Páté opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří

Foto: Jaroslav Vogeltanz

Pět opakovaných šetření, která dokládají dvacetiletou historii lesního a mysliveckého hospodaření, zajistily ve spolupráci Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. Spojení těchto dvou subjektů při realizaci technologicky a logisticky náročného projektu je zárukou nejen profesionálního nasazení všech zúčastněných, ale zejména zachování návaznosti mezi jednotlivými cykly, a to v situaci, kdy se vyvíjí forma vstupních dat i platformy umožňující správu a zpracování výsledků.

Páté opakování inventarizace škod zvěří umožnilo analyzovat vývoj poškození v posledních 20 letech v kontextu celé republiky. Potvrdilo se, že vliv zvěře na stav a vývoj zejména nejmladších vývojových stadií smíšených a listnatých porostů trvá a že poškození zvěří se nevyskytuje rovnoměrně na celém území republiky. Nadprůměrně vysoké poškození zvěří bylo při všech šetřeních zjištěno v oblasti západních Čech a severní Moravy. Podrobnější informaci o oblastech s nadprůměrným poškozením by mohly poskytnout regionální studie, na základě kterých by bylo možné formulovat konkrétní „na míru šitá" lesnická a myslivecká opatření.

Okusem vrcholu je v kulturách poškozeno 32 % jedinců hlavních dřevin a 57 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních, což je jednoznačně nejvyšší podíl poškozených jedinců, pokud mezi sebou porovnáme výsledky všech předchozích šetření. Modelovým výpočtem nad daty inventarizačního šetření bylo zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než 50 % rozlohy České republiky.

Porosty středního věku jsou poškozovány zejména loupáním – v roce 2015 se poškození zvěří zjistilo u 22 % jedinců smrku středního věku. Podíl smrků středního věku poškozených loupáním od roku 1995 soustavně klesá. Poškozeno mechanizací je 6 % jedinců všech dřevin bez rozlišení. V dospělých porostech podíl jedinců poškozených zvěří klesá u všech skupin dřevin a stoupá podíl stromů poškozených mechanizací. V dospělých smrkových porostech je pak zvěří nebo mechanizací poškozeno 24 % stromů hlavních dřevin.

Inventarizace škod zvěří, jako dlouhodobá a jedinečná řada informací o působení zvěře na lesní ekosystémy, je pro Ministerstvo zemědělství zdrojem dat, na základě kterých může uvažovat o účinnosti přijatých myslivecko-lesnických opatření. Dále se mohou výsledky ISZ stát například východiskem pro cílené analýzy zjištěných negativních i pozitivních jevů.

Vhodné by bylo analyzovat příčiny zvyšující se intenzity poškození kultur. Předmětem zkoumání by měl být vztah mezi poškozením novým a opakovaným okusem a vybranými parametry mysliveckého hospodaření (stavy zvěře, odlovy, poměr pohlaví), změnami v zastoupení zemědělských kultur (rozloha kukuřice a řepky versus rozloha obilovin), případně četností výskytu některých vybraných klimatických charakteristik (ledové dny, dny se sněhovou pokrývkou, tropické dny apod.).

Pozitivním výsledkem ISZ je jednoznačně potvrzený pokles poškození loupáním v porostech středního věku. Tento trend má pravděpodobně dvě hlavní příčiny:
- nové postupy používané v přikrmování zvěře v zimním období,
- nárůst podílu listnáčů, které jsou méně citlivé k tomuto typu poškození. Bylo by dobré obě výše uvedené hypotézy potvrdit, případně vyjasnit jejich skutečný význam.

Další zkoumání by zasluhoval kumulativní nárůst poškození mechanizací v porostech dospělých, který může mít řadu příčin – může být důsledkem rostoucího využívání harvestorových technologií v lesním hospodářství, nedostatečnou technologickou přípravou pracovišť, nárůstem objemu kalamitních těžeb nebo nedůslednou kontrolou kvality práce pracovníků v těžbě a přibližování.

Opakované, dvacet let trvající využívání dat lesních hospodářských plánů při přípravě terénních šetření a také vlastní terénní šetření ve více než 2 000 náhodně vybraných porostních skupinách signalizuje pozitivní změny v lesním hospodaření v České republice: postupně se zmenšující velikost porostních skupin v nejmladších věkových třídách indikuje zjemňování obnovních způsobů, kromě toho se v lesních porostech jednoznačně zvyšuje podíl melioračních a zpevňujících dřevin.

Jana Beranová, Vladimír Zatloukal
IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o

Kamil Turek
ÚHÚL Brandýs nad Labem

Kontaktní e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Celý článek najdete v Lesnické práci 4/2016.