Přihlásit

Ministerstvo zemědělství vyčlení na adaptaci lesů na změnu klimatu až 4,1 mld. korun

Doplněno o reakce profesních a neziskových organizací a videozáznam tiskové konference. Ministerstvo zemědělství spouští nový program na podporu adaptace lesů na změny klimatu. Příspěvky až do 4,1 miliardy korun za rok budou moci získat vlastníci, kteří připravují lesy na dopady klimatické změny, hospodaří přírodě blízkým způsobem, podporují přirozenou obnovu lesa, zvyšují jeho druhovou pestrost a pečují o lesní půdu. Program je určený pro soukromé i státní vlastníky lesů do roku 2026.

Doporučený Ministerstvo zemědělství vyčlení na adaptaci lesů na změnu klimatu až 4,1 mld. korun

Nové příspěvky na podporu adaptace lesů mohou získat vlastníci, kteří těží a obnovují lesní porosty takovými způsoby, které zajistí, aby les zůstal zdravý, stabilní a plnil všechny své funkce i v případě klimatických změn.

„Program jsme připravili do roku 2026. Navazuje na kůrovcový příspěvek z předešlých let a po něm máme v plánu spustit další programy, které pomohou s obnovou našich lesů. Adaptační změny jsou nezbytné, je nutné připravovat se průběžně, aby i v dalších letech a v jiném klimatu mohly lesy v České republice zajišťovat ochranu půdy, zadržování vody v krajině a rekreační i produkční funkce,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

 

Program má dvě části, jedna je určená pro soukromé, druhá pro státní vlastníky lesů. Platba je plošná, může dosáhnout až 1 540 korun za hektar a rok (denní sazba na hektar je 4,22 korun). Celková roční podpora může podle počtu žádostí dosáhnout až 4,1 miliardy korun. Vlastník získá dotaci na celou plochu svého majetku. Musí ale splnit podmínky správného hospodaření nad rámec lesního zákona. Například těžit les za vzniku výrazně menších holin a tam, kde není smrk vhodnou dřevinou, ho nahrazovat jinými stromy a zakládat druhově pestré výsadby.

Plán alokace uváděných finančních prostředků na celou dobu trvání programu potvrdil Zdeněk Nekula: „Ano, budeme s prostředky počítat i pro následující léta.“


Jedním z požadavků je, aby průměrná velikost holin po kácení nebyla v daném roce větší než 0,3 hektaru, zatímco lesní zákon umožňuje z běžné těžby většinou holiny do 1 hektaru. Vlastník také musí sázet více druhů dřevin, například na kalamitní ploše nad 1 hektar musí vysázet minimálně 3 různé druhy stromů. Záměrem je podpořit větší zastoupení listnáčů a jedlí nebo modřínů jako melioračních a zpevňujících dřevin a pestrou druhovou skladbou, která vede ve srovnání s monokulturami k větší stabilitě lesů. Při těžbě v lese starším než 60 let musí vlastník lesa na každém hektaru ponechat 3 stromy k zetlení. Tím se zlepší půdní a biologické podmínky i zadržování vody. Tato podmínka samozřejmě neplatí u kůrovcového dřeva.

„Pro větší lesní majetky nad 50 hektarů budou platit ještě další podmínky, a to upřednostňování šetrných technologií vyvážení dřeva, jako jsou například koně, lesní lanovky či lehčí vyvážecí stroje. Majitelé těchto majetků budou muset také více využívat přirozenou obnovu lesů,“ uvedl ministr Nekula.

Před zahájením prací, které budou splňovat požadavky programu, musí vlastník lesa podat ohlášení krajskému úřadu. Příspěvek Adaptace se mu pak bude vypočítávat od podání ohlášení do konce roku. Letos bude ohlášení podle předpokladů umožněno od 3. února, takže vlastníci lesa budou moci získat příspěvek maximálně za 332 dnů. Žádosti o dotaci se budou podle předběžného plánu přijímat vždy od března do května počínaje rokem 2023 za splnění podmínek v předchozím roce.

Podmínky programu budou postupně upravovány podle toho, jaké podněty a zkušenosti přinese jeho uplatnění v praxi. Na přípravě programu MZe spolupracovalo se zástupci státních i nestátních lesů, odborníků z lesnických universit, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a zástupců vybraných krajů. Výsledek pak projednalo s Ministerstvem životního prostředí. Materiál zašle MZe ke schválení Evropské komisi.

MZe přispívá vlastníkům lesů na obnovu a správné hospodaření přívětivé ke krajině i prostřednictvím dalších podpor. Příspěvek na hospodaření v lesích je možné využít například na nákup listnatých sazenic nebo asanaci kůrovcového dříví. 

rok

2019

2020

2021

2022

2023 a násl.

mil. Kč

678

966

1 700

3 300

4 600

Významný byl i kůrovcový příspěvek v letech 2017-2020, který majitelům lesů kompenzoval ztráty za nutné těžby kůrovcového dříví v době, kdy ceny dříví na trhu byly minimální a nepokrývaly tak výdaje nutné ke správě lesních majetků pro potřeby společnosti.

fáze

I (2017/2018)

II (2019)

III (2020)

celkem

mld. Kč

2,7

6,5

3,6

12,8

Peníze budou moci majitelé lesů získat rovněž ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027.
program rozpočet

program

rozpočet

technologické investice

(lesnická technika, školkařská technika, dřevozpracující technologie)

1,250 mld. Kč

investice do lesnické infrastruktury

(lesní cesty, sklady dříví)

2,000 mld. Kč

obnova lesů po kalamitách

0,437 mld. Kč

oplocenky

0,101 mld. Kč

vodohospodářská opatření v lesích

0,156 mld. Kč

neproduktivní investice v lesích

(návštěvnická infrastruktura)

0,195 mld. Kč

přeměna porostů náhradních dřevin

0,380 mld. Kč

CELKEM ZA PROJEKTOVÁ OPATŘENÍ

4,519 mld. Kč

Celé znění programu adaptace lesů na změny klimatu najdete zde

TZ MZe

Nestátní vlastníci lesů považují příspěvek MZe na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu za zatím nedokončenou práci

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) v reakci na spuštění dotačního programu MZe „Příspěvek na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu vlastníkům nestátních lesů za období 2022 až 2026“ (program Tn) upozorňuje, že zásady pro poskytování příspěvků jsou z pohledu velké skupiny vlastníků zbytečně přísné a obtížně aplikovatelné.

„Jsme jistě vděčni za snahu MZe vyjít nám v některých ohledech vstříc, ale je třeba hledat jednodušší a méně administrativně náročná řešení. Kontrola takto složitého dotačního titulu navíc bude velmi komplikovaná," uvádí předseda SVOL Jiří Svoboda. Podle názoru SVOL požadovaná administrativa zahltí nejen vlastníky samotné, ale také krajské úřady pověřené zúřadováním žádostí.

SVOL se po celou dobu jednání o podobě podmínek získání podpory snažil nalézt jednoduchý systém příspěvku, na který by většina vlastníků dosáhla. Vývoj požadavků ze strany MZE však byl podle Jiřího Svobody opačný a byl vytvořen složitý a náročný materiál, kterému bude pro řadu vlastníků nepřekonatelný problém dostát. „SVOLu se nicméně podařilo v rámci jednání zmírnit požadavky na velikost holiny, množství ponechaného dříví k zetlení i na procentické zastoupení stanovištně nevhodných dřevin,“ podotýká Jiří Svoboda s tím, že nestátní vlastníci lesů od nového ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a úředníků MZe nyní očekávají další jednání a úpravu podmínek této podpory.

Zcela nedořešena zatím zůstala například problematika majetků, které po kůrovcové kalamitě nemají co těžit, byly již znovu zalesněny, a proto na příspěvek nedosáhnou. „Jde o majetky, na kterých nestátní vlastníci lesů udělali nebo zajistili všechno, aby prakticky obratem zalesnili a prostřednictvím svého majetku vrátili společnosti lesy se všemi mimoprodukčními funkcemi, ze kterých máme všichni užitek. A nyní jsou vlastníci těchto lesů extrémně znevýhodněni. Je to významná množina majetků s výměrou od desítek až po stovky hektarů,“ zmiňuje Jiří Svoboda a dodává, že tito vlastníci se zachovali jako řádní hospodáři a paradoxně právě kvůli tomu z možnosti získat podporu od státu vypadnou. „Pak ale opravdu není možné hovořit o motivačním titulu,“ uzavírá Jiří Svoboda.

TZ SVOL

 

K otázce znevýhodnění vlastníků, kteří již zalesnili v minulých letech a nedosáhnou na novou dotaci, se vyjádřil během tiskové konference Tomáš Krejzar: „To se podle mého názoru týká jen nejmenších vlastníků lesů a pro ně máme i jiné dotační tituly, typicky příspěvky na hospodaření v lesích. To znamená, pokud zalesňovali v minulých letech a požádali o tyto příspěvky, tak je nepochybně dostali, a byly jim pokryty většinové náklady na obnovu vytěženého lesa. Tento program je zatím skutečně koncipován s podmínkou, aby proběhl nějaký aktivní zásah. Navíc pokyny pro společenstevní a státní podporu v oblasti zemědělství a lesnictví nám v tuto chvíli ani nic jiného neumožňují. S výhledem do roku 2026 bychom to samozřejmě chtěli znovu zvážit a pokud se tyto podmínky Evropské komise změní, tak bychom to samozřejmě zohlednili.“

 

Další promarněná příležitost Ministerstva zemědělství: miliardy ze státního rozpočtu stav lesů nezlepší

Ministerstvo zemědělství dnes představilo zásady pro poskytování finančních příspěvků na podporu adaptace lesů na klimatickou změnu ve státních i nestátních lesích.

Hnutí DUHA vítá tento správný a důležitý krok, po kterém vlastníci lesů i ekologické organizace již dlouho volají. Jeho praktické provedení je ale dalším selháním ministerstva – podmínky přidělování peněz jsou nastavené tak, že k výraznému zlepšení stavu lesů nepovedou:

Požadavek přirozené obnovy lesů je klíčový pro odolnost budoucích lesů. V České republice je však podíl přirozené obnovy dlouhodobě velmi nízký – v roce 2020 tvořila pouhých 16,5 % (v roce 2019 15,5 %) . Pro zajištění odolnosti porostů by přitom potřebný podíl přirozené obnovy měl tvořit nejméně 50 %. Schválená Strategie rozvoje státního podniku Lesy ČR do roku 2024 klade cíl zvýšení podílu přirozené obnovy na nejméně 40 % do roku 2024, podnik ji ale nenaplňuje a nepodniká k tomu potřebné kroky. Ministerstvo zemědělství ale v pravidlech podpory stanovilo podmínku pouhého 10% podílu přirozené obnovy. To je hluboko i pod současným průměrem a rozhodně to nebude motivovat vlastníky ke zvyšování podílu přirozené obnovy, ba právě naopak. Menší vlastníci lesů, kteří nemají lesní hospodářský plán, nemusí tuto podmínku podpory plnit dokonce vůbec.

Požadavek druhově pestřejší obnovy lesů je rovněž zásadní pro adaptaci lesů na změny klimatu. Podmínky přiznání podpory jsou ale i zde velmi slabé – požadují splnit pouze takzvaný minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD – tj listnáčů a jedlí včetně douglasky) a nikoliv podíl doporučený podle vyhlášky. Hnutí DUHA již dříve kritizovalo, že vyhláškou stanovené podíly MZD minimální i doporučené nejsou pro adaptaci lesů na změnu klimatu dostatečné. Dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin je přitom i zákonnou povinností vlastníka. Ani tento požadavek pro přiznání dotace tedy není motivující, vlastník jej stejně musí dodržet. Podle další podmínky musí být podíl jedné dřeviny například při obnově holiny větší než 1 ha maximálně 60 %. V praxi tedy například na Vysočině či v podhůří Jeseníků, kde smrkové monokultury plošně uhynuly, může vlastník lesa v pátém vegetačním stupni vysadit znovu 60 % smrku a obdrží od ministerstva příspěvek na adaptaci lesů na změnu klimatu.

Požadavek šetrného přibližování dřeva je důležitý proto, aby nedocházelo k poškození půdy, vytváření erozních rýh a tím narušení vodního režimu. Podmínky pro přiznání podpory požadují použití šetrných technologií pouze v rozsahu 10 % objemu vytěženého dřeva. Rovněž tento požadavek nemusí menší vlastníci lesů, kteří nemají lesní hospodářský plán, plnit vůbec.

Požadavek omezení holosečí při plánované těžbě je důležitý, protože na holinách dochází k vysychání a degradaci lesní půdy, mineralizaci humusu, vyplavování živin a uvolňování uhlíku vázaného v půdě (emise skleníkových plynů). Dle podmínek pro přiznání podpory postačuje dodržení průměrné velikosti holiny 0,3 hektaru, u dubových a borových porostů 0,5 hektaru. Protože jde o průměrné hodnoty, nevylučují podmínky i pomístné velké hektarové, respektive dvouhektarové holoseče. Závažný nedostatek podmínek je, že omezení se netýká holosečí v prudkých svazích, kde je dřevo vytahováno lanovkou a kde dochází k největší erozi půdy – takové holiny se do průměru nezapočítávají, vlastník jich může udělat kolik chce, a podporu na adaptaci lesů na změnu klimatu stejně obdrží.

Požadavek ponechání dřeva k zetlení je důležitý pro zachování biologické rozmanitosti a návrat části živin do půdy. Třetina druhů živočichů, rostlin a dalších organismů v lesích je vázána na přítomnost starých stromů a tlející dřevo. Pro jejich zachování je potřebné ponechávat v lesích průměrně 20 až 50 m3 dřeva/ha. Tlející dřevo je důležité i pro zadržení vody. Podmínky pro přiznání podpory ale požadují ponechání pouze tří stromů na hektar po provedené těžbě, což podle druhu stromu a stanoviště bude v praxi většinou mezi 1-3 m3/ha. Navíc podmínky nesmyslně neumožňují započítat ponechání starých živých stromů na dožití – započítávají pouze stojící souše nebo stromy pokácené.

Požadavky na druhovou pestrost a ponechání dřeva k zetlení umožňují obcházet podmínky přiznání podpory, respektive prakticky je neplnit. K přiznání podpory na téměř celou výměru lesů daného lesního celku (např. 8 000 ha) totiž postačuje splnit tyto požadavky na jediném místě těžby (v porostní skupině – např. na 0,2 ha). Když nejsou splněné jinde, nevadí, od celkové plochy lesa, na kterou se podpora přiznává (např. oněch 8 000 ha x 4,22 Kč/den), se odečtou pouze ty vlastní plochy těžby, kde požadavky nejsou splněné (např. v řádu nižších desítek hektarů).

Do programu, který nepovede k cíli – adaptaci lesů na změnu klimatu – plánuje Ministerstvo zemědělství vložit 4,1 miliardy Kč ročně, bude-li to tak schváleno v rozpočtu následujících let.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA k tomu řekl:

„Podpora vlastníků na opatření ke zlepšení zdravotního stavu lesů nad rámec zákonných povinností je více než žádoucí a potřebná. Ale zatuchlý úřednický aparát ministerstva zemědělství připravil pro nového ministra Nekulu dotační programový zmetek. Nasype do něho miliardy korun, aniž by skutečně výrazněji motivoval k adaptaci lesů na změny klimatu. Je to především Ministerstvo zemědělství, které už desítky let sabotuje naléhání vědců, ekologických organizací i veřejnosti na změny zákonů a dotací tak, aby došlo k ozdravení našich lesů. A pokračuje v tom i pod novým ministrem."

TZ Hnutí DUHA

red.

 

Souhlasíte s rozhodnutím vrátit veškerou směnu pozemků mezi Lesy ČR a VLS ČR do výchozího stavu?

ANO - 80.9%
NE - 19.1%

Celkem hlasů: 424
Hlasování v této anketě bylo ukončeno na: 10 dub 2022 - 09:01


Naposledy změněno: čtvrtek, 03 únor 2022 21:19

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Jak hospodaří s vodou douglaska ve směsi s bukem

Jak hospodaří s vodou douglaska ve směsi s bukem

Lesnictví

Názory a rozhodování o větším zastoupení douglasky v našich lesích jako náhrady chřadnoucího smrku by měly být podloženy informacemi a znalostmi o jejím růstu a...

Světová meteorologická organizace: Důležité ukazatele klimatické změny jsou na rekordní úrovni

Světová meteorologická organizace: Důležité ukazatele klimatické změny jsou na rekordní úrovni

Lesnictví

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své Zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO)...

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Lesnictví

Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která z lesních skládek kradla kulatinu a následně ji vozila na zpracování do zahraničí. Způsobená škoda zatím...

Lesnicko-dřevařská komora a Agrární komora odmítají vznik NP Křivoklátsko

Lesnicko-dřevařská komora a Agrární komora odmítají vznik NP Křivoklátsko

Lesnictví

Záměr Ministerstva životního prostředí prohlásit Křivoklátsko národním parkem odmítají Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z...

Populární zprávy

Lesníci pomáhají. Přidáte se i vy?

Lesníci pomáhají. Přidáte se i vy?

Lesnictví

Zobrazeno:4164

Aktualizováno 1. 3. Černý čtvrtek, tak se možná bude nazývat den 24. 2, kdy se Ukrajina a s ní celý svět probudil do válečného konfliktu...

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Lesnictví

Zobrazeno:4074

Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která z lesních skládek kradla kulatinu a následně ji vozila na zpracování do zahraničí. Způsobená škoda zatím...

Reportáž z jednoho z nejmodernějších pilařských provozů ve střední Evropě

Reportáž z jednoho z nejmodernějších pilařských provozů ve střední Evropě

Lesnictví

Zobrazeno:4023

O pile LABE WOOD, která byla slavnostně otevřena v říjnu 2020, se mluví jako o nejmodernější velkokapacitní pile ve střední Evropě. Závod s nejmodernějšími pilařskými...

MŽP jednalo se starosty, proti vyhlášení NP Křivoklátsko je 17 obcí

MŽP jednalo se starosty, proti vyhlášení NP Křivoklátsko je 17 obcí

Lesnictví

Zobrazeno:3712

Ministerstvo životního prostředí 24. 2. jednalo se starosty o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který by měl zajistit vyšší ochranu přírody, například šetrnější způsob hospodaření v...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby