Do znění předpisu se ale zejména po tlaku zemědělců dostala řada výjimek. Opatření prošlo jen těsně, proti byly podle diplomatických zdrojů ČTK Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Finsko a Švédsko. Česko, které na jednání v Lucemburku zastupuje ministr životního prostředí Petr Hladík, návrh podpořilo.
Čtěte také: Evropský parlament přijal zmírněná pravidla obnovy přírody v EU
Země EU měly původně už v březnu jen potvrdit kompromisní znění předpisu, které bylo předjednané s Evropským parlamentem. Některé ze států ale tehdy svou podporu stáhly, nebo se rozhodly zdržet se hlasování. Patovou situaci tehdy odsoudil právě i český ministr Hladík.
„Přírodu opravdu potřebujeme obnovovat. Naše generace, generace lidí, kteří teď žijí v Evropě, dokáže pocítit, pokud se nám podaří adaptovat naše obce, města, volnou přírodu a krajinu na klimatickou změnu,“ uvedl Hladík. „Musím říct, že postoj některých členských států je bezprecedentní, odsouzeníhodný a takto nemůže EU jako celek pokračovat,“ dodal.
Belgickému předsednictví se nyní ale nakonec podařilo pro důležitý předpis najít dostatečnou podporu. Pro schválení nařízení byla potřeba kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 států z 27, které zároveň zastupují 65 procent populace EU. Pro přitom hlasovalo 20 zemí, šest jich bylo proti, Belgie jako předsednická země se zdržela. Pokud jde o druhý potřebný údaj, pro bylo 66,07 procent unijní populace.
„Jsem potěšen, že se podařilo schválit nařízení o obnově přírody, na kterém se Evropský parlament a Rada EU dohodly téměř před rokem. Jde o výsledek tvrdé práce, která se vyplatila,“ uvedl bruselský ministr zodpovědný za oblast změny klimatu, životního prostředí, energetiky, sociálních věcí a zdravotnictví Alain Maron. „V ochraně přírody není čas na přestávky,“ dodal.
Nařízení se vztahuje „na řadu suchozemských, pobřežních a sladkovodních, lesních, zemědělských a městských ekosystémů, včetně mokřadů, pastvin, lesů, řek a jezer, jakož i mořských ekosystémů, včetně mořské trávy a mořských hub a korálů,“ uvedlo belgické předsednictví.
Norma byla dopoledne v Lucemburku schválena i díky hlasu rakouské ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerové (Zelení), a to navzdory nesouhlasu rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) kancléře Karla Nehammera a Zelených. Ta chce nyní u Soudního dvora EU rakouský hlas napadnout a Gewesslerovou zažalovat kvůli podezření ze zneužití úřadu, informovala agentura APA.
Nehammer už v neděli večer informoval belgické předsednictví o tom, že případná podpora ministryně Gewesslerové by byla protiprávní. Rakouský kancléř poukázal na to, že pro zdržení se hlasování o normě se vyslovila většina rakouských spolkových zemí, což je pro spolkovou vládu závazné stanovisko, a že nedošlo ani ke shodě mezi příslušnými ministry. Gewesslerová tak údajně nebyla zplnomocněná normu podpořit.
Rakouský hlas, který byl do poslední chvíle nejistý, byl pro přijetí normy na dnešní radě unijních ministrů životního prostředí v Lucemburku zásadní. Pro sice hlasovala jasná většina členských států, ale zároveň bylo nutné, aby tyto země reprezentovaly alespoň 65 procent obyvatel EU, a to právě zajistil rakouský souhlas.
Nařízení bude nyní zveřejněno v úředním věstníku EU a vstoupí v platnost. Nabude rovněž ihned účinnosti ve všech členských státech. Do roku 2033 pak Evropská komise uplatňování nařízení přezkoumá, zejména pak jeho dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.
Podle ČTK
