Přihlásit

Nová strategie EU pro lesy do roku 2030 – zrozena k neúspěchu?

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti změny klimatu, přičemž preferuje řešení blízká přírodě. V této souvislosti upřela svoji pozornost na lesy, které by měly co největší měrou přispět ke snižování emisí skleníkových plynů. Společně s plánem na zastavení úbytku biodiverzity se tyto dokumenty otiskly do Nové strategie EU pro lesy do roku 2030, kterou v červenci tohoto roku zveřejnila Evropská komise. Aktuální, v pořadí již třetí evropská strategie zabývající se lesnictvím, tak mluví o potřebě rozlehlejších, zdravějších a rozmanitějších lesů, než jaké máme dnes.

Doporučený Nová strategie EU pro lesy do roku 2030 – zrozena k neúspěchu?
„Ačkoli se díky přírodním procesům, zalesňování, udržitelnému obhospodařování a aktivní obnově zalesněné plochy v posledních desetiletích zvětšily a ačkoli díky tomu vývoj v řadě oblastí nabral pozitivní směr, stav lesů z hlediska jejich ochrany by se měl výrazně zlepšit.“ Nová strategie EU pro lesy do roku 2030

Stejné podmínky pro celou Evropu?

Evropský parlament v případě předchozí strategie konstatoval, že musí být respektována místní a regionální povaha odvětví a pravomoci členských států. Přestože se současná strategie ve svém textu zavazuje respektovat zásady subsidiarity, ozývají se hlasy, které v jejím obsahu vnímají ohrožení kompetencí jednotlivých států v oblasti nakládání s lesy a nezohlednění přírodních, ekonomických a sociálních podmínek, včetně různé úrovně lesnictví.

Udržitelnost a biodiverzita

I když strategie uznává, že se v posledních desetiletích zvětšila zalesněná plocha, a to i díky udržitelnému hospodaření, čelí podle ní evropské lesy stále větší zátěži – částečně v důsledku přirozených procesů, ale rovněž v důsledku nárůstu lidské činnosti a tlaků. Strategie tak v zájmu adaptace na změnu klimatu a zvýšení odolnosti lesů vyzývá k přechodu na udržitelnější způsoby obhospodařování lesů a poukazuje na výhody ekosystémového přístupu k obhospodařování lesů a takových postupů, které podporují biologickou rozmanitost a odolnost. Komise by v této souvislosti měla vypracovat definici a přijmout pokyny týkající se přírodě blízkého lesnictví a rovněž vypracovat dobrovolný systém certifikace „blíž k přírodě“.

Negativně se strategie staví k holosečím, které by podle ní měly být používány pouze v náležitě odůvodněných případech, a stejně tak varuje před neopodstatněným použitím nevhodného strojního zařízení. Problém je, že ani jeden z těchto termínů není ve strategii blíže specifikován.

V rámci provádění Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 Komise navrhne do konce roku 2021 právně závazný nástroj pro obnovu ekosystému a zde lze očekávat konkrétní brzké dopady na lesnictví. Dále v souvislosti s bojem proti změně klimatu a zastavení úbytku biologické rozmanitosti strategie rozpracovává ambiciózní plán plnění závazku výsadby tří miliard nových stromů do roku 2030 nad rámec očekávané výsadby, který také vyplývá ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Uvedené by tedy mělo vést ke zvýšení výměry lesů. Tomuto plánu je věnována jediná příloha strategie, kde jsou v sedmi milnících popsány jednotlivé kroky plánu.

Čtete také: Ministři členských států vyjadřují vážné obavy a požadují objasnění nové strategie EU v oblasti lesnictví

Pilíře hospodaření

Ekonomický pilíř, stojící ve středoevropských podmínkách z naprosté většiny na tržbách za dříví, je ve strategii prakticky podřízen pilíři environmentálnímu. Je konstatováno, že dřevo vysoké ekologické hodnoty by nemělo být využíváno a bioekonomika založená na dřevě by měla být v souladu s cíli EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 a s cíli v oblasti biologické rozmanitosti. Strategie také konstatuje, že: „Kromě ekonomiky založené na dřevě nabízejí lesy celou řadu stejně důležitých dalších produktů a služeb, od potravin po ekoturistiku, které podporují ekonomiku a sociální strukturu ve venkovských oblastech.“ V této souvislosti bude komise podporovat používání loga Natura 2000 pro produkty a služby v oblasti lesnictví zaměřené na jiné produkty než dřevo a chce vytvořit nová partnerství mezi odborníky v oblasti cestovního ruchu a správci lesů.

Dřevo jako surovina ukládající uhlík

Dřevo se ve strategii považuje především za jeden z prostředků k dosažení klimatické neutrality. Strategie podporuje udržitelně vyrobené produkty na bázi dřeva s dlouhou životností a důraz klade na oběhové hospodářství s prioritou lepšího využití, opětovného použití a recyklace produktů na bázi dřeva. Podpořena by měla být odvětví zpracování dřeva, aby se mohla lépe přizpůsobit měnícím se a diverzifikovaným lesním zdrojům. Investice by se podle strategie měly zaměřit na výrobu dřevěných produktů s dlouhou životností z méně kvalitního dřeva pocházejícího z více druhů listnatých stromů a na předjímání větších výkyvů v produkci v průběhu času. Úlohou dřevěných produktů je podle strategie přispět k transformaci stavebnictví ze zdroje emisí skleníkových plynů v odvětví vyznačující se propadem uhlíku. V této souvislosti dokument mluví o nezbytné podpoře využívání dřevěných produktů a značném prostoru pro zlepšení, kdy konstatuje: „S méně než 3% podílem na trhu představují dřevěné produkty v Evropě stále pouze nepatrnou část stavebních materiálů, u nichž nadále výrazně převládají energeticky náročné materiály.“

Strategie se také věnuje bioenergii na bázi dřeva. Dřevo je s 60% podílem na dodávkách obnovitelné energie v EU v současné době hlavním zdrojem obnovitelné energie. V souladu s cíli do roku 2030, tj. snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 %, lze očekávat tlak na zvýšení využívání biomasy. Strategie v tomto ohledu hovoří o nutnosti trvale udržitelné produkce biomasy v souladu se zásadou kaskádového využívání a odkazuje na návrh revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie v rámci balíčku „Fit for 55“. V něm je mimo jiné uvedeno, že nebude poskytována podpora na výrobu energie z pilařské kulatiny, dýhařského dřeva, pařezů a kořenů a účelnější využití energie z dřevěné biomasy má být zajištěno prostřednictvím omezení státní podpory pro elektrárny.

Finanční motivace vlastníků a správců lesů

Ekonomická podpora směrem k vlastníkům a správcům lesů je koncentrována do podpory ekosystémových funkcí. Strategie konstatuje, že k naplnění ambiciózních cílů v ní předložených je potřeba silné angažovanosti, motivace a odhodlání všech vlastníků a správců lesů a půd: „Jejich úloha při poskytování ekosystémových služeb je stěžejní a je třeba ji podpořit.“ Strategie tak usiluje o rozvoj finančních pobídek, zejména pro soukromé vlastníky a správce lesů, k poskytování ekosystémových služeb. Členské státy jsou vybízeny, aby v souladu se svými vnitrostátními podmínkami vytvořily režim plateb za ekosystémové služby pro vlastníky a správce lesů za účelem pokrytí nákladů a ušlých příjmů. Komise poskytne poradenství a technické pokyny týkající se zřízení režimu platby za ekosystémové služby. Otázkou je, jak budou tyto platby na národních úrovních administrovány a kde na ně členské státy vezmou peníze. Komise v této souvislosti sice podpoří zohlednění lesů v rámci budoucí společné zemědělské politiky pro období 2023–2027, ovšem není jasné, jaká část má jít na opatření týkající se lesů.

Sběr údajů o lesích

Komise avizovala cíl zajistit koordinované monitorování lesů, a předloží proto návrh na vypracování nového legislativního návrhu týkajícího se monitorování lesů, podávání zpráv a sběru údajů o lesích na úrovni EU. Uvedené znamená vytvoření celounijního integrovaného rámce pro monitorování lesů. Kapitola o monitoringu lesů obsahuje mimo jiné také požadavek, aby lesní hospodářské plány zahrnovaly posouzení a řízení rizik souvisejících s lesy a rovněž lépe integrovaly údaje o biologické rozmanitosti.

Vzdělávání

V návaznosti na ambiciózní cíle v oblasti klimatické neutrality se strategie věnuje také vzdělávání, kdy konstatuje, že: „Stále důležitější multifunkční úloha, kterou budou hrát lesy při přechodu na udržitelnou a klimaticky neutrální budoucnost, bude vyžadovat širší soubor dovedností, mimo jiné odborníky na zdokonalené udržitelné postupy obhospodařování lesů, včetně adaptivního zalesňování a opětovného zalesňování a obnovy...“ Komise proto vypracuje soubor nástrojů s cílem pomoci členským státům stanovit celoživotní programy a poskytnout poradenství správcům lesů, přizpůsobit vzdělávání i odbornou přípravu současným výzvám a potřebám lesů a vytvořit pracovní příležitosti.

 

Zástupců lesnicko-dřevařského sektoru jsme se v anketě zeptali na názor na konkrétní body strategie a jejich případný dopad na naše lesnictví.


Ing. Tomáš Krejzar, Ph.D.

Ministerstvo zemědělství ČR

– O Nové strategii EU pro lesy do roku 2030 se mluví jako o dokumentu, který byl vytvořen o nás bez nás. Můžete přiblížit pozadí jeho vzniku?

Nová strategie EU pro lesy do roku 2030, která byla Evropskou komisí představena 16. července 2021, je již třetí v pořadí. První lesnická strategie byla přijata v roce 1998 a druhá pak v roce 2013. U předchozích strategií lze říct, že byly připraveny v úzké spolupráci EK s členskými státy, zejména na zasedáních Stálého lesnického výboru EK. Kromě toho byly k přípravě strategií zřizovány i ad hoc pracovní skupiny tvořené experty členských států a EK.

Členské státy měly tentokrát příležitost vyjádřit se ke vznikající strategii pouze v rámci tzv. veřejné konzultace EK, která probíhala od ledna do dubna 2021, v té době však nebyl k dispozici ucelený návrh strategie, jednalo se jen o dotazník s popisem základních tezí. Odpovídat na dotazník mohli nejen členské státy, ale i firmy, neziskové organizace a jednotlivci, vlastně kdokoliv, kdo se k odkazu na veřejnou konzultaci dostal.

Se Stálým lesnickým výborem tentokrát nebylo konzultováno vůbec, jeho poslední setkání se uskutečnilo v prosinci 2020, tedy ještě před zmíněnou veřejnou konzultací, tudíž nebylo možné na tomto setkání vést konstruktivní diskuzi. Poté bylo pravidelné setkávání výboru na deset měsíců přerušeno. Znovu se výbor sešel až teď v říjnu, tři měsíce po zveřejnění nové strategie.

Rada EU i Evropský parlament přijaly ještě před vznikem nové lesnické strategie, tj. na podzim roku 2020, tzv. závěry Rady EU, resp. rezoluci Evropského parlamentu, které shrnují postoj těchto institucí k obsahu i způsobu tvorby nové strategie EU pro lesy. Evropská komise je víceméně ignorovala.

Nemožnost diskuze s EK vedla k tomu, že se v červenci 2021 ministři zemědělství 11 členských států EU (včetně ČR) vyjádřili negativně k návrhu strategie, který z Evropské komise unikl. Bohužel tato aktivita měla na změnu návrhu strategie pouze malý vliv.

– Strategie není právně závazná, nicméně na jejím podkladě mají vzniknout právně závazné dokumenty. O jaké hlavní právní normy se především bude jednat a jaké mohou mít dopady na naše lesnictví?

Součástí strategie je záměr nejméně dvou nových právních předpisů EU. První z nich by se měl týkat sledování stavu lesů, monitoringu a sběru dat o lesích na úrovni EU. Dopad tohoto návrhu na naše lesnictví bude možné hodnotit, až bude znám jeho obsah. Evropská komise plánuje zveřejnění návrhu v prvním čtvrtletí roku 2023. Členské státy EU se nicméně k tomuto záměru staví ve většině případů negativně, protože v něm vidí ze strany EK snahu o větší kontrolu hospodaření v lesích, které je v kompetenci členských států, a odklon od osvědčených zdrojů dat, jako jsou Národní inventarizace lesů směrem k dálkovému průzkumu Země s využitím družicových systémů EU. Data o lesích aktuálně poskytujeme na celosvětové úrovni FAO a na evropské úrovni Forest Europe (což ale není proces v rámci EU). Otázkou je, zda by požadovaná data byla harmonizována s těmito sběry dat, nebo zda by se jednalo o jiná, nová data a zda by členské státy měly právo potvrzovat jejich správnost. Dalším dopadem návrhu by mohl být budoucí větší vliv EK na zásady hospodaření v lesích založený na analýzách poskytnutých dat. Negativním příkladem může být zpráva Společného výzkumného centra Evropské komise, které zveřejnilo v roce 2020 studii založenou na dálkovém průzkumu Země, z níž vyplývá, že dramaticky narostla těžba dřeva v lesích EU. Tuto zprávu následně vyvrátili vědci z řady institucí napříč EU a zpochybnili správnost použitých dat a metodiky.

Druhým zásadním návrhem, který ale vychází primárně ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, je právně závazný rámec pro obnovu ekosystémů. Dále bude mít strategie vliv na revize některých existujících právních předpisů, aby byly přizpůsobeny cílům strategie. Zde se jedná o předpisy týkající se uvádění na trh reprodukčního materiálu lesních dřevin či využívání dřeva ve stavebnictví (dřevěných konstrukcí).

Nová strategie EU pro lesy do roku 2030 

– Jak jste zmínil, Evropská komise navrhne právně závazný nástroj pro obnovu ekosystému. Má MZe bližší informace, jak by tato právní norma měla fungovat?

Návrh by měla EK zveřejnit v prosinci letošního roku. Aktuálně k němu nemáme žádné předběžné informace. Měl by se zaměřit na ekosystémy bohaté na uhlík, tedy i na lesy.

– Komise hodlá také vypracovat nový systém certifikace přírodě blízkého lesnického hospodaření. Z uvedeného může vypadat, že současné dva nejrozšířenější certifikační systémy – FSC a PEFC – shledává jako nedostatečné. Jak MZe vnímá tento konkrétní návrh?

Evropská komise plánuje tento nástroj využít, podobně jako certifikaci ekologického zemědělství, pro sjednocení podmínek v rámci EU. Nám nicméně tento návrh připadá vzhledem k existenci zmíněných certifikačních systémů nadbytečný a potenciálně administrativně i finančně zatěžující. Systémy certifikace lesů a spotřebitelských řetězců byly zamýšleny jako tržní nástroje k podpoře udržitelného hospodaření v lesích, a proto nepodporujeme, aby je přímo vytvářely členské státy nebo EK.

– Strategie obsahuje regulativní nástroje – například v souvislosti se stavem lesních ekosystémů mluví o stanovení prahových hodnot ukazatelů (mrtvé dříví, druhová rozmanitost), které – zpočátku na bázi dobrovolnosti – budou muset být splněny. Jakým způsobem lze předpokládat, že tyto prahové hodnoty budou stanoveny?

Evropská komise nakonec akceptovala kritéria a ukazatele udržitelného hospodaření v lesích vytvořené v rámci panevropského procesu Forest Europe. Současně ale navrhuje jejich rozšíření o další ukazatele týkající se zdravotního stavu lesů, biologické rozmanitosti a klimatických cílů, jakož i stanovení jejich rozmezí či prahových hodnot. A to „společně s členskými státy a v úzké spolupráci s různými zájmovými skupinami“. Evropská komise k tomu zřejmě využije některou ze svých konzultačních platforem, jejichž přebudování se ve strategii také navrhuje.

Jsme toho názoru, že k úpravám kritérií a ukazatelů udržitelného hospodaření v lesích by mělo docházet výhradně v rámci procesu Forest Europe. Členské státy musí mít klíčovou roli při nastavování ukazatelů a jejich cílových hodnot odpovídajících lokálním podmínkám, protože se jedná o problematiku v jejich kompetenci.

– Jako průlomový aspekt strategie je zmiňována výzva k zavedení platby za ekosystémové služby pro vlastníky a správce lesů. Ty by měly být řešeny na národní úrovni. Máte již možné scénáře, jakou by mohly mít podobu?

Tento záměr hodnotíme, jako jeden z mála, jednoznačně pozitivně. Platby za lesní ekosystémové služby by se měly stát součástí nabídky podpor, které jsou k dispozici vlastníkům lesů. Jejich zavedení je i jedním z opatření Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 a je plánováno k realizaci do roku 2026. Přesto je cílem MZe již pro rok 2022 připravit a spustit novou plošnou podporu, která bude bonifikovat ty vlastníky lesů, kteří reagují při správě svých majetků na dopady klimatické změny a zakládáním a pěstováním odolných a zdravých lesů předcházejí budoucím škodám na majetcích a lesních ekosystémech. První platby by mohly být poskytnuty v roce 2023. Evropská komise si ve strategii dala za úkol do listopadu 2021 poskytnout rady a technická vodítka pro zavedení plateb za ekosystémové služby. Budeme je tedy se zájmem očekávat.



– Strategie je nyní zaslána Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu. Jak se k této strategii postaví Česká republika, a máte informace o postoji dalších zemí?

Strategie EU pro lesy má podobu tzv. sdělení Evropské komise, které dostaly k vyjádření nejen Rada EU a Evropský parlament, ale i Evropský sociální a hospodářský výbor a Výbor regionů. Postoje k nové strategii se v rámci EU různí. Obecně lze ale říct, že všechny státy ve strategii našly něco, s čím nesouhlasí. Liší se ale míra nesouhlasu. Některé státy, např. Dánsko, Nizozemsko nebo Lucembursko, strategii vítají. Nicméně řada dalších, mezi nimi i ČR, strategii silně kritizuje. Kritický postoj je dán i absencí spolupráce při přípravách strategie, kdy tyto kritické názory mohly přispět k formování strategie, která by byla mnohem přijatelnější.

Stručně řečeno nejen nám vadí, že strategie EU pro lesy je podřízena strategii EU pro oblast biologické rozmanitosti a lze ji v podstatě vnímat jako plán EK k dosažení cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a omezování emisí skleníkových plynů v lesích a lesnickém sektoru. Ačkoli se strategie vyslovuje pro rozvoj bioekonomiky založené na lesích, obsahuje řadu aktivit, které ve svém důsledku mohou vést k významnému omezení dodávek surového dříví na trh a zvýšení závislosti na jejich dovozu do EU. Také se nám nelíbí zvyšování regulace a dohledu ze strany EU, i když je hospodaření v lesích v kompetenci členských států.

Názor členských států EU bude vyjádřen formou tzv. závěrů Rady EU, které se snaží tyto mnohdy protichůdné názory vtěsnat do jednoho srozumitelného textu. Na pracovní úrovni k tomu probíhají velmi intenzivní jednání, kterých se účastníme. Na Radě ministrů EU pro zemědělství a rybářství ČR jasně deklarovala svůj negativní postoj k této strategii a aspekty, které nás tíží nejvíce. Obdobně ČR reagovala i na Radě ministrů EU pro životní prostředí o týden dříve, i když tam se obecně diskuze nesla v přívětivějším duchu, i s ohledem na zdůraznění zejména environmentálních aspektů nové strategie. Tyto politické diskuze by měly být vodítkem pro přípravu závěrů rady, které by Rada ministrů pro zemědělství a rybářství měla schválit v listopadu.

– Lesnická politika byla doposud v Evropské unii řešena na národní úrovni. Můžeme v souvislosti s novou strategií mluvit o zvratu a nastolování jednotné politiky obdobně?

To je zatím poněkud předčasné hodnotit, ale nová strategie EU pro lesy jeví znaky přesunu některých kompetencí z členských států o úroveň výše na EU. Nicméně případné skutečné přesuny kompetencí vyplynou až z právních předpisů (např. nařízení EU), o kterých strategie hovoří. V současné době je proto třeba zejména intenzivně sledovat a vstupovat do práce EK na legislativních návrzích vyplývajících ze strategie, které nám jistě pomohou lépe se orientovat ve směru, kterým se lesnická politika bude v EU ubírat.


Ing. Jiří Svoboda

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

– Je patrné, že spíše než jako na obor hospodářské lidské činnosti pohlíží Nová strategie EU pro lesy do roku 2030 na lesnictví z environmentální stránky. Nezmiňuje tržní či podnikatelské prostředí, na druhou stranu usiluje o rozvoj finančních pobídek z veřejných zdrojů, a to poskytováním platby za ekosystémové služby. Jak uvedené vnímáte?

Celá strategie vznikla bez konzultace jednotlivých zemí a připravovaný materiál nebyl ani k dispozici k připomínkám. Evropská komise zvolila metodu, která patrně v minulosti nebyla nikdy použita, a připravila materiál, který je pro většinu lesnicky vyspělých zemí nepřijatelný. Požaduje, aby při hospodaření v lesích převládal environmentální pilíř, aniž analyzuje dopad na pilíř ekonomický, ale i sociální. Takto vzniklý dokument, který ignoroval postoje členských zemí i organizací vlastníků lesů, bude mít velký problém, aby byl prosazen a akceptován. SVOL bude usilovat o jeho zásadní revizi, nebo i o zrušení celé strategie.

– Produkční funkce strategie zmiňuje většinou velmi obecně, až okrajově, ale někdy jde do překvapivého detailu: např. mimo používání holosečí pouze v náležitě odůvodněných případech zmiňuje i nutnost vyhnout se nevhodnému strojnímu zařízení, které má negativní dopad na životní prostředí, například zhutnění půdy. Co by z vašeho pohledu znamenalo uvedení těchto bodů do praxe?

Ono to celé vypovídá o tom, kdo ten materiál vytvořil. Je zde cítit jistý amatérismus, ale i neznalost stávajícího stavu věcí v jednotlivých zemích. Těkání od obecných proklamací, vytváření nových pojmů, které mají neznámý obsah, až po detaily, jež podle nich mají zabránit globální změně klimatu. Snaha řešit velikost holiny jednotně v naprosto rozdílných evropských zemích bez znalosti např. našich způsobů hospodaření v borových oblastech nebo na živných stanovištích nižších poloh je důkazem toho, že naše lesnictví je mnohem dál, než si myslí skupina entuziastů a ekoalarmistů, kteří připravili zmíněnou strategii.

– Velký prostor je věnován nedřevním produktům a službám, včetně například lesní ekoturistiky. Jaký reálný potenciál vidíte v těchto příjmech pro nestátní vlastníky lesů?

Jak jsem již uvedl, celý materiál potlačuje ekonomickou stránku hospodaření v lesích. Vytváří tak iluzi, že vlastníci budou budovat a udržovat lesní dopravní síť jenom proto, aby veřejnost mohla dojít do lesa na procházku nebo na projížďku na kole. Je to jen jedna z iluzí, které strategie přináší. Vlastníci bez motivace k hospodaření a příjmu za dříví nebudou přece cesty budovat a udržovat. Přechýlení ve prospěch environmentálního pilíře nutně vede k potlačení pilířů ostatních, a tedy i sociálního. Případná náhrada, kterou by vlastníci dostávali za to, že strpí potlačení produkční funkce lesů, ale patrně nedokáže zajistit všechny funkce. Pochybuji, že náš stát disponuje takovými prostředky, aby to zvládnul zafinancovat.

– Jak se ke strategii staví vlastníci lesů z jiných evropských zemí?

Již 4. října se sešli zástupci organizací evropských vlastníků a správců lesů CEPF, EUSTAFOR, Copa-Cogeca, ELO, USSE a FECOF ve Vídni, přijali tzv. „Vídeňskou deklaraci" a vyjádřili nesouhlas s novou „Lesnickou strategií EU do roku 2030". Věřím tomu, že vlna nevole nakonec dosáhne změny tohoto špatného dokumentu.

– Jaké budou další kroky SVOL ve vztahu k této strategii?

SVOL je členem několika výše uvedených organizací a bude jejich prostřednictvím usilovat o revizi dokumentů a jejich standardní projednání v členských zemích. Očekáváme, že k tomu zaujme postoj i Evropský parlament. Budeme samozřejmě i tlačit tuzemské politiky, aby využili zejména naše předsednictví příští rok a dosáhli potřebných změn, nebo zrušení celé strategie.


Ing. Tomáš Pařík

Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků

– Jak byste obecně zhodnotil Novou strategii EU pro lesy do roku 2030?

Evropská komise v tomto případě, bohužel, již na začátku výrazně pochybila, neboť strategii připravila v tajnosti a nebylo možné se k ní nikterak před jejím uveřejněním vyjádřit, kromě obecného komentáře k přáním sektoru. Výsledkem je silně nevyvážený dokument, který akcentuje především ekologický pilíř. Příležitost pro evropskou společnost, kterou se mohla tzv. Zelená dohoda stát, se tak mění spíše v noční můru.

– Strategie mluví o podpoře využívání dřevních produktů, na druhou stranu je patrné, že produkční funkce lesů nejsou prioritou. Jak tento rozpor vnímáte?

Bohužel celá koncepce Zelené dohody, jejíž součástí je i zmíněná lesnická strategie, popírá nutnou snahu o koncepční, dlouhodobě udržitelné a efektivní využívání domácích zdrojů na území EU. Lesnická strategie hovoří především o nutnosti chránit zdroje a celý koncept řízení uhlíkové bilance se zvrhává v systém, který povede k vyčleňování dalších oblastí pro tzv. ochranu přírody. Bohužel tím pouze zvýšíme tlak na exploataci zdrojů mimo EU a dovoz výrobků ze zahraničí, kde jsou nesrovnatelně nižší standardy, nejen v ochraně životního prostředí.

– Strategie poměrně rozsáhle řeší problematiku využití biomasy a jejího účelnějšího zužitkování – mluví o kaskádovém využívání biomasy, o omezení používání celých stromů pro výrobu energie, o neposkytování podpory na výrobu energie z pařezů a kořenů. Jak je to podle vašeho názoru kompatibilní s cílem EU do roku 2030 dosáhnout 40% podílu obnovitelných energií?

V rámci celé Zelené dohody je mnoho rádoby pozitivních (čtěte populistických) myšlenek, které se skrývají za ochranou životního prostředí, resp. za bojem s klimatickou změnou. Bohužel cíle dohody v mnoha případech popírají fyzikální zákony, neodpovídají dostupným zdrojům a technologiím a ve spojení s masivní fiskální podporou na dluh mají potenciál zlikvidovat ekonomiku celé Evropské unie, pokud se včas neprobudíme. Současný vývoj cen energií je jen začátek. Pálením biomasy se vracíme do středověku.

– Mantrou poslední doby se stalo ukládání uhlíku. V této souvislosti mluví strategie o novém obchodním modelu založeném na obchodovatelných uhlíkových certifikátech, které by mohly být novým příjmem pro správce lesů. Jaký je váš názor na navrhovaný obchodní model?

V nejmenovaném časopise vyšla nedávno reklama na investiční fond do lesů, který lákal své investory na výnos 5-15 % ročně s tím, že do lesů jdou masivní národní i evropské dotace, tedy jde o výnosný byznys bez práce. Je naprosto neuvěřitelné, že jsme ochotni věřit tomu, že rozhodnutím politika voleného na čtyři roky ovlivníme klimatickou změnu, průšvihy zalepíme dotacemi, které bereme z dluhů členských států, ale dnes už i samotné EU. Uhlíkový byznys tedy bude pár let vylepšovat svojí umělou hodnotou výsledovky velkých finančních skupin, než se dostaneme do situace, že nám již nikdo nepůjčí. Celá koncepce Zelené dohody by mohla fungovat pouze za předpokladu, že bychom výrazně omezili naši spotřebu a každý občan i vláda v EU by spotřebovávali více méně pouze domácí zdroje. To je ovšem utopie, stejně jako Zelená dohoda a její cíle.

Děkuji za odpovědi (20. 10. 2021), Petra Kulhanová

Kompletní anketu najdete v listopadovém čísle Lesnické práce

PŘEDPLATIT ČASOPIS

OBSAH AKTUÁLNÍHO ČÍSLA:




 

Naposledy změněno: pondělí, 22 listopad 2021 14:03

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Práce na barvě – mimořádná akce Vánoce 2021

Práce na barvě – mimořádná akce Vánoce 2021

Myslivost

Pro čtenáře, zejména pro lovecké kynology, jsme připravili mimořádnou akci Vánoce 2021. Publikaci autora Hanse-Joachima Borngräbera Práce na barvě nabízíme za akční cenu 500 Kč...

Slovinské lesy hledají strategické partnery na zpracování dřeva

Slovinské lesy hledají strategické partnery na zpracování dřeva

Lesnictví

Společnost Slovinské státní lesy zveřejnila výzvu ke spolupráci strategických partnerů při vybudování několika regionálních center na zpracování dřeva. Termín pro odevzdání nezávazných nabídek je 31...

Vláda v demisi zvýšila příspěvky pro lesníky o miliardy Kč

Vláda v demisi zvýšila příspěvky pro lesníky o miliardy Kč

Lesnictví

Stát zvýší příspěvky pro lesníky. Od příštího roku by měli získat o 1,6 miliardy Kč více z rozpočtu ministerstva zemědělství a od roku 2023 pak...

Správa NP České Švýcarsko: odstraňování souší trhavinami má ověřit, do jaké míry odstřel simuluje přirozený rozpad souše

Správa NP České Švýcarsko: odstraňování souší trhavinami má ověřit, do jaké míry…

Lesnictví

Rozhovor. V Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá experimentální odstraňování souší s využitím trhavin. Zeptali jsme se tiskového mluvčího NP České Švýcarsko Tomáše...

Populární zprávy

V NP České Švýcarsko odstřelují uschlé kůrovcové stromy výbušninou, má to urychlit jejich rozklad

V NP České Švýcarsko odstřelují uschlé kůrovcové stromy výbušninou, má to urychlit…

Lesnictví

Zobrazeno:3527

V Národním parku České Švýcarsko začali zkoušet nový experiment – odstřelují uschlé smrky výbušninou. Chtějí tak napodobit přirozený rozpad lesa a urychlit rozpad stromů, které zahubil kůrovec...

Českému lesnictví a lesníkům bych přál naučit se myslet v širších souvislostech a vztazích

Českému lesnictví a lesníkům bych přál naučit se myslet v širších souvislostech…

Lesnictví

Zobrazeno:3430

„Les je něco úžasného... Už jako kluk jsem v něm chodil s otevřenýma očima. V mém rodu byli samí hajní, takže studium lesnictví byla přirozená...

Plánování mysliveckého hospodaření se měnit nebude, schválila Sněmovna

Plánování mysliveckého hospodaření se měnit nebude, schválila Sněmovna

Lesnictví

Zobrazeno:3247

Nynější postup plánování mysliveckého hospodaření se na podzim měnit nebude. V předloze o invazivních druzích rostlin a živočichů to 14. 9. schválila Sněmovna, která přijala...

Memorandum vyzývá k adekvátní podpoře lesního hospodářství z prostředků Společné zemědělské politiky

Memorandum vyzývá k adekvátní podpoře lesního hospodářství z prostředků Společné zemědělské politiky

Lesnictví

Zobrazeno:2751

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) společně se Svazem měst a obcí České republiky a Českou biskupskou konferencí prostřednictvím memoranda žádají...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby