Kseniia Hryhorieva, tisková mluvčí státního podniku Lesy Ukrajiny
Dopady války na lesnický sektor
Můžete popsat současné dopady ruské agrese na lesnický personál i na ukrajinské lesy?
V důsledku války se přibližně jeden milion hektarů ukrajinských lesů nachází pod dočasnou okupací, 0,5 milionu hektarů je silně zaminováno, 100 tisíc hektarů leží přímo v bojové zóně a celkově bylo negativně zasaženo zhruba tři miliony hektarů lesních porostů. V důsledku toho přišlo lesní hospodářství o přibližně 20 % své surovinové základny.
Desítky tisíc hektarů lesů byly zničeny požáry v bojových zónách Charkovské, Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti.
K dnešnímu dni bylo do Ozbrojených sil Ukrajiny mobilizováno více než 2 000 zaměstnanců státního podniku Lesy Ukrajiny; více než 300 lesníků-vojáků při obraně Ukrajiny zahynulo nebo je pohřešováno.
Sestřelení ruské rakety v blízkosti lesa způsobilo lesní požár (lesní revír Dymer, Kyjevská oblast).
Jakým hlavním výzvám museli lesníci v roce 2025 čelit?
Jednou z největších výzev jsou lesní požáry v blízkosti fronty Charkovské a Doněcké oblasti. Oproti roku 2024 se sice spálená plocha několikanásobně snížila, přesto však zůstává hašení požárů v těchto liniích kvůli zaminování území mimořádně složitou a nebezpečnou operací.
Druhým problémem je fungování lesnických podniků podél severní hranice a v oblastech v blízkosti fronty. S prodlužujícím se účinným dosahem nepřátelských bezpilotních letounů se neustále rozšiřuje riziková zóna, což nutí omezovat plochy dostupné pro výkon lesnických činností.
Mezi další výzvy patří také rychle rostoucí poptávka dřevozpracujícího průmyslu po dříví. Stávající regulační rámec a povolovací systém na Ukrajině však možnosti zvyšování těžby limitují, čímž staví lesní hospodářství před obtížná rozhodnutí.
Do jaké míry se daří obnovovat či nahrazovat vybavení pro práci v lesích?
Od počátku války předaly Lesy Ukrajiny ozbrojeným silám více než 1 500 kusů techniky. Díky ziskovému hospodaření je podnik zároveň schopen obnovovat vlastní strojový park – byla pořízena technika pro lesní stráž i pro lesní požární ochranu.
Na rok 2026 podnik připravil nejrozsáhlejší investiční program za poslední roky, který počítá s nákupem velkokapacitních hasičských vozů i širokého spektra techniky pro mechanizovanou těžbu dřeva – harvestorů, vyvážeček, vyvážecích traktorů, univerzálních traktorů a přívěsů. Významná část nové techniky směřuje do východních regionů země, které byly válkou zasaženy nejvíce.
Následky ostřelování v lesním revíru Konotop (Sumská oblast).
„Rusové mě mučili elektrickými šoky jen proto, že jsem Ukrajinec,“ vypověděl Andrij Tarasjuk, propuštěný válečný zajatec a lesník
Andrij Tarasjuk pracuje v lesnictví více než 20 let. Před válkou působil jako strojník na lesním úseku Starovyžyvské Lesní správy Kovel státního podniku Lesy Ukrajiny.
Po začátku ruské invaze byl jako záložník povolán do služby a nastoupil k 14. samostatné mechanizované brigádě, podílel se na zaminovávání a budování opevnění. Prošel Volyňskou, Rivenskou, Kyjevskou, Mykolajivskou a Záporožskou oblastí a pomáhal zastavovat postup nepřítele.
V květnu 2023, kdy byl nasazen v oblasti Kupjansk, byly jejich pozice obklíčeny. „Dva mé spolubojovníky okamžitě zastřelili a nás ostatní zajali,“ vzpomíná Andrij. Zajatí vojáci byli se svázanýma rukama a se zavázanýma očima odvedeni do blízké vesnice. K výslechům dorazili příslušníci Federální bezpečnostní služby Ruské federace. „Vyslýchali mě, a pokud nedostali žádné užitečné informace, mučili mě elektrickými šoky.“
Později byli zajatci převezeni do Bělgorodské oblasti, do velkého filtračního tábora obehnaného kilometry ostnatého drátu. Na několik dní byl Andrij zařazen do pracovní čety – vyráběl nábytek a vykládal palivové dříví. Jídla bylo málo, většinou jen instantní bramborová kaše.
„27. června nás převezli do detenčního centra. Jednou týdně jsme se směli osprchovat. Jako ‚zábavu‘ nám pouštěli ruské zpravodajské rádio. Měli jsme takzvané ‚dny elektroterapie‘ – bezdůvodně nás mučili elektrickými šoky. Dozorci byli často opilí. Říkali, že je to jen proto, že jsem Ukrajinec a že lidé jako já by neměli existovat,“ svěřil se Andrij.
Poslední zastávkou v řetězci ruských detenčních zařízení byla Smolenská oblast, než se v květnu 2024 objevilo Andrijovo jméno na seznamu pro výměnu zajatců. V následujících měsících podstoupil rehabilitaci ve Vinnycji a ve Volyňské oblastní nemocnici pro válečné veterány. Po celou dobu ho podporovali kolegové – navštěvovali ho v nemocnici, pomáhali s léčbou a starali se o jeho rodinu. Během jeho zajetí rodině zajistili palivové dříví na topení, opravili střechu domu a ke Dni lesníků převzala Andrijova manželka jeho profesní ocenění.
V současnosti mu jeho vojenská jednotka prodloužila dovolenou na doléčení a následovat bude demobilizace. Andrij přiznal, že už není schopen vykonávat těžkou fyzickou práci. Po demobilizaci se chtěl do lesnického podniku vrátit alespoň formálně, aby podal výpověď, přestože by rád zůstal se svým týmem. Pobočka Lesní správy Polesí je připravena nabídnout mu jinou pracovní pozici – péče o demobilizované vojáky zůstane vždy prioritou státního podniku Lesy Ukrajiny.
Podle e-forest.gov.ua (8. 10. 2025), red.
Hospodaření Lesů Ukrajiny
Jak se od začátku války proměnilo hospodaření podniku?
V prvním roce plnohodnotné války, tj. v roce 2022, byla na Ukrajině provedena reforma lesního hospodářství. Podle lotyšského modelu byly lesnické podniky, které fungovaly ještě od dob Sovětského svazu, začleněny do Lesů Ukrajiny. Vedení bylo centralizováno a byl zaveden systém transparentního a konkurenčního prodeje lesních produktů prostřednictvím burzovních aukcí. Ke každé smlouvě jsou k dispozici otevřená data. Došlo k optimalizaci personální struktury podniku, redukci nadbytečných administrativních pozic a k posílení kontrolních mechanismů. Klíčové nákupy (paliva, technika apod.) probíhají otevřeně a transparentně prostřednictvím veřejných elektronických platforem.
Před reformou bylo státní lesnictví dotováno ze státního rozpočtu; v roce 2025 však Lesy Ukrajiny vytvořily zisk přesahující 150 milionů eur a odvedly do státního rozpočtu rekordní částku na daních (více než 300 milionů eur). Jinými slovy, byť to může znít paradoxně, lesní hospodářství dnes funguje výrazně efektivněji než na počátku války.
Lesům Ukrajiny se zároveň podařilo úspěšně obnovit činnost lesnických podniků v jižních regionech, které se před válkou kvůli nedostatku financí ocitaly na pokraji uzavření. Byla vybudována síť moderních lesních školek pro produkci kontejnerovaných krytokořenných sazenic. Stanice lesní požární ochrany byly vybaveny novou moderní technikou a zařízením. To vše – a mnoho dalšího – se podařilo realizovat během války právě díky provedené reformě.
Porost zasažený lesním požárem způsobeným pádem ruského dronu v lesním revíru Dymer (Kyjevská oblast).
Korupce a systém sledovatelnosti dříví
Korupce je v poslední době považována za jeden ze zásadních vnitřních problémů Ukrajiny. Jaké kroky podnikáte k jejímu minimalizování v rámci lesního hospodářství Lesů Ukrajiny?
Hlavní příčinou korupce před provedením reformy byl netransparentní systém prodeje dříví, v jehož rámci státní lesnické podniky prodávaly dříví pod tržními cenami. V současnosti je 100 % lesních produktů Lesů Ukrajiny (s výjimkou palivového dříví prodávaného obyvatelům v rámci sociální normy 15 m³) prodáváno prostřednictvím otevřených burzovních aukcí. Vyřešena byla také oblast veřejných zakázek – nákupy probíhají prostřednictvím veřejných elektronických platforem.
Za účelem eliminace praktik spojených s nelegálním dřívím byla zavedena fotodokumentace dodávek lesních produktů. Ta umožňuje identifikovat každou fůru dříví vyváženou z lesa.
V podniku byla rovněž zřízena interní bezpečnostní jednotka, která před reformou neexistovala. V současnosti je více než 90 % porušení předpisů v činnosti lesnických jednotek Lesů Ukrajiny odhalováno právě touto interní bezpečnostní složkou. Zjištěné skutečnosti jsou následně předávány policii k dalšímu šetření.
Ukrajina zároveň zavedla digitální systém sledovatelnosti dříví, který pokrývá celý řetězec – od povolení k těžbě až po osvědčení o původu vydávané při vývozu dřevařských výrobků.
Lesní porost zničený požárem v důsledku pádu ruského dronu v lesním revíru Ivankiv (Kyjevská oblast).
Můžete popsat, jak tento systém sledovanosti dříví funguje?
Jde o soubor účinných digitálních nástrojů, které zajišťují transparentnost trhu se dřívím. V současnosti se tento systém skládá ze čtyř základních prvků:
1. Elektronický těžební lístek
Klíčový povolovací dokument, který zahajuje jakoukoli těžební činnost. Vydávají jej územní orgány Státní agentury lesních zdrojů Ukrajiny a získávají jej uživatelé lesů. Systém úspěšně funguje od listopadu 2023. Eliminuje byrokracii, snižuje riziko korupce při vydávání povolení k těžbě a posiluje kontrolu objemu těžby.
2. Elektronický nákladní list (e-TTN) s fotodokumentací
Tento dokument je povinný pro každou přepravu dříví. V roce 2023 byla do systému e-TTN zavedena povinná fotodokumentace vozidla v okamžiku nakládky. Nákladní automobil je fotografován ze čtyř stran – zepředu, zezadu a z obou boků. Uspořádání sortimentů na vozidle je pokaždé jiné, podobně jako otisk prstu. Pokud by bylo vozidlo naloženo znovu, ale byly by použity starší fotografie, podvod by byl okamžitě odhalen.
E-TTN je ukládán do databáze, která je online přístupná jakémukoli uživateli internetu. Konkrétní přepravu dříví tak mohou kontrolovat nejen lesníci a orgány činné v trestním řízení, ale také aktivisté v oblasti životního prostředí.
3. Elektronický systém evidence dříví (EOD)
Tento systém sleduje, kolik dříví jednotliví uživatelé lesa vytěžili a kolik ho prodali. V roce 2024 byl zahájen vývoj rozšířené, druhé generace systému EOD, která rozšíří jeho působnost i na dřevozpracující podniky a zajistí vyšší škálovatelnost a rychlost systému. To přispěje k dalšímu zvýšení transparentnosti kontroly oběhu dříví a umožní plný přechod na moderní informační technologie a nástroje.
4. Elektronický certifikát původu dříví
Zásadní dokument nezbytný pro export dříví. V prosinci 2023 zahájila Státní agentura lesních zdrojů Ukrajiny vydávání certifikátů původu dříví v elektronické podobě. Digitalizace těchto certifikátů umožňuje automatizované ověřování dokumentů. Po prověření legality původu dříví obdrží vývozce elektronický certifikát.
Kompletní rozhovor najdete v březnovém vydání Lesnické práce. Předplatné snadno získáte ZDE.
Mezinárodní podpora a výzvy
Jak vás v současnosti podporují zahraniční kolegové a jaká další pomoc by pro vás byla nejpřínosnější?
Od svého vzniku systematicky pracujeme na rozšiřování okruhu mezinárodních partnerů. Je pro nás důležité udržovat aktivní pracovní kontakty s evropskými lesnickými podniky nikoli „na oko“, ale za účelem skutečné výměny zkušeností a řešení, jež lze reálně uplatnit na Ukrajině.
Podpora ze strany zahraničních kolegů má v současnosti nejčastěji podobu odborné komunikace, sdílení osvědčených postupů a metodických přístupů i zapojení expertů k řešení konkrétních problémů, s nimiž se v praxi setkáváme. Úzké profesní vazby udržujeme zejména se Státními lesy Polska a Lotyšskými státními lesy. Tato forma spolupráce je pro nás mimořádně cenná.
Za zmínku stojí také pracovní návštěvy, které umožňují nejen „slyšet“, ale i přímo na místě vidět, jak jsou jednotlivé procesy organizovány. Zvláště důležité pro nás bylo převzetí osvědčených postupů v oblasti pěstování krytokořenných sazenic v kontejnerech – od uspořádání lesních školek a technologických postupů až po kontrolu kvality a plánování produkce sadebního materiálu.
Zároveň jsme učinili krok k systematičtější mezinárodní spolupráci získáním statusu přidruženého člena Evropské asociace státních lesů. To nám umožňuje zůstat součástí evropské odborné komunity a rozvíjet spolupráci v širším rámci, než jaký poskytují jednotlivé bilaterální kontakty.
Pokud jde o další podporu, která by pro nás byla v současnosti nejpřínosnější, máme vedle obecných lesnických potřeb několik konkrétních priorit. V první řadě jde o specializované vybavení (zejména pro práci v náročných podmínkách), zdroje a podporu pro odminování lesních území, investice do lesních semenářských center a dále o vše, co souvisí s ochranou proti požárům – od prevence a technického vybavení až po vzdělávání a moderní postupy zásahu. Další důležitou oblastí jsou pro nás „zelené“ certifikáty a certifikace jako nástroj transparentnosti, udržitelného hospodaření a lepší integrace do evropských přístupů a trhů.
Jsme otevřeni praktickým formám spolupráce, včetně stáží, společných projektů, expertní podpory a přenosu technologií, a jsme připraveni budovat dlouhodobá partnerství, která přinesou konkrétní a měřitelné výsledky.
Děkuji za odpovědi (26. 1. 2026), Markéta Medová
Foto: archiv Lesů Ukrajiny
Komentáře
Hlavní příčinou korupce / a mám vlastní bohaté zkušenosti i s všelidového hospodářství / je prostě to, že obchodujete s něčím, co není vaše. Aby jakýkoli obchodník prodával košer, musí být na zisku finančně závislý. A to lze těžko, pokud obchodujete tisíce kubíků cizího dříví. V praxi vlastníka vždy přeplatí kupec. Vždy to lze nějak ovlivnit.
I u nás je tohle velmi patrné, zvláště u obcí. Je to marný.