potřeby společnosti byly jiné. Samozřejmě, že dnes se i v souvislosti s klimatickou změnou potřeby a poptávka společnosti na užitky z lesa mění. Lesníci se na to snaží reagovat, např. investicemi do přeměny lesů za účelem lepšího přizpůsobení se klimatu a větším zohledněním biodiverzity a ekosystémových služeb, které lesy poskytují. Jsem si však docela jistý, že za 100 let nám lidé budou také vyčítat, že jsme nepředvídali potřeby následujících generací již dnes.

Výběr z rozhovoru, celý rozhovor najdete v zářijovém čísle Lesnické práce



Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3308

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2345

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2178

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2151

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1636

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 1559

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě