Třemi základními směry výzkumu jsou změny v atmosféře a klimatu, změny ekosystému a socio-ekonomické změny. Stavba a její vybavení stály 800 milionů korun, že čtyř pětin na něj přispěla Evropská unie, jak řekl dnes novinářům ředitel instituce Michal Marek. Centrum je součástí Akademie věd ČR, zároveň je jedním z osmi úspěšných projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který podporuje vznik Evropských center excelence.
"Během dvou let, kdy jsme budovali infrastrukturu, jsme se rozrostli desetkrát na 300 lidí. Pracuje u nás 15 zahraničních profesorů, dalších osm vědců ze zahraničí a deset doktorandů," zmínil Marek mezinárodní charakter centra. Na výzkumu se podílejí například atmosféričtí fyzici, sociologové, ekonomové, ekologové, lidé studující ekosystémy, molekulární biologové či genetici.
CzechGlobe se podílí i na vývoji inovací, což má být jeden z dalších směrů rozvoje. "Už to nebude žádný explozivní rozvoj, ale spíše budeme dolaďovat řadu věcí. Inovace umíme, proto bych rád, abychom se do nich více tlačili," uvedl Marek. Centrum se věnuje i vzdělávací činnosti.
Mezi klíčové infrastrukturní prvky centra patří síť ekosystémových stanic, které měří toky uhlíku, síť malých lesních povodí, letecká laboratoř dálkového průzkumu Země, velkokapacitní bioreaktor či atmosférická stanice poblíž Pacova a experimentální stanice ekofyziologie rostlin Domanínek.
red.
