Rozhodnutí, na které dnes upozornily Hospodářské noviny (HN), je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce. Rozhodnutí se týká nedostatečných opatření na Olomoucku, Bruntálsku, Frýdecko-Místecku a Jesenicku.
Inspekce stěžovateli (Lesům České republiky) vytkla, že včas neprovedl opatření proti lýkožroutovi, zejména včas nevykácel napadené stromy. Tím vytvořil podmínky pro další působení lýkožrouta a ohrozil tím životní prostředí v lesích.
„Po stěžovateli se nechtělo, aby vymýtil kůrovcovou kalamitu, nýbrž to, aby alespoň zbrzdil šíření kůrovce a zmírnil tak škodlivé následky,“ stojí v rozsudku.
Lesy České republiky poukazovaly na to, že za šířením kůrovce byly především nepříznivé klimatické podmínky. Soud ale připomněl, že inspekce to zohlednila jako polehčující okolnost a státnímu podniku kladla k tíži spíše to, že svou nečinností přispěl k rozšíření kalamity.
V rozsudku se mimo jiné konstatuje, že opomenutí stěžovatele provádět opatření proti lýkožroutům má příčinnou souvislost se zjištěnými následky (dokončení vývoje nové generace škůdců, jejich následné rozšíření a ohrožení jiných stromů, nutnost vykácet nově napadené stromy, prořeďování lesních ploch a vůbec ohrožení životního prostředí, přesněji ekosystému v lesích). Nepříznivé klimatické podmínky částečně přispěly k šíření kůrovce, to ale nic nemění na stěžovatelově povinnosti zabránit šíření kůrovce.
Hlavní otázkou bylo, zda stěžovatel řádně plnil povinnosti podle lesního zákona, tj. jakým způsobem a jak účinně řešil kůrovcovou kalamitu. Rozsudek konstatuje, že počet napadených stromů, které inspekce označila (objem cca 453 m3), jistě nemůže odpovídat skutečnému počtu napadených stromů, to nicméně nebrání závěru o spáchání přestupku. Není podstatné, jaký objem stromů stěžovatel vykácel (v žalobě uvádí 1 475 444 m3 vykáceného dříví ze stromů napadených kůrovcem). Stěžovatel okamžitě nezastavil úmyslnou těžbu v nezasažených oblastech ani nepřesunul zaměstnance a techniku do postižených oblastí.
„Stěžovatel je státním podnikem, který se zaměřuje na lesní hospodářství. Lze tedy očekávat, že má odborné, organizační a technické předpoklady, aby řádně a včas plnil zákonné povinnosti v oblasti ochrany lesů,“ rozhodl soud.
Státní podnik LČR je podle mluvčí Evy Jouklové stále přesvědčen o tom, že postupoval správně, a že v daném místě a období nemohl víc udělat.
„Vynaložili jsme veškeré možné úsilí, abychom zabránili šíření kůrovce a kalamity. Očekáváme tedy spravedlivé a objektivní posouzení celé situace,“ uvedla mluvčí s tím, že o případném dalším postupu ve věci podnik zatím nerozhodl.
Aktuálně Lesy ČR v regionu Moravskoslezského kraje v lesích ve své správě žádné kůrovcové kalamitní oblasti neevidují. V době vrcholící kalamity patřil kraj k nejpostiženějším regionům v zemi. V roce 2018 podnik v kraji vytěžil asi 2,2 milionu metrů krychlových dřeva, z toho přes 70 procent bylo dřevo napadené kůrovcem. Letos podnik v kraji plánuje těžbu 640 000 metrů krychlových dřeva.
Podle Hospodářských novin státní podnik podal podobnou žalobu také kvůli půlmilionové pokutě za kalamitu v jižních Čechách, avšak u soudů neuspěl. Další žaloba se týká více než třímilionové pokuty udělené inspekcí za nezpracování kůrovcem napadených stromů na Třebíčsku v letech 2020 a 2021.
Článek o pokutě na Třebíčsku najdete v červnovém čísle Lesnické práce
Podle ČTK a rozsudku Nejvyššího správního soudu
