Na Lesním družstvu obcí Přibyslav vzniká příklad dobré praxe pro vlastníky lesa postižené kůrovcovou kalamitou

S odpovědí na tuto otázku může pomoci projekt „Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů“, který za podpory Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR řeší Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM), ve spolupráci s Lesním družstvem obcí (LDO) Přibyslav.

Cílem projektu je realizovat příkladný způsob obnovy lesa po kalamitě s důrazem na druhovou, věkovou i prostorovou rozrůzněnost obnovovaných porostů za účelem zvýšení biodiverzity a odolnosti lesních porostů. Výsledek realizace bude sloužit jako příklad dobré praxe pro vlastníky lesů zasažených kůrovcovou kalamitou nejen z daného regionu, ale i z dalších postižených oblastí České republiky.

Vědci začali řešit projekt v dubnu 2022, kdy na základě konzultací s lesníky LDO Přibyslav vybrali vhodné lokality na polesích Nové Veselí a Račín, které podrobně zmapovali. Holiny detailně zaměřili pomocí technologie FieldMap a Trimble R12i.

Vědci věnovali pozornost zejména výskytu přirozeného zmlazení, stanovištním podmínkám a dosavadnímu managementu holin z hlediska stavu zabuřenění a zpracování těžebních zbytků. Detailně zmapovali i výskyt dalších doplňkových prvků, jako je cestní síť, nebo trasy stávajících melioračních příkopů.

Na mapování vědci navázali hodnocením výchozích parametrů biodiverzity v rámci dřevinného patra a přízemní vegetace, vybraných skupin bezobratlých živočichů a ptactva se zvláštním zřetelem na chráněné a ohrožené druhy.

Souběžně vědci realizovali první etapu výběru vhodných habitatových stromů. Jedná se většinou o staré stromy, které poskytují cenná refugia (útočiště) pro ptactvo a hmyz. Pro každý evidovaný strom jsou k dispozici zeměpisné údaje, dendrometrické charakteristiky a popis habitatových znaků včetně fotodokumentace. Na podzim 2022 na zájmových lokalitách vědci provedli rovněž fytopatologický průzkum.
Na základě výstupů terénních šetření vědci vypracovali projekt první etapy obnovy dotčených ploch, jehož realizace proběhla na podzim roku 2022. Sklízení klestu probíhalo mechanizovaně, buď formou drcení klestu, nebo snášením na hromady resp. valy. Veškerá organická hmota těžebních zbytků díky tomu zůstává v porostu a nedochází k odnosu živin z ekosystému.

Při zalesnění byla využita pestrá škála domácích dřevin. Návštěvník lesa tak v budoucnosti najde v obnoveném lese jak běžné listnaté druhy, jako je dub nebo buk, tak i dřeviny méně obvyklé, jako je např. třešeň ptačí. Při přípravě zalesňovacího projektu byla zvýšená pozornost věnována druhům s melioračním a zpevňujícím účinkem.

Zejména listnaté dřeviny jako je právě třešeň, javor klen, lípa nebo olše mají díky svému opadu pozitivní vliv na kvalitu stanoviště dlouhodobě ovlivňovanou pěstováním jehličnatých dřevin, především smrku ztepilého. Uplatnění při zalesnění velkoplošných holin našly i pionýrské druhy bříza bradavičnatá a topol osika.

V omezené míře byly na vhodných stanovištích vysázeny rovněž jehličnaté dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní a jedle bělokorá. Ochrana kultur proti okusu zvěří byla realizována stavbou oplocenek, využitím ochranných plastových tubusů a v některých případech i nátěrem sazenic.

Vědci při zakládání nových porostů věnovali zvýšenou pozornost opatřením na podporu biodiverzity. Sem patří využití přirozeného zmlazení, zakládání smíšených porostů, péče o habitatové stromy, ponechání mrtvého dřeva ve formě těžebních zbytků či celých kmenů a celková snaha o co největší prostorovou a druhovou diferenciaci nově vznikajících porostů.

V rámci řešení projektu byly realizovány rovněž předsunuté prvky obnovy ve fragmentech okolních smrkových porostů. Tyto objekty (kotlíky) budou tvořit kostru nových porostů, které budou vznikat na místě stávajících smrčin.

Na rok 2023 je naplánována druhá etapa obnovy lesa. Realizace bude probíhat na plochách zaměřených v rámci mapování provedeného na podzim roku 2022 a bude vycházet ze stejných principů jako etapa předchozí. Cíl snažení zůstává stejný. Založení druhově a prostorově diferencovaného lesa, který je připraven odolávat projevům klimatických změn a zároveň v maximální míře podporuje biodiverzitu a plnění mimoprodukční funkcí.

TZ VÚLHM
Foto: VÚLHM