Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším producentem CO₂, od Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu odstoupily už v červnu 2017, za prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Trump tehdy uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů v propadu HDP, znamenala rušení pracovních míst a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl.
Trumpův nástupce Joe Biden však Trumpovo rozhodnutí zvrátil. Po opětovném zvolení prezidentem USA Trump loni změnu klimatu označil za výmysl a nastínil energetickou politiku, která by silně podporovala průmysl fosilních paliv. Slíbil zvýšit těžbu ropy a nabídnout daňové úlevy producentům ropy, plynu a uhlí. Také uvedl, že chce zrušit iniciativy týkající se elektromobilů. První den po pondělní inauguraci dekretem dříve avizované odstoupení stvrdil.
„Evropa bude udržovat stejný směr a bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Podle ní je Evropská unie připravena jednat se Spojenými státy. „Naší první prioritou bude včas se zapojit, diskutovat o společných zájmech a být připraveni vyjednávat. Budeme pragmatičtí, ale vždy budeme stát za našimi zásadami. Chránit naše zájmy a prosazovat naše hodnoty – to je evropský způsob,“ uvedla šéfka EK.
Evropská unie očekávala první kroky nového amerického vůdce s obavami, zejména pokud jde o podporu pro Ukrajinu či hospodářskou oblast. Trump se netajil tím, že by finance pro zemi, která se již téměř tři roky brání ruské agresi, zásadně omezil. Další nejistotou jsou rovněž vyhlídky na vyšší americká cla na veškeré příchozí zboží.
„Na spolupráci založené uspořádání světa, které jsme si představovali před 25 lety, se skutečností nestalo. Hlavní světové ekonomiky soupeří o přístup k surovinám, novým technologiím a globálním obchodním trasám,“ uvedla v projevu von der Leyenová. Evropa podle šéfky EK vstoupila do nové éry „tvrdé geostrategické konkurence a bude muset vzájemně spolupracovat, aby se vyhnula globálnímu závodu o dno“.
„Jak se konkurence zintenzivňuje, budeme pravděpodobně i nadále svědky častého používání nástrojů, jako jsou sankce, kontroly vývozu a cla, která mají zajistit ekonomickou a národní bezpečnost. Je ale důležité, abychom vyvážili ochranu naší bezpečnosti na straně jedné a příležitost inovovat a zvyšovat naši prosperitu na straně druhé,“ dodala. Podle von der Leyenové není v ničím zájmu, aby byly přerušeny veškeré vazby v globální ekonomice. „Spíše potřebujeme modernizovat pravidla, abychom udrželi naši schopnost vytvářet pro naše občany zisk,“ doplnila.
Základní fakta o Pařížské úmluvě OSN o změně klimatu
- Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Kritici ale dohodě vyčítají, že nestanovila pevné a závazné termíny pro omezování emisí.
- Tuto smlouvu podepsalo 196 zemí včetně ČR a k říjnu 2016 se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost.
- Dohodu uznává například i Čína a neuznává ji pouze několik zemí, mezi něž patří Írán, Libye a Jemen. Po pondělní inauguraci dekretem stvrdil dříve avizované odstoupení USA od dohody prezident Donald Trump.
- Úmluva ukládá všem smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky a dodržovat je. Na jejím základě se ČR společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990.
- Smlouva dále vymezuje okruhy spolupráce při řešení ztrát a škod způsobených negativními dopady změny klimatu mezi smluvními stranami a potvrzuje povinnost rozvinutých států poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím. Na finanční podpoře se mohou dobrovolně podílet i ostatní státy. Poprvé se tak jasně připouští, že hospodářská situace v rozvojových státech se vyvíjí a že některé z nich jsou již samy schopné podílet se na financování ochrany klimatu.
- Pařížská úmluva OSN o ochraně klimatu je jedním z hlavních bodů, které projednávají každoroční konference OSN o změně klimatu (COP). Na předposlední z nich, klimatické konferenci COP28 v Dubaji se v roce 2023 představitelé téměř dvou stovek zemí shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny. Jednalo se o historický krok, protože to bylo poprvé, kdy text výslovně zmiňuje ropu, zemní plyn a uhlí, které jsou považovány za hlavní příčiny změn klimatu.
- Na zatím poslední, loňské klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu se po dlouhém vyjednávání státy dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizovali jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie to byl krok vpřed.
Podle ČTK, red.
