V podmínkách konkrétních lokalit a oblastí lze míru přiměřenosti poškození i únosnost vynaložených nákladů na ochranu proti škodám posoudit zodpovězením následujících otázek:
- Odrůstají výsadby pestré škály stanovištně odpovídajících dřevin, včetně MZD?
- Odrůstá s přibývajícím prosvětlením přirozená obnova stanovištně odpovídajících dřevin, pokud se v porostech vyskytují a plodí?
- Početnost druhů a jejich odrůstání uvnitř a vně oplocených ploch jsou přibližně stejné?
- Postačuje ochrana proti škodám v rozsahu 1 % výměry lesa v honitbě?
- Je potřebný rozsah ochrany proti škodám technicky přiměřený a ekonomicky únosný?
Pokud jsou vaše odpovědi na tyto otázky záporné, nelze nejspíš považovat stavy zvěře za uspokojivé a je vhodné začít jednat.
Specifické postavení menších vlastníků
Menší vlastníci lesů dokáží obhajovat své zájmy poměrně obtížně, v případě snahy o nastolení rovnovážných stavů spárkaté zvěře to platí dvojnásob. Chybí jim dostatek kvalifikace, bývají „odstrkováni“ s tím, že se jedná o ojedinělé poškození na stávaništích zvěře, nebo dostávají najevo, že jsou v honitbě v zanedbatelném zastoupení a že si nikdo jiný nestěžuje apod. To i přesto, že mnohonásobné překročení normovaných stavů coby nejvýše přípustné jarní početnosti zvěře i nepřiměřeně vysoké poškozování lesů zvěří jsou „veřejným tajemstvím“.
Klíčová role odborného lesního hospodáře
OLH mají při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa, sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka na výskyt škodlivých činitelů (nejen kůrovce) a při jejich nadměrném výskytu prokazatelně informovat orgán státní správy lesů (OSSL). Jistě stojí za připomenutí, že i OSSL jsou ze zákona povinny dbát, aby lesy nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.
OLH má vlastníkovi navrhovat nezbytná opatření, což v případě škod zvěří jsou především opatření uvedená ve vyhlášce č. 101/1996 Sb. Nelze-li dosáhnout únosné míry poškození jiným způsobem, je namístě, aby se vlastník lesa obrátil s podporou svého OLH na orgány státní správy.
Možnosti vlastníka lesa dle zákona o myslivosti
Zákon o myslivosti řeší v § 39 snížení stavů zvěře, a pokud to vyžaduje oprávněný zájem vlastníka, orgán státní správy myslivosti (OSSM) uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Zda skutečně dochází k nadměrným škodám, je posuzováno v rámci průběhu správního řízení. Tato varianta, tedy řízení na základě žádosti, má pro vlastníka především tu výhodu, že nemůže docházet k průtahům při zahájení řízení, jak tomu může být v řízení z moci úřední.
Z důvodů migrace zvěře přes hranice honiteb je účelné požadovat snížení stavů zvěře i ve všech sousedních honitbách. Nastolit rovnovážné stavy izolovaně v jedné honitbě zpravidla není reálné. Vlastník by měl být do 30 dnů správním orgánem vyrozuměn, jak byl jeho podnět posouzen. Doporučujeme o vyrozumění výslovně požádat již v podání.
Možnosti vlastníka lesa dle lesního zákona
Za předpokladu, že vlastník lesa splnil i ostatní ustanovení § 5 vyhlášky č. 101/1996 Sb., a ani přesto nelze únosnosti škod dosáhnout, má vlastník navrhnout OSSL snížení stavu zvěře. V takovém případě OSSL podnět vlastníka prověří a při jeho potvrzení podá podnět na OSSM ke snížení stavů zvěře dle § 39 zákona o myslivosti. Řízení je v takovém případě vedeno z moci úřední, z podnětu správního orgánu. OSSL, shodně s vlastníky lesů a uživateli honiteb, má zákonnou povinnost dbát, aby lesní porosty nebyly nadměrně poškozovány zvěří. OSSL zároveň disponuje kvalifikací a možnostmi ověřit neúnosnost poškození lesa.
Doporučení vlastníkům lesů
Pokud nepovažujete rozsah poškození lesa za přiměřený a vaše náklady na ochranu proti škodám za únosné, neváhejte jednat. Především oslovte svého OLH a žádejte jeho pomoc a součinnost.
Protože nastolení rovnováhy mezi lesem a zvěří je víceletý proces, doporučujeme sledovat trend vývoje poškození a po cca třech letech posoudit, zda došlo ke zlepšení, případně znovu zopakovat podání ke snížení stavů zvěře.
Věříme, že společně s aktivní státní správou a při pochopení uživatelů honiteb lze k rovnovážným stavům spárkaté zvěře dospět. Přitom je zřejmé, že v druhově pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem příznivější životní podmínky.
Vzory podání prezentované v tomto článku naleznete zde:
Jak postupovat při řešení nadměrného poškození lesa zvěří – Pro Silva Bohemica
Ing. Jan Duda, Pro Silva Bohemica, z.s.
Foto: archiv Pro Silva Bohemica
