K šetření si vybrali objekty „Hrabí" a „Kněžská" na pomezí Nízkého Jeseníku a Ostravské pánve na živných stanovištích. V těchto lokalitách se zabývali těmito tématy:
• pronikáním jedle pod smrkové porosty;
• vlivem přípravy půdy na iniciaci a přežívaní přirozené obnovy jedle v průběhu prvního roku života;
• vlivem porostních podmínek na strukturu přirozené obnovy jedle.
Za účelem porovnání hustoty, věkové struktury a intenzity poškození přirozené obnovy jedle byly v obou objektech vytyčeny v přiléhajících smrkových porostech transekty o šířce 3 metry a délce 60 metrů. Na transektech vědečtí pracovníci zaznamenávali výskyt všech semenáčků jedle, jejich výšku, věk a poškození zvěří. Dále zkoumali šíření jedle do smrkových porostů.
Vliv přípravy půdy na iniciaci a přežívání semenáčků jedle zjišťovali pomocí sítě plošek, rozmístěných v přilehlém smrkovém porostu objektu „Hrabí". Celkem bylo v porostu stabilizováno 22 plošek bez přípravy půdy a stejné množství plošek s přípravou půdy. Příprava půdy byla provedena mechanickým narušením půdního povrchu bez prokopání. Souběžně byla v rámci objektu „Hrabí" provedena simulace nasemenění jedle výsevem 10 kusů zdravých semen. Celkem bylo vytvořeno 30 dvoj-plošek s přípravou a bez přípravy půdy. Příprava půdy proběhla stejným způsobem jako v případě předešlém.
Podrobně byla struktura přirozené obnovy zjišťována v rámci objektu „Hrabí" na transektech reprezentující odlišné porostní situace. Na trasektech, resp. jejich sekcích byla zjišťována početnost, výška a věk jedlových semenáčků starších než jeden rok a pokryvnost buření.
V případě objektu „Hrabí" dosahovala hustota jednoletých semenáčků jedle pod smrkem bezprostředně v sousedství jedlové skupiny až kolem 300 ks/m2. Do vzdálenosti 20 metrů to bylo kolem 50 ks/m2 a až kolem 40 metrů se hodnoty blíží nule. Mimo transekty byl výskyt jednoletých semenáčků zaznamenán až do vzdálenosti 109 metrů od jedlové skupiny.
O mimořádně silném semenném roku 2013 vypovídají i hodnoty zjištěné na ploškách, kde byl analyzován vliv přípravy půdy na vzcházivost a přežívání semenáčků.
Kromě vysoké variability v počtu semenáčků, danou konkrétními porostními podmínkami, byl prokázán pozitivní vliv přípravy půdy na iniciaci a přežívání semenáčků jedle v průběhu prvního roku života.
Limitní pro obnovu jedle budou především jednorázová prosvětlení většího rozsahu, naopak postupné prosvětlení v řádu několika let může být pro obnovu jedle přínosné. Nízká hustota pod plným zápojem souvisí jednak s pravděpodobným nižším semenným spadem, jednak se zhoršenými podmínkami pro vzcházení a přežívání semenáčků.
Mezi výsledky šetření posuzující možnosti uplatnění přirozené obnovy jedle ze středně starých skupin do okolních chřadnoucích smrčin na severní Moravě patří mimo jiné tato fakta:
• Plodnost jedle lze očekávat již těsně po věku 30 let.
• Jedlové skupiny plodí téměř každoročně s významnými semennými roky v intervalu 4 let.
• Úspěšnou obnovu lze očekávat rámcově do 20 (40) metrů od okraje porostu, především v porostech se slabě narušeným zápojem, příp. tam, kde dochází k postupnému proředění.
• Přípravou půdy pod chřadnoucím smrkem zlepšíme podmínky pro vzcházení jedle.
Další vývoj obnovy bude závislý na intenzitě chřadnutí smrku, a tedy i prosvětlení porostu, možnostech eliminace buřeně a vlivu zvěře. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je významnou dřevinou potenciální dřevinné skladby v porostech dubo-jehličnatého vegetačního stupně, který je vázán na pánevní oblasti bohaté na horizontální srážky a vysoko položenou hladinu podzemní vody. Lesní porosty řady těchto oblastí severní Moravy a Slezska byly v průběhu dvou století přeměněny na převážně čisté smrkové monokultury za uplatnění holosečného sytému.
Na konci 20. století zde stejně jako na řadě dalších míst střední Evropy docházelo vlivem synergie řady negativních faktorů k masivnímu odumírání smrku. K zalesňování vzniklých holin jsou přednostně využívány listnaté dřeviny, příp. znovu smrk. Využití jedle na holinách je limitováno jejím pomalým růstem a citlivostí ke klimatickým extrémům. V porovnání s většinou domácích druhů dřevin jedle sice v mládí snáší značný zástin, na náhlé osvětlení je však dřevinou velmi citlivou. Využití přirozené obnovy je tak možné především pod krytem mateřského porostu, případně náletem z okolního porostu.
Autoři studie:
Antonín Martiník
Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta
David Dušek
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno
Podle TZ VÚLHM, red.
