„Rámcovou dohodu pro lesnické činnosti na období roku 2020–2022 na území NP a CHKO Šumava se Správou Národního parku Šumava uzavřelo 74 dodavatelů. To je o deset více, než u předchozí rámcové dohody," sděluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.
„Aktuální rámcová dohoda je platná do konce září 2022 s předpokládaným finančním objemem 294 351 222 korun. Minitendry vyhlašujeme především na zpracování nahodilých těžeb, ponechávání dříví k zetlení a prořezávky," dodává.
Minitendry jsou uveřejňovány nejdříve pro pokrytí těžebních kapacit na zpracování nahodilých těžeb včetně ponechání dříví k zetlení, které je nutné odkornit. Následovat budou minitendry na dotační prořezávky a ostatní pěstební činnosti.
„Při zpracování nahodilých těžeb budeme v letošním roce ve větší míře požadovat odkorňování dříví, a to jak harvestorovou technologií, speciálními odkorňovacími válci, tak adaptérem na motorovou řetězovou pilu," informuje mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Tyto činnosti budou finančně podpořené v rámci projektu Operačního programu životního prostředí "Zvyšování biodiverzity lesních porostů v Národním parku Šumava ponecháváním dřevní hmoty k zetlení v letech 2019-2021".
„Díky tomuto projektu tak budeme moci ponechávat více dřevní hmoty k zetlení bez rizika výletu kůrovců. Z porostů nebudeme totiž vyvážet především to dříví, které je v lese nejpotřebnější a současně je o něj na trhu nejmenší zájem. Jde například o poškozené oddenky stromů, tedy jejich nejspodnější části, a také špičky pokácených smrků," vysvětluje Jan Kozel.
Odhad těžeb pro rok 2020 v zásahových oblastech Národního parku Šumava je okolo 300 000 m3.
„Vše závisí na vývoji počasí, ale i dalších přírodních faktorech. Pokud se naše předpoklady naplní, dosáhne napadení kůrovci úrovně let 2010 a 2011, kdy gradovala početnost populace podkorního hmyzu po orkánu Kyrill," zakončuje Jan Kozel.
Podle TZ NP Šumava, red.
