Agentura chráněných území Gruzie spadající pod Ministerstvo ochrany životního prostředí a zemědělství spravuje soustavu státních rezervací, národních parků, přírodních památek, chráněných krajinných oblastí, biosférických rezervací, lokalit světového dědictví a mokřadů mezinárodního významu.
Primárními cíli chráněných území je ochrana, péče, obnova a celková konzervace jedinečných, vzácných a charakteristických ekosystémů Gruzie, včetně krajinné rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, přírodních útvarů a kulturních oblastí.
Jak říká Nato Sultanishvili, vytváření a fungování chráněných území zajišťuje jejich vědecký, vzdělávací, rekreační a ekoturistický přínos.
Rozloha a účely zřizování chráněných území
- Jaká je současná celková rozloha chráněných území v Gruzii a jak moc se změnila za posledních deset let?
V roce 2013 činila rozloha chráněných území 520 763,94 ha, což je 7,5 % rozlohy země. V roce 2023 se rozloha chráněných území zvýšila na 912 790 ha, což je 13 % rozlohy země.
- Jaké jsou hlavní důvody vyhlášení chráněného území (např. ochrana konkrétních druhů/prostředí nebo procesů)?
Hlavním účelem zřizování chráněných území je ochrana konkrétních druhů a komplexní ochrana biodiverzity životního prostředí.
Například za účelem ochrany jednotlivých druhů byla zřízena přírodní rezervace Batsara-Babaneuri pro ochranu zelkovy habrolisté (Zelkova carpinifolia), pro ochranu dubu Quercus imeretina a háje zelkovy habrolisté rezervace Adjameti.
Z chráněných území komplexního významu stojí za zmínku národní park Borjom-Charagauli, který byl vytvořen v oblasti Samtskhe-Javakheti na území Malého Kavkazu k ochraně ekosystémů smíšených listnatých a jehličnatých lesů. Kolchetský národní park byl zřízen k ochraně mokřadních oblastí Kolchetské nížiny, zejména mokřadů, kolchetských mokřadních lesů, jezer, vod Černého moře a životního prostředí druhů vázaných na tuto oblast. Také chráněná území Vashlovani byla vytvořena za účelem ochrany semiaridních ekosystémů a živočichů v nich.
Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO
- Čtyři chráněné oblasti chránící mokřady a deštné pralesy (národní parky Kolkheti a Mtirala, chráněné oblasti Kobuleti a Kintrishi) byly v roce 2021 zapsány na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Můžete o tomto historickém milníku a jeho významu pro Gruzii říci více?
Tyto čtyři chráněné oblasti byly na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO zapsány pod statusem „Kolchidské deštné lesy a mokřady“. Rozhodnutí bylo přijato 26. července 2021 na 44. rozšířeném zasedání Výboru pro světové dědictví (WHC), které se konalo v čínském Fuzhou.
Uznání chráněných území za světové dědictví je významnou událostí nejen pro Gruzii, ale i pro celý region. Všechny čtyři chráněné oblasti se statusem světového přírodního dědictví UNESCO představují nejvýznamnější část kavkazského ekoregionu a černomořské pánve, vyznačují se jedinečnými ekosystémy a bohatou biologickou rozmanitostí. Status světového přírodního dědictví byl chráněným oblastem Gruzie udělen na základě kritérií světového přírodního dědictví UNESCO ix a x.
Uznání chráněné oblasti za světové dědictví přispívá k rozvoji ekoturismu v chráněné oblasti, zvyšuje povědomí o zemi na mezinárodní úrovni a propaguje jedinečné přírodní dědictví na mezinárodní i místní úrovni.
Kolchidské deštné lesy a mokřady. Foto: Agentura chráněných území Gruzie
Podpora udržitelného cestovního ruchu
- Jak agentura spolupracuje s místními komunitami a zúčastněnými stranami, aby zajistila účinnou ochranu a správu chráněných oblastí?
Snažíme se do všech procesů co nejvíce zapojit místní komunity a zainteresované strany. Může to být jak ve fázích před zřízením chráněných území, tak po jejich zřízení. Agentura se snaží zaměstnávat zástupce místních komunit na různých pozicích (ve vedoucích pozicích, v návštěvnických centrech, administrativních a dalších pozicích). Výše uvedená praxe má zejména ve vysokohorských regionech pozitivní efekt z hlediska efektivního zapojení komunit. Jedním z dobrých příkladů je snížení pytláctví v důsledku zapojení komunity, které přímo souvisí se zlepšením stavu ochrany přírody. Máme zkušenosti s vytvářením poradních rad v konkrétních správních celcích, kde je zapojení zástupců komunit nejobtížnější.
Místní komunity a další zainteresované strany jsou zapojeny prakticky do všech fází tvorby plánu péče, nejdůležitějšího dokumentu pro správu a fungování chráněných území.
Děkuji za odpovědi, Petra Kulhanová
Celý rozhovor najdete v říjnovém čísle Lesnické práce
