Každé jaro závod expeduje lesním školkařům více než třicet tun asi pětadvaceti druhů semen listnatých a jehličnatých dřevin. Semenáři je předtím speciálně ošetřují a připravují na výsev do lesních školek nebo přímo do lesů.
„Semena listnáčů, tedy buku, javoru, habru, třešně, jeřábu, lípy a dalších druhů zvyšujících pestrost a odolnost lesa například stratifikujeme. Napodobujeme tak přírodní proces, při němž semena během zrání a podzimního opadu hned nevyklíčí, ale počkají do jara, takže jsou chráněná před mrazem,“ říká ředitel závodu Miloš Pařízek.
Reportáž ze Semenářského závodu Lesů ČR v Týništi nad Orlicí najdete zde.
Při tak zvané inkrustaci zase v Týništi obalují semena speciální směsí biologických látek používanou pouze v tomto závodě. Ošetřené osivo smrku, borovice, modřínu nebo olše pak lépe klíčí a vypěstované sazenice mají lepší kvalitu i odolnost.
Zákazníci z celé republiky si osivo buď osobně vyzvedávají, nebo jim ho závod dodává poštou či prostřednictvím kurýra. Do lesů se semena vrátí následující sezónu, ale někdy i po deseti letech. „Záleží na poptávce správců a vlastníků lesa, úrodě a možnostech skladování osiva,“ uvádí Pařízek.
Kontrola kvality a třídění naklíčených bukvic. Foto: Lesy ČR
Podle zákona se v tomto závodě zpracovávají pouze semena sebraná na místech uznaných Národním lesnickým institutem a zveřejněných v Rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin. Vytipovat a navrhnout k uznání je může každý vlastník lesa. Pro něj, semenáře i školkaře jsou pak důležité i údaje o přírodní lesní oblasti a lesním vegetačním stupni místa, odkud semena pocházejí. „Znamená to, že se například sazenice vypěstované ze semen sebraných v Jizerských horách nevysadí v nížině, ale zase na horách, kde se jim bude dařit,“ vysvětluje ředitel Pařízek. Sbírat v těchto „uznaných“ lokalitách je možné jen s licencí Ministerstva zemědělství ČR. Sběry organizují lesní správy i závody Lesů ČR. Odměny sběračů se liší podle druhu dřeviny i náročnosti.
Podle TZ Lesů ČR, red.
