Přihlásit

Pomůžou nám při obnově lesů po kalamitě introdukované dřeviny?

Dominantní příčinou současného zdravotního stavu lesů je sucho v kombinaci se zvyšující se průměrnou roční teplotou a působením hmyzích škůdců. To dohromady indikuje prohlubující se změnu klimatu. Vědci i lesníci si stále častěji kladou otázku, zda by bylo možné při obnově lesů využít některé druhy cizokrajných dřevin.

Doporučený Borovice rumelská. Foto: archiv VÚLHM Borovice rumelská. Foto: archiv VÚLHM

Správný výběr introdukovaných dřevin vhodných do našich přírodních podmínek není jednoduchý. Vědci z VÚLHM, v. v. i. a ČZU v Praze za podpory Lesů ČR, s. p., proto zpracovali publikaci Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy. Cílem jejich práce je nabídnout lesníkům i dalším zájemcům odborný podklad pro rozhodování o volbě druhové skladby dřevin v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajících problémů s nedostatkem půdní vláhy.

Katalog popisuje 23 introdukovaných dřevin, které jsou využitelné zejména v podmínkách nižších lesních vegetačních stupňů, kde v posledním období dochází k chřadnutí smrku ztepilého a zahrnuje: jehličnany – borovice černá, borovice rumelská, borovice těžká, borovice pokroucená, cypřišek Lawsonův, douglaska tisolistá, jedle řecká, jedle makedonská, jedle stejnobarvá, tsuga západní, pazerav sbíhavý, sekvojovec obrovský, smrk Engelmannův, zerav obrovský; listnáče – dub balkánský, dub cer, dub červený, dřezovec trojtrnný, jeřáb oskeruše, kaštanovník jedlý, líska turecká, ořechovec hořký, platan javorolistý.

Základními kritérii výběru dřevin byla jejich přijatelná produkční schopnost, předpokládaná zvýšená odolnost k dlouhodobějšímu působení sucha, možnosti jejich lesnického využití, mortalita po výsadbě a zdravotní stav podmíněný abiotickými i biotickými vlivy, schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami, schopnost přirozeného zmlazování, míra pozitivního či negativního ovlivňování lesního prostředí. Kritéria byla přizpůsobena tak, aby byl více zohledněn i předpokládaný projev dřevin v podmínkách měnícího se klimatu.

Jedle stejnobarvá. Foto: archiv VÚLHM

V systémech ekologicky orientovaného lesního hospodářství je nutné preferovat původní druhy dřevin, které jsou odrazem evolučního působení v daných podmínkách. Pokud však existuje relevantní zdůvodnění, je žádoucí využívat i introdukované dřeviny, avšak takovým způsobem, aby negativně nenarušovaly lesní ekosystém a krajinný ráz. Je nepochybné, že tyto dřeviny budou nová stanoviště vždy určitým způsobem ovlivňovat, při správném výběru však mohou být změny méně výrazné, než jaké může vyvolat např. vysoké zastoupení smrku ztepilého v přirozených polohách listnatých a smíšených lesů.

Introdukované druhy představují jednu z variant jak zmírnit škody vznikající po intenzivním chřadnutí a odumírání smrkových porostů. V úvahu přicházejí především takové dřeviny, které pocházejí z oblastí se srovnatelnými klimatickými podmínkami, přičemž je nutno vyvarovat se výsadeb druhů, u kterých byly zjištěny závažné negativní vlastnosti, především tendence k invaznímu šíření a riziko křížení s domácími druhy. Přínosy mohou být nejen produkční a ekologické (zachování lesní biocenózy), ale i estetické, technické, krajinářské, půdoochranné, vodoochranné, rekreační, zdravotně hygienické, vzdělávací ap.

Existují však i hrozby, které jsou s využíváním introdukovaných dřevin spojeny. Nejzávažnější je invazní chování, příp. invaze na ně vázaných škodlivých organismů (houbových a hmyzích patogenů), jak lze v současnosti pozorovat u kloubnatky smrkové, voskovičky jasanové či plísně olšové, které napadají naše domácí druhy dřevin. Některé nepůvodní druhy jsou příčinou i řady dalších environmentálních a socioekonomických problémů, např. ohrožení lidského zdraví produkcí toxinů, alergenního pylu aj.

Dřezovec trojtrnný. Foto: archiv VÚLHM

Důsledky rozhodování v rámci lesnického plánování se často projevují (pozitivně či negativně) až ve vzdálenějším časovém horizontu, a proto je třeba činnostem, ke kterým nepochybně patří i sestavování porostních směsí, věnovat pečlivou pozornost. Vždy je třeba respektovat genetický původ (provenienci) reprodukčního materiálu a specifičnost stanovištních podmínek v místě výsadby i s ohledem na předpokládaný postup klimatické změny.

Ekonomika je zřejmě nejvýznamnější příčinou, proč jsou v ČR stejně jako v jiných zemích introdukované druhy lesních dřevin dlouhodobě hospodářsky využívány. Pěstování některých druhů (např. douglaska tisolistá, ořešák černý) je již tradiční, spektrum se však s postupem času mění, mj. s ohledem na dynamické změny faktorů vnějšího prostředí, na které musí lesnictví reagovat. K základním nástrojům patří právě úprava druhové skladby lesních porostů za účelem zajištění jejich dostatečné odolnosti. Předpokládá se i širší uplatnění teplomilných dubů, které jsou na menší části území ČR autochtonní, takže se v jejich případě jedná spíše o podporu přirozené expanze.

Zachovaní existence lesa i na klimaticky nepříznivých stanovištích má vysoký ekonomický dopad, který zahrnuje udržení ekologické stability lesního prostředí, zachování biodiverzity a plnění celé řady dalších mimoprodukčních funkcí (ekosystémových služeb), především však i nadále umožňuje pokračování produkce obnovitelné dřevní suroviny.

Z hlediska trvale udržitelného lesního hospodářství může vyšší druhová variabilita v důsledku využívání vhodně zvolených introdukovaných druhů podle příslušných rozhodovacích kritérií přispívat mj. ke snížení nákladů na umělou obnovu lesa omezením potřeby opakovaných výsadeb (např. ceněná růstová schopnost dubu červeného ve srážkovém stínu Krušných hor).

Líska turecká. Foto: archiv VÚLHM

Některé introdukované druhy (např. ořešák černý, cypřišek Lawsonův, pazerav sbíhavý, kaštanovník jedlý) mohou poskytovat ekonomicky velmi cenné sortimenty pro speciální využití. Jiné druhy mohou být zase hodnotné pro včelařství, obornictví či potravinářství (kaštanovník jedlý, dub cer, jeřáb oskeruše).

Katalog byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu GS LČR č. 15/2016 „Založení výzkumných ploch s introdukovanými dřevinami potenciálně odolnými vůči suchu v oblasti pahorkatin severní Moravy postižené chřadnutím smrku“.

Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy je ke stažení zde

TZ VÚLHM

Naposledy změněno: čtvrtek, 15 září 2022 13:29

(0 hlasů)

Komentáře   

0 # Josef Knap 2022-09-16 08:12
Prosím, proč nejsou v katalogu uvedeny cedry, které se mi takto nádherně v Polabí = Čelákovice daří v suché velmi teplé úpalné a insolativní poloze daří - viz odkaz zde: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,, Byly cedry zavrženy kvůli tomu, že od svých cca 25let věku každoročně masivně kvetou a rozkvétají právě až nyní a kvetou tedy v babím létě až do konce října a tím znovuotevírají sezónu pylových alergenů? Děkuji za odpověď.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Soud pravomocně zprostil bývalého ředitele Lesů ČR Szóráda obžaloby z podvodu

Soud pravomocně zprostil bývalého ředitele Lesů ČR Szóráda obžaloby z podvodu

Lesnictví

Krajský soud v Hradci Králové dne 30.11. pravomocně zprostil bývalého generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Daniela Szóráda obžaloby z podvodu. Podle státního...

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnictví

Záznam z tiskové konference. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula představil na tiskové konferenci (29. 11. 2022) nového generálního ředitele Lesů ČR. Stane se jím Dalibor Šafařík, který...

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy myslivosti vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří, který nahrazuje předchozí metodický pokyn č.j. 48699/2019-MZE-16233 ze dne...

Lesy ČR za tři čtvrtletí znásobily zisk na rekordních 7,4 mld. Kč z loňských 2,9 mld. Kč

Lesy ČR za tři čtvrtletí znásobily zisk na rekordních 7,4 mld. Kč…

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky za první tři čtvrtletí roku meziročně znásobil hrubý zisk na rekordních 7,39 miliardy korun z loňských 2,9 miliardy korun. Hlavním...

Populární zprávy

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Lesnictví

Zobrazeno:6144

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy myslivosti vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří, který nahrazuje předchozí metodický pokyn č.j. 48699/2019-MZE-16233 ze dne...

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnictví

Zobrazeno:4152

Záznam z tiskové konference. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula představil na tiskové konferenci (29. 11. 2022) nového generálního ředitele Lesů ČR. Stane se jím Dalibor Šafařík, který...

Příčina škod na lesích spočívá v systému lesního hospodaření a neodborném přístupu ke zvěři

Příčina škod na lesích spočívá v systému lesního hospodaření a neodborném přístupu…

Lesnictví

Zobrazeno:4133

Téma spárkaté zvěře se v lesnickém oboru zmiňuje prakticky bez výjimek pouze v kontextu škod na lesích. V této souvislosti se mluví především o nadměrných...

Do tendru Lesů ČR za 12 miliard korun se přihlásilo 48 firem, loni jich bylo 40

Do tendru Lesů ČR za 12 miliard korun se přihlásilo 48 firem…

Lesnictví

Zobrazeno:3883

Do dvanáctimiliardového pětiletého tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva 2023+ podalo nabídky 48 firem. Loni se do...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby