Ztráta lesního porostu v roce 2024 vzrostla na rekordní úroveň, jak uvádí nejnovější data z GLAD Lab při Univerzitě v Marylandu, zveřejněná prostřednictvím iniciativy Global Forest Watch, platformy poskytující aktuální data a nástroje pro sledování stavu světových lesů, jež provozuje mezinárodní nezisková organizace World Resources Institute (WRI). Nejvíce zasáhla tropické primární lesy, jejichž úbytek dosáhl 6,7 mil. ha – téměř dvojnásobek oproti roku 2023. To odpovídá ploše velikosti Panamy, nebo také rychlosti 18 fotbalových hřišť mizících každou minutu.
Poprvé v historii měření nebylo hlavní příčinou mizení tropických primárních lesů zemědělství, ale požáry – ty se na celkové destrukci podílely téměř z 50 %. To představuje dramatický posun oproti předchozím letům, kdy požáry tvořily v průměru jen 20 % ztrát. Kromě požárů rostl také úbytek způsobený jinými faktory, jako jsou například zemědělství či těžba, a to o 14 %, což je nejvyšší meziroční nárůst od roku 2016.
Úbytek tropických primárních lesů se mezi lety 2023 a 2024 zvýšil o 80 %. Zdroj: WRI
Přestože v některých regionech – zejména v jihovýchodní Asii – došlo k pozitivním posunům, celkový vývoj zůstává znepokojivý. V roce 2021 podepsalo více než 140 států tzv. Glasgowskou deklaraci o lesích, která slibovala zastavit a zvrátit úbytek lesů do roku 2030. Realita je ale jiná: z 20 zemí s největší rozlohou primárních lesů zaznamenalo 17 v roce 2024 vyšší úbytek než v roce podpisu dohody.
Dopady rekordního úbytku lesů v roce 2024 byly ničivé – jak pro planetu, tak pro miliony lidí po celém světě. Lesní požáry uvolnily do atmosféry 4,1 gigatun skleníkových plynů, což je více než čtyřnásobek emisí z globální letecké dopravy v roce 2023.
Elizabeth Goldman, spoluředitelka Global Forest Watch, zdůraznila závažnost situace: „Tato úroveň úbytku lesů je bezprecedentní za více než 20 let sledování. Je to globální červený poplach – výzva k akci pro každou zemi, každý podnik i každého člověka, kterému záleží na obyvatelné planetě. Naše ekonomiky, komunity ani zdraví bez lesů nepřežijí.“
Zatímco požáry jsou přirozenou součástí některých ekosystémů, v tropických lesích jsou z většiny způsobené člověkem. Nejčastěji vznikají při vypalování půdy pro zemědělské účely.
Rok 2024, nejteplejší v historii měření, přinesl extrémní klimatické podmínky, které požáry ještě zhoršily. Vliv klimatické změny v kombinaci s jevem El Niño vedl k intenzivnějším, rychleji se šířícím a obtížněji zvládnutelným požárům.
Ačkoli se některé lesy po požárech mohou přirozeně obnovit, současná kombinace klimatické krize a přeměny půdy toto zotavení výrazně zpomaluje a zvyšuje pravděpodobnost budoucích požárů.
Nejpostiženější země a globální trendy
Brazílie - Země s největší plochou tropických lesů zaznamenala 42 % celkového globálního úbytku tropických pralesů v roce 2024. Požáry – podpořené nejhorším suchem v historii – způsobily 66 % z této ztráty, což představuje šestinásobný nárůst oproti předchozímu roku. Dalších 13 % ztrát bylo spojeno s intenzivní výrobou sóji a chovem dobytka.
„Brazílie pod vedením prezidenta Luly dosáhla pokroku – ale bez dlouhodobých investic do prevence požárů a silnějšího prosazování zákonů riskujeme ztrátu již dosažených výsledků,“ varuje Mariana Oliveira z WRI Brazílie.
Bolívie - Úbytek primárních lesů vzrostl o 200 % na 1,5 mil. ha – nejvíce v historii země. Bolívie tak poprvé předstihla Konžskou demokratickou republiku a zařadila se hned za Brazílii, přestože má méně než polovinu její lesní plochy. Požáry, často zakládané kvůli rozšiřování polí a pastvin, stály za většinou ztrát.
Rozsáhlé požáry podrostu po celém státě na severu Brazílie, březen 2024. Foto: earthobservatory.nasa.gov
Kolumbie - Zaznamenala téměř 50% nárůst ztráty pralesů – tentokrát však ne kvůli požárům. Ztráty byly způsobeny kolapsem mírových rozhovorů, ilegální těžbou a pěstováním koky.
DR Kongo a Republika Kongo - Obě země zaznamenaly nejvyšší úbytky od začátku sledování. V Republice Kongo se ztráta zvýšila o 150 %, přičemž 45 % připadalo na požáry. V DR Kongo jsou hlavními faktory chudoba, závislost na přírodních zdrojích a ozbrojené konflikty.
Celková globální ztráta stromového porostu vzrostla v roce 2024 o 5 % na 30 mil. ha – plochu srovnatelnou s Itálií. Kromě tropických oblastí výrazně hořely i boreální lesy, zejména v Kanadě a Rusku. Poprvé v historii tak rozsáhlé požáry zasáhly současně tropické i severní lesní pásy.
Boj proti úbytku lesů
Vědci i experti varují: bez okamžitých a koordinovaných kroků se svět vzdaluje cíli zastavit úbytek lesů do roku 2030. „Změna klimatu postupuje rychleji, než se lesy dokážou přizpůsobit. Požáry a těžba ženou ohrožené druhy na pokraj vyhynutí a vytlačují lidi z jejich domovů,“ dodal Rod Taylor, ředitel programů pro lesy, WRI. Aby bylo dosaženo cíle Glasgowské deklarace, musí svět každoročně snížit odlesňování o 20 %. Místo toho ale v roce 2024 došlo k 80% nárůstu ztráty tropických pralesů.
Cesta k obratu vede přes koordinovaná opatření na několika úrovních:
· důslednou prevenci požárů,
· přechod na dodavatelské řetězce bez odlesňování,
· přísnější prosazování obchodních předpisů,
· a větší podporu pro ochranu lesů, zejména skrze iniciativy vedené domorodými komunitami.
Podle wri.org, red.
