Po příjezdu do Křivoklátu na Rakovnicku prezident starostům řekl, že nepřijel s konkrétním názorem. S hlavou státu se jich při neveřejné besedě setkalo asi 15. Před sokolovnou, kde se jednání konalo, čekalo na prezidenta několik desítek demonstrantů s transparenty proti vyhlášení NP. Pozváni byli zástupci parkem dotčených obcí, kterých je 19. Novinářům to na setkání s prezidentem řekla předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová. Při odjezdu Pavel s novináři nemluvil, někteří starostové označili setkání za přínosné.
Velká část místních považuje současnou ochranu přírody v regionu za dostatečnou, obávají se omezení i negativních vlivů nadměrného turismu.
„Máme strach, aby příroda, která tady je, a jsme si toho naprosto vědomi, že to je unikátní příroda, tak aby nedošla k úhoně, protože máme strach, že bezzásahovostí se to, co tady budovali naši předci, zničí,“ řekla novinářům starostka Křivoklátu Libuše Vokounová. Turistická návštěvnost je podle ní už nyní na hranici únosnosti. Dnešní setkání považuje starostka za přínosné.
Prezident se už dříve s některými starosty setkal na Křivoklátsku a zároveň už také opakovaně vyslechl názory a postoje MŽP, které předloni spustilo proces vyhlášení NP.
„Záměr vytvořit národní park je motivován ochranou přírody, zachováním unikátních biotopů, což je jistě chvályhodné, ale při vytváření národních parků musíme mít na paměti to, že ten obrázek není úplný, pokud v něm nezohledníme i zájmy občanů a jejich obcí,“ řekl na středočeském krajském úřadu Pavel.
Podle Kohoutové i některých lesníků převažuje v případě vyhlašování NP spíše snaha o splnění politického zadání nad odborným zdůvodněním.
Ve svazku se spojilo 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 000 obyvatel. Petici proti NP podepsalo přes 11 300 lidí, poukazují na dosavadní dostatečnou ochranu místní přírody, která je zároveň výsledkem i dlouhodobé činnosti lesníků, nikoliv pouze přírody. Svazek dlouhodobě kritizuje MŽP například za netransparentní a procesně vadný postup při procesu vyhlašování národního parku. Obávají se omezení a požadují, aby byly ještě před vyhlášením parku přesně určené jeho zóny včetně režimu, který v nich bude platit. Záměr podle nich obsahuje příliš obecné informace.
„Záměr na vyhlášení NP Křivoklátsko postrádá zákonem předepsané náležitosti, některé informace sice byly přidány ex post po uplynutí lhůt pro podání námitek, ale mnohé zcela absentují stále. Zejména pak komplexní vyhodnocení vlivu záměru na životní prostředí,“ vysvětlila už dříve Kohoutová.
Podle některých studií zveřejněných v souvislosti s plánovaným vznikem NP jsou na území původní jen přes čtyři procenta porostů. Lesníci i místní také často poukazují na existenci Lesnického parku Křivoklátsko založeného v roce 2010, což je území zabírající 17 000 hektarů ploch a funguje v něm hospodaření zachovávající v maximální míře přírodní, krajinné a kulturní hodnoty.
Svazek oslovil minulý týden otevřeným dopisem předsedy koaličních stran a ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a vyzval je k revizi zákona o národních parcích. Jeho připravovaný návrh má mimo jiné vyhlásit Národní park Křivoklátsko, v červnu by jej měla projednávat vláda. Podle Kohoutové by se vláda nejprve měla zaměřit na situaci v existujících národních parcích a upravit způsob jejich fungování vůči místním obcím a občanům.
Podle návrhu MŽP má zamýšlený Národní park Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Pro záměr se už dříve vyslovil i Středočeský kraj, hejtmanka Petra Pecková (STAN) dnes zmínila, že podle ní je vyhlášení NP, které má vláda ve svém programovém prohlášení, krok správným směrem.
Podle ČTK a TZ Pražského hradu
