logo Silvarium tisk

Na rychlá řešení bych byl v lesnictví opatrný

Lesy ČR prošly po zrušeném výběrovém řízení na generálního ředitele organizačními změnami na úrovni vrcholového managementu. Lesnickou problematiku má nyní ve své pravomoci ředitel úseku lesního a vodního hospodářství Pavel Indra, kterého se Lesnická práce se v rozhovoru zeptala na důvody organizačních změn, úprav ve výběrových řízeních na lesnické činnosti pro rok 2014+, situaci v pěstování a ochraně lesa nebo průběh pronájmů honiteb.

- Po zrušeném výběrovém řízení na generálního ředitele Lesů ČR došlo na ředitelství k organizačním změnám, co bylo jejich důvodem?
Vedení Lesů ČR včetně pověřeného generálního ředitele Michala Gaubeho má jasný mandát k řízení podniku, který potvrzuje dosahovanými výsledky. Realizované organizační změny plně odpovídají potřebám podniku a principům efektivního řízení. Došlo ke vzniku výrobního úseku, který řídí lesní závody. Zrušil se obchodní úsek, protože obchod je dnes už v podstatě záležitostí pouze lesních závodů.

- Aktuálně je vyhlášeno výběrové řízení na lesnické činnosti 2014+. Jaké hlavní změny se v tomto výběrovém řízení objeví?
Jedná se o jednokolové a otevřené zadávací řízení s tím, že dnes (29. 5. 2013) byla zveřejněna kompletní dokumentace na centrální adrese a webu LČR. Základní principy dokumentace k výběrovému řízení jsou stejné a vychází z Dřevěné knihy, což je naše zadání ze strany MZe. V rámci jednání s MZe i s dozorčí radou jsme provedli některé korekce: zvyšuje se podíl aukcí na stojato z 20 % na 25 %, upustili jsme od povinnosti pro smluvního partnera dodávat dříví prostřednictvím komoditní burzy a navýšili jsme počet SÚJ vstupujících do této části výběrového řízení na 31. U některých velkých smluvních jednotek, potažmo velkých hospodářských celků jsme přistoupili k jejich rozdělení. Dále máme vylišeny 3 restituční SÚJ, které budou významným způsobem zatíženy potenciálními restitucemi církevního majetku.

- A jaké změny doznala firmami často kritizovaná smluvní dokumentace?
I letos jsme provedli veřejné připomínkové řízení, kde jsme obdrželi 77 námětů ze stran profesních svazů a dalších účastníků. Řádově jednu třetinu z nich jsme částečně nebo zcela akceptovali. Změny míří k tomu, že se precizovaly povinnosti a sankce LČR ve vztahu ke smluvním partnerům a dále byly nově zavedeny důvody pro možné požadování sankcí vůči LČR.

- Můžete uvést i konkrétní příklady?
Například: nepřevzetí soupisu pěstební činnosti ve stanoveném termínu, dodržování lhůt přebírání dokončených činností. Další změna, ke které jsme přikročili po zhodnocení připomínek, míří ke smluvním sankcím, které nevyplývají přímo z dikce zákona o lesích nebo jiných předpisů, čili nejsou přesně definovány, ale ve smlouvě je možné udělit sankci za obecné porušení smlouvy. V tomto případě jsme zavedli institut výzvy k odstranění nedostatků a v případě, že smluvní partner nesjedná nápravu, teprve poté LČR přistoupí k udělení sankce.

- Kolik dříví již bylo letos v aukcích prodáno a jakým mechanismem bude vyčleňováno dříví pro elektronickou aukci dříví?
Plán prodeje letošního roku znamená prodat formou elektronické aukce zhruba jeden milion kubíků dříví, přičemž aktuální plnění činí téměř 600 000 kubíků dříví. Ukazuje se, že tato forma prodeje je vhodným doplňkem a strategií, kterou se LČR snaží zpřístupnit dříví ostatním účastníkům trhu, nejen držitelům komplexní zakázky. Objem dříví pro aukce by měl odpovídat průměrnému vzorku obnovní těžby na dané SÚJ. Samozřejmě s přihlédnutím k aktuálním těžebním povinnostem.

- V historii VŘ byla kritickým bodem smluvního partnerství LČR a firem valorizace cen dříví. Chystá se nějaká změna nebo indexace resp. valorizace cen dříví použité ve výběrovém řízení?
Indexace cen dříví ale i služeb – valorizační mechanismus je nástrojem, jak zajistit stabilitu smlouvy v čase, po který má platit. Model bude stejný, jako byl v doplňkových tendrech 2013+, s využitím dat ČSÚ a s aplikací retroaktivity cen pro čtvrtletí, ve kterém těžba probíhala. Z pohledu budoucnosti indexace cen dříví lze dodat, že tento valorizační mechanismus vychází z koncepce MZe – Dřevěné knihy a v případě, že dojde k nalezení jiného způsobu valorizace, LČR změny zapracují.

Indra

- Hodně účastníků VŘ či pozorovatelů upozorňovalo na riziko dumpingových cen a spekulativních nabídek. Myslíte si, že jsou tato rizika dostatečně zredukována?
Na začátku samozřejmě smluvní partner soutěží na základě „sumáře očekávaných činností“, které se mají realizovat, ať už se týká objemu těžby nebo objemu pěstební činnosti. Naše nástroje se neustále zpřesňují a tím jsou také účinnější. Podklady, které tvoří zadání LČR pro smluvního partnera se tím precizují. Odbor bezpečnosti a kontroly nemíří jen na vztah LČR se smluvním partnerem, ale i na to, jak náš personál funguje, jakým způsobem definuje zadání a jak je zadání nastaveno a plněno. Kvalita zadání totiž podmiňuje kvalitu podaných nabídek.

- Jak se díváte na periodicky se objevující se návrh oddělit zakázky na pěstební a těžební činnosti?
Zakázky jsou definované jako komplexní lesnické zakázky a musím říci, že toto řešení Lesy ČR preferují, protože nám poskytuje dodávku na klíč. Máme jednoho smluvního partnera, s nímž řešíme celý komplex činností v lesním hospodářství. Myslím, že aukce na stojato jsou odpovídající reakcí na poptávku zpřístupnit dříví širšímu počtu zájemců, která může být v pozadí návrhů na oddělení pěstebních a těžebních činností.

- Jedním z argumentů oddělení pěstební péče o těžební činnosti je ale i zvýšení prostoru pro lokální živnostníky.
Já tomu rozumím, ale musím poukázat na zákon o veřejných zakázkách, který nezná nástroj, který by mohl zohlednit regionální příslušnost uchazeče. Ať bude soutěž definována jakkoliv alternativně ve vztahu k zadání a velikosti zakázky, vždy se účastníkem může stát každý potenciální uchazeč, který splní kvalifikační kritéria.

- Připravujete nějaké změny v přístupu k pěstování lesů? Za impulsy lze považovat klimatické změny a patrně větší četnost extrémních jevů, vývoj v oblasti zpracování dřeva či jeho ekonomika.
Produkční doba v lesnictví je často delší než život několika lesnických generací, ale zejména je delší než amplituda klimatických a dalších výkyvů. Když naši předci zakládali smrkové porosty, tak o klimatických změnách nikdo neměl ani tušení. Lesnictví se mimo jiné vyznačuje tím, že pracuje s předběžnou opatrností, i proto nejsou lesy tak náchylné na turbulence. Postupně nám narůstá poměr melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), ale je otázka jak na to odpoví budoucí generace lesníků. Jestli tím nezanecháváme našim potomkům lesy s mnohem větší biodiverzitou, vyšší ekologickou kvalitou, ale nižším ekonomickým potenciálem. Z hlediska trhu bude zřejmě vždy s ohledem na vlastnosti dřeva nejvíce poptávanou dřevinou smrk. Zatím nemáme signály, že by tomu mělo být jinak.
Větším podílem melioračních a zpevňujících dřevin, využití maloplošných způsobů hospodaření dochází ke zvyšování stability a odolnosti porostů. Nechystáme tedy žádnou revoluční změnu v lesnickém hospodaření. Postupně se nám daří navyšovat podíl přirozené obnovy, udržet vysoký podíl MZD v obnově, naplňovat strategii maloplošného hospodaření s výrazným využitím podrostních způsobů. Zásadnější kroky vyžadují spíše lokální problémy jako například situace na severovýchodě Moravy, kde v souvislosti s opakovanými srážkovými deficity vzniká tlak druhotných škůdců, zejména lýkožrouta severského, který se podílí výrazným způsobem na nadprůměrném podílu nahodilých těžeb v této oblasti.  I v těchto oblastech v provádění obnovy uplatňujeme podstatně vyšší podíl melioračních a zpevňujících dřevin, abychom tento problém nepřenášeli do budoucna. Nicméně důležitá je pro obnovu lesa existence mateřského porostu, takže se snažíme zajistit jejich co nejdelší životnost.

- Obzvláště ve vztahu k některým SM porostům poškozených václavkou, ale i s ohledem na ekonomiku mluvíme stále častěji o možnosti snížení obmýtí. Myslíte si, že by snížení obmýtí alespoň pro vybrané dřeviny a typy porostů, bylo pro lesnictví přínosné?
Otázka zkrácení obmýtí má v řadě případů pragmatické jádro spojené s před-časným odumíráním porostů z různých důvodů – sucho, poškození zvěří, porosty na zemědělských půdách. Opačným směrem je tlak na prodlužování obmýtí ze strany ochrany přírody.  Osobně bych byl v lesnictví na rychlá řešení opatrný. V mnoha případech bychom sami sobě uškodili, kdybychom přijali generální rozhodnutí, že porosty poškozené zvěří je třeba začít obnovovat v 60 letech, protože bychom se připravili o část produkce a navíc by vznikl problém s velkou výměrou uměle obnovovaných porostů. Ty by navíc v budoucnosti vykazovaly opět rysy stejnověkosti. Myslím, že je dobré na situaci reagovat v čase i místě individuálně než k tomu přistupovat plošně.

- Máte za sebou první vlnu pronájmu honiteb. Lze na základě nově uzavřených smluv pozorovat již nějaký trend?
Aktuálně máme zahájeno 599 výběrových řízení na pronájem honiteb, z nichž vzešlo více než 250 smluv. Na začátku června budeme vyhlašovat poslední větší balík výběrových řízení na obnovu nájemních smluv. Na trendy a celkové vyhodnocení je možná brzy, i když je uzavřena více než třetina honiteb. Lze říci, že v průměru se dnes pohybujeme na úrovni 150 % požadovaných minimálních cen, které vycházely ze stávajícího nájemného. Cena nájemného jde tedy nahoru, ale nejsou zde zohledněny honitby, které se nepodařilo pronajmout, velmi často právě z důvodu vysoké minimální ceny. V celkovém množství výběrových řízení na pronájem honiteb jsme zaznamenali zatím minimum případů námitek proti našemu postupu.  Zajímavou informací z dosavadních výsledků je, že z podepsaných smluv tvoří přibližně tři čtvrtiny stávající nájemci.

- Škody zvěří patří v poslední době k často skloňovanému tématu. Vzhledem k tomu, že se jedná o plošný problém minimálně České republiky, určitě se dotýká i Lesů ČR. Jak tento problém vnímáte a kde vidíte hlavní obrysy řešení současné situace?
Samozřejmě to je problém, protože každému lesníkovi je jasné, že jedním z limitujících faktorů úspěšnosti obnovy porostů, a zejména přirozené obnovy, je přiměřený vliv zvěře.  Z našeho pohledu jsou největší problémy tam, kde se kromě původních druhů zvěře vyskytuje i zvěř nepůvodní a nenormovaná jako je jelen sika nebo muflon. Tady podporujeme iniciativu ministerstva zemědělství týkající se úpravy vyhlášky či zákona o myslivosti a navr
hující umožnit celoroční odlov této zvěře a noční lov. V oblastech, kde je ve vyšších stavech nenormovaná nepůvodní zvěř se budeme snažit intenzivně jednat o přijetí opatřeních vedoucích k redukci zvěře.
Přechod na jemnější maloplošné formy hospodaření s sebou nese také vyšší biodiverzitu a věkovou rozrůzněnost porostů a zvěř tak má nepoměrně lepší místa úkrytu než v čistě holosečném porostu, což může mít ale za následek zhoršené možnosti odlovu zvěře. Hledání rovnováhy mezi stavem lesa a počty zvěře je dlouhodobý problém a vyžaduje mnoho umu a schopnost vyjednávat.

- Jaké jsou výsledky kontroly stavu lesních ekosystémů na Křivoklátsku?
Na Křivoklátsku přemnožená nepůvodní zvěř působí škody, které jsou většího rozsahu. Vedeme diskuzi i se státní správou myslivosti, jakým způsobem dál a snažíme se v plánech lovů věnovat maximální pozornost eliminaci tlaku zejména nenormované, nepůvodní zvěře – siky a muflona.
V minulosti byly porosty na Křivoklátsku významně negativně ovlivňovány zvěří, ale opatření, která se přijímala v posledních minimálně třech letech, a která budeme dále posilovat, potvrzují správný směr, jak úspěšně čelit negativnímu vlivu zvěře. Je to o zvýšených nákladech na pěstební činnost (ochranné nátěry, oplocování apod.) která ale přináší zřetelný efekt.

- Věřím, že žijeme v době, kdy můžeme svobodně prezentovat své osobní názory a zeptám se tedy na čistě váš osobní názor na snahu vyhlásit na Křivoklátsku národní park.
V odpovědi na takto položenou otázku se člověk těžko oprostí od současné profese. Jsem zaměstnancem LČR a ty jsou správcem lesů v majetku ČR. V případě, že politická reprezentace naší republiky rozhodne o zřízení NP na části námi spravovaného území, budou Lesy ČR toto rozhodnutí respektovat.

Děkuji za rozhovor (29. 5. 2013),
Jan Příhoda

Celý rozhovor naleznete v v Lesnické práci 6/2013.




Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Dobrá věc se podařila

Dobrá věc se podařila

Zobrazení: 3971

Filip je mladý lesník a myslivec, student lesnické fakulty, který při práci v lese utrpěl těsně před...

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Zobrazení: 3215

Vysočina je krajem nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou. Situace kulminovala mezi lety 2018–2020. Po kalamitě zůstaly velkoplošné...

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Zobrazení: 2949

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...

Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů

Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů

Zobrazení: 2823

Video a anketa uvnitř. „Nerozumím převládajícímu paradigmatu středoevropského lesnictví a ochrany přírody, které zdůrazňuje, že lokální...

Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá

Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá

Zobrazení: 2432

Okresní soud v Hradci Králové dnes začal projednávat žalobu slovenské společnosti Drevoindustria Smolenice na státní podnik...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 2252

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Poslední komentáře

Anketa

Do jaké míry by se Vás dotklo případné zrušení adaptační platby?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě