![]()
Aplikaci Kůrovcový monitor najdete na phenips.e-los.cz.
Kromě zobrazení aktuální situace je v aplikaci možné pro srovnání zpětně rekonstruovat i předchozí vegetační sezóny až do roku 2005. Základem je rakouský model populační dynamiky lýkožrouta smrkového PHENIPS, který byl validován pro podmínky České republiky a doplněn o některé nové funkcionality, jako je sledování průběhu rojení sesterských generací a vývoje z nich vzniklého potomstva.
Nový nástroj je především pomůckou pro vlastníky a správce lesů, která přispěje k účinnějšímu plánování aktivit v ochraně porostů proti lýkožroutu smrkovému.
Lýkožrout smrkový (Ips typographus) patří mezi nejvýznamnější škůdce smrkových porostů ve střední Evropě. Jeho aktivita a rychlost vývoje jsou výrazně ovlivňovány počasím, zejména teplotou. Včasná znalost průběhu rojení a vývoje jednotlivých generací je proto zásadní pro účinnou ochranu lesa.

Suchem oslabené přežívající smrkové lesy mohou být snadno opět napadeny kůrovcem, jehož kalamitní základ v porostech je stále vysoký. Foto: Jan Řezáč
Zveřejněný nástroj vychází z vědecky ověřeného fenologického modelu PHENIPS, který využívá meteorologické údaje k odhadu vývoje lýkožrouta během vegetační sezóny a je využíván lesníky v Rakousku, Německu či Itálii. Úprava modelu pro podmínky České republiky zohledňuje místní klimatické a geografické podmínky, teplotní vývojové prahy tuzemské populace lýkožrouta smrkového i to, jak brouci reagují na v poslední době stále častější klimatické extrémy.
„První validaci PHENIPSu pro ČR jsme publikovali v roce 2013. Současná verze vznikla nejen na základě aktuálních poznatků o bionomii lýkožrouta smrkového, ale i připomínek a požadavků vlastníků a správců lesních porostů a Ministerstva zemědělství,“ řekl Petr Doležal z Lesní ochranné služby.
Model s využitím dat Českého hydrometeorologického ústavu predikuje termíny začátku jarního rojení několik dní předem, zejména s ohledem na včasnou instalaci feromonových odparníků.
Dále upozorňuje na probíhající rojení a sleduje vývoj jednotlivých dceřiných a sesterských generací v aktuálním čase, a tím vymezuje období, kdy dochází k napadání stromů.
Připravte se na příští sezónu rojení lýkožrouta smrkového. Vše potřebné najdete v publikaci Ochrana lesa před lýkožroutem smrkovým
Kůrovcová kalamita poskytla příležitost rozšířit poznatky o bionomii lýkožrouta smrkového a jeho doprovodných druhů (zejména lýkožrouta severského a lesklého) a odzkoušet nové postupy v ochraně lesa v masovém měřítku. Tato kniha shrnuje poznatky a provozní postupy, které se ukázaly jako funkční. Přináší tak čtenářům možnost seznámit se s nimi a v případě potřeby je využít. Text obsahuje odborné a praktické informace ověřené v praxi, naopak se s ohledem na možné změny v čase záměrně většinou vyhýbá legislativním úpravám nebo konkrétním názvům přípravků. V těchto případech je třeba se vždy řídit aktuálně platnými předpisy a registracemi.
Knihu lze zakoupit na SHOP.SILVARIUM.CZ.
Tyto informace mohou lesníkům usnadnit rozhodování o načasování kontrol porostů, instalaci a sledování odchytových zařízení či včasném vyhledávání a asanaci napadených stromů.
Význam modelových předpovědí roste také v souvislosti s klimatickou změnou. Vyšší teploty a prodlužující se vegetační sezóna mohou urychlovat vývoj lýkožrouta a vytvářet podmínky pro vznik dalších generací. Průběžné sledování jeho vývoje tak představuje důležitý nástroj prevence a omezení kůrovcových škod.
„Aplikace je postavena tak, že je možné ji snadno rozvíjet a doplňovat. Podněty uživatelů z řad praktických lesníků směřující ke zvýšení využitelnosti proto můžeme snadno zapracovat,“ doplňuje Milan Novák z Lesní ochranné služby.
Aplikace Kůrovcový monitor je dostupná na adrese phenips.e-los.cz.
Podle TZ VÚLHM, red.





















