Fond by měl podporovat marketing dřeva a výrobků ze dřeva, rozvoj a propagaci studijních oborů, které se zabývají lesním hospodářstvím a využitím dřeva, aktivity lesní pedagogiky a zapojení lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu do nízkouhlíkového hospodářství. Dále by měl fond podporovat zpracování odborných podkladů a navrhovat opatření ke zvýšení objemu zpracovaného surového dříví na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, a ke zvýšení využívání a spotřeby výrobků ze dřeva v České republice. Dalším ze záměrů fondu je informovanost veřejnosti o lesnictví a dřevařství, o funkcích lesa, o možnostech využití dřeva a o dalších významných skutečnostech souvisejících s lesnictvím a dřevařstvím.
Nejvyšším orgánem fondu by měla být sedmičlenná rada, funkční období jejích členů jmenovaných ministrem zemědělství bude čtyřleté. Jeden člen rady by měl být z Ministerstva zemědělství, tři z řad vlastníků lesů a tři za zpracovatele dřeva. Statutárním orgánem fondu by měl být jeho ředitel.
Povinně by do fondu dávali korunu za metr krychlový zpracovaného dřeva zpracovatelé s objemy nad 20 000 metrů krychlových ročně, pět korun na hektar pak vlastníci s lesními pozemky většími než 1 000 hektarů. Dřevařský fond by měl fungovat podobně jako už existující vinařský fond, stejnou sumu jako vlastníci a správci lesů a dřevozpracovatelé poskytne také stát – Ministerstvo zemědělství.
Provozní náklady fondu by neměly přesáhnout pětinu příjmů. Ministerstvo zemědělství by mělo pomoci k jejich snížení spoluprací při zajišťování kancelářských prostor, dopravy, spotřebního materiálu a služeb.
„Záměrem vzniku fondu není zvýšit těžbu dřeva v lesích, ale využít stávající potenciál našich lesů v produkci dřeva, motivovat odbornou i laickou veřejnost k lepšímu hospodaření s touto komoditou na tuzemském trhu a snižovat vývoz surového dříví z ČR, jehož výše je velmi často předmětem veřejné kritiky," píší v důvodové zprávě poslanci.
V roce 2015 se z ČR vyvezlo 6,5 milionu metrů krychlových surového dříví. Dlouhodobě vývoz surového dříví roste, například v roce 2010 se ho vyvezlo 5,4 milionu metrů krychlových, v roce 2005 3,6 milionu krychlových metrů. Podle ministerské strategie by do roku 2020 toto množství mělo klesnout na 5,5 milionu metrů krychlových. Pokles by pak měl dále pokračovat až do roku 2030 na méně než polovinu současných vývozů.
Podle poslanců je cílem i zvýšení využívání výrobků ze dřeva, do roku 2030 by se měla spotřeba zvýšit o 30 procent. Zákonodárci podporují také vyšší využívání dřeva ve stavebnictví. "V České republice máme v této oblasti značené rezervy. V roce 2015 bylo postaveno zhruba 1400 dřevostaveb, což odpovídá zhruba desetiprocentnímu podílu na celkovém počtu rodinných domů," píší ve zprávě. V sousedním Bavorsku byl podle nich v roce 2014 tento podíl 21 procent a v Rakousku se pohybuje kolem 30 procent.
Vznik Lesnického a dřevařského fondu podporují například lesnické a dřevařské firmy sdružené v Asociaci lesnických a dřevozpracujících podniků, subjekty Lesnicko-dřevařské komory nebo největší správce lesů Lesy ČR, s.p., či VLS ČR, s.p.
Normu bude ještě muset projednat vláda a následně parlament. Pod novelou zákona jsou podepsáni hlavně poslanci za KDU-ČSL, ale i první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, sociální demokrat Ladislav Velebný nebo komunista Pavel Kováčik ze zemědělského výboru sněmovny.
Podle ČTK a MZe, red.
Soukromí majitelé nesouhlasí s podobou Lesnického a dřevařského fondu
Soukromí vlastníci lesů nesouhlasí s navrženou podobou Lesnického a dřevařského fondu, který by měl po schválení novely zákona o lesích vzniknout od příštího roku. Soukromí vlastníci nesouhlasí se zatížením další povinnou platbou a míní, že vzhledem k volbám se novelu nepodaří schválit. Podle ministerstva zemědělství však parlament novelu stihne projednat ještě za současné vlády. Na jednání valné hromady komory soukromých lesů působící ve Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) v Jihlavě to 28. 2. řekl náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrik Mlynář.
Podle návrhu novely by vlastníci lesa s rozlohou nad 1000 hektarů měli odvádět do fondu ročně pět korun za hektar. "To považujeme za další formu zdanění vlastníků, na financování by se měl podílet jen stát," řekl novinářům předseda SVOL František Kučera. Podle něj jsou soukromí majitelé lesů zatíženi dostatečně, platí daně, platí i za certifikaci majetku a nevidí proto důvod platit další daně. "Vlastník 5000 hektarů lesa by zaplatil do fondu 25 000 korun. To je pro soukromníka dost peněz," dodal Kučera.
"Považujeme za paradoxní, že podnikatelé hospodařící na svém lesním majetku by měli povinnost platit odvod do chystaného fondu, ale podnikatelé poskytující služby a podnikající ve státních lesích by tuto povinnost neměli. Požadujeme řešit otázku financování fondu především podporou ze strany státu," uvedl místopředseda SVOL senátor Tomáš Czernin.
Zdroj: ČTK
Komentáře