Tradiční způsoby obnovy lesa po kalamitní události vedou k tvorbě rozsáhlých stejnověkých a často i stejnorodých porostů s vysokou mírou nestability. Naproti tomu přírodě bližší způsoby hospodaření, využívající tvořivých sil přírody, zpravidla vedou k vytváření lesních porostů s rozrůzněnou strukturou a vyšším odolnostním potenciálem. K přírodě bližším postupům lze řadit širší využívání přirozené obnovy (sukcese), a to včetně dřevin přípravných, síje a skupinovou neceloplošnou obnovu. Kromě biologické opodstatněnosti těchto metod je jejich předností i nižší nákladovost ve srovnání s obnovou celoplošnou.
Cílem výzkumu bylo na základě vyhodnocení úspěšnosti a nákladovosti různých variant obnovy lesa (celoplošná umělá obnova, skupinová neceloplošná výsadba) v rámci dvou kalamitních holin v odlišných porostních a stanovištních podmínkách doporučit optimální metody obnovy lesa, založené na kombinaci přirozené a umělé obnovy.
Experimentální plochy „Vranov" a „Soběšice" se nacházejí na území ŠLP Masarykův les Křtiny. Plocha Vranov vznikla na holině o velikosti 1,7 ha a šířce cca 100 m po větrné kalamitě Antonín (červen 2010). Původním mateřským porostem byla dospělá asi stoletá listnatá kmenovina se zastoupením: buk 30 %, dub 45 %, habr 14 %, modřín 10 %, smrk 1 %. Nadmořská výška se pohybuje mezi 430–500 m n. m. Potenciální vegetací jsou zde dubové bučiny.
Plocha Soběšice o velikosti 0,63 ha a šířce přibližně 50 m vznikla rozvrácením borové tyčkoviny (věk 19 let) mokrým sněhem (zima 2009). Nachází se v nadmořské výšce 360–375 m n. m. Potenciální vegetací jsou zde svěží bukové doubravy.
Na ploše Vranov byla v roce 2012 ve střední části holiny stabilizována trvalá výzkumná plocha (TVP), na které je pravidelně prováděna celoplošná ochrana výsadeb nátěrem. V rámci této TVP byly založeny tři varianty obnovy lesa:
• celoplošná výsadba (CV): 25 m × 25 m ve dvou opakováních, termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – buk 80 %, dub 20 %, spon – 1 m × 1 m, sadební materiál – prostokořenné sazenice;
• neceloplošná (skupinová) výsadba (NV): 25 m × 25 m ve dvou opakováních, termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – buk 100 %,
• sukcese, kontrolní (bezzásahová) plocha (S).
Na lokalitě Soběšice byla v roce 2012 stabilizována TVP, která byla kompletně oplocena proti zvěři, a následně zde byly založeny k dlouhodobému sledování následující varianty obnovy:
• celoplošná výsadba (CV): 30 m × 15 m (bez opakování), termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – dub 100 %, spon 1 m × 1 m, sadební materiál – prostokořené sazenice;
• neceloplošná (skupinová) výsadba (NV): 25 m × 25 m (bez opakování), termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – dub 100 %,
• sukcese (bezzásahová) plocha (S).
Stav a nákladovost jednotlivých variant obnovy řešitelé hodnotili na jaře v roce 2015, tj. po 3 letech od výsadby a 5,5 (Soběšice), resp. 4,5 (Vranov) let od vzniku holiny.
Výsledky analýzy odlišných metod obnovy lesa po kalamitě za dobu tří let od založení experimentu na plochách Vranov a Soběšice lze shrnout takto:
• Výrazně limitujícími faktory úspěšné obnovy v daných stanovištních a porostních podmínkách jsou zvěř a buřeň.
• Zvolenou metodu umělé neceloplošné obnovy s nízkým počtem rostlin na relativně malé ploše podobné hnízdové výsadbě nelze vzhledem k zjištěné nedostatečné přirozené obnově (plnící výchovnou a výplňovou funkci) mezi skupinami považovat v současnosti za vhodnou.
• Podobně nedostatečná se jeví samotná sukcese, a to jak z důvodu nízké hustoty jedinců cílových dřevin, tak především pro jejich nepravidelné (neceloplošné) prostorové rozmístění po ploše.
• Racionalizaci obnovy lesa v daných podmínkách lze spatřovat především ve využití potenciálu přirozené obnovy a použití umělé obnovy až následně, buď formou větších skupin, nebo celoplošně do míst, kde se přirozená obnova nedostaví.
• Uvedené závěry se vztahují k současnému stavu obnovy, k aktuální legislativě a ke stávajícím hospodářským potřebám. Delší doba sledování vývoje obnovy na jednotlivých variantách pomůže dosavadní poznatky více konkretizovat a zpřesnit.
Podrobné informace o tomto výzkumu
Kontaktní informace: Antonín Martiník, Lumír Dobrovolný, Václav Hurt
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta
Podle TZ VÚLHM, red.
