VÚLHM: Borovice rumelská prosperuje na bývalé rozsáhlé imisní holině v Jizerských horách

Pro introdukci borovici rumelské (BOR) do mnoha zemí severní polokoule byly doporučeny provenience z pohoří Pirin, Pelister a Prokletije. Zájem o BOR dosvědčují introdukční pokusy v Německu i v Česku. V německé části Krušných hor byla zjištěna vyšší odolnost BOR vůči průmyslovému znečištění ovzduší ve srovnání s odumírajícími smrky.

V Česku byla výzkumně testována její schopnost růstu na rozsáhlých imisních holinách vzniklých odumřením smrkových porostů.

Výzkum potenciálu nepůvodní dřeviny

Tyto starší porosty BOR dlouhodobě sledují vědci z VÚLHM, v. v. i., a ve své poslední práci se zaměřili na hodnocení produkční schopnosti a tvorby nadložního humusu pod více než třicetiletými porosty BOR v porovnání se smrkem ve vyšších horských polohách. Mimo jiné ověřovali předpoklad, zda BOR v daných podmínkách splnila roli náhradní dřeviny domácího SM.

Výsledky publikovali v článku Srovnání porostotvorné schopnosti borovice rumelské se smrkem ztepilým, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2025.

Článek „Srovnání porostotvorné schopnosti borovice rumelské se smrkem ztepilým“ je ke stažení ZDE.

Srovnání borovice rumelské se smrkem

Experimentální výsadby obou dřevin jsou součástí výzkumné plochy Jizerka. Průměrná nadmořská výška výsadeb BOR a SM je 975 m n. m. Průměrná roční teplota na lokalitě dosahuje 4,9 °C a průměrný roční úhrn srážek činí 1 113 mm. Zdejší kyselé podzolové půdy na žulových horninách BOR vyhovují. Výsadby byly provedeny v roce 1990, avšak plochy s BOR musely být v důsledku vysokých ztrát v roce 1992 vylepšeny.

Výškový růst BOR byl v prvních 4–5 letech po výsadbě minimální, akceleroval až po 10 letech. Průměrný výškový vývoj dominantních jedinců byl na všech plochách obdobný, ve věku 33 let dosahovali okolo 10 m výšky.

Na snímku z interiéru porostu borovice rumelské na výzkumné ploše Jizerka je zjevný nahromaděný opad jehlic na povrchu půdy a přetrvávající zavětvení kmene. Foto: Dušan Kacálek

Závěs sněhu v zimě 2018–2019 BOR negativně neovlivnil, zatímco 61 % SM bylo polámáno. SM ochotně zregeneroval; koruny zůstaly nicméně deformovány. Ve věku 33 let je průměrná výška dominantních jedinců také ca 10 m. V porovnání s BOR jsou výšky SM na jednotlivých parcelách více rozrůzněné.

BOR má na výzkumné ploše Jizerka při srovnání se SM vyšší produkční potenciál. Při srovnatelné střední a horní výšce jako SM má BOR téměř dvojnásobnou kruhovou výčetní základnu. Na tom se však podílí zejména zmnožení (vidličnatost) kmenů BOR, která má pravděpodobně původ v zimním poškození terminálních pupenů v prvních letech po výsadbě (nejčastěji ve výšce cca 0,5–1 m). Kvalita kmenů BOR je vzhledem k jejich zavětvení nízká.

Větší množství nadložního humusu pod BOR než pod SM indikuje pomalejší rozklad borového opadu. BOR proto má horší meliorační účinky na půdu.

Existují důvody k introdukci BOR?

V minulosti měla BOR funkci náhradní dřeviny SM. Kromě výzkumného testování nebyla nicméně často vysazována. Vzhledem k zlepšení růstového prostředí českých severních hor však tento důvod pro její užití již pominul.

V našich podmínkách je BOR nevhodná k výsadbám v oblastech ohrožených suchem. Přestože je BOR k suchu krátkodobě tolerantní, na stres suchem reaguje sníženým přírůstem i zvýšenou mortalitou. Má také menší produkci v nižších polohách Česka.

Borovice rumelská. Foto: Luboš Úradníček

V závěru autoři konstatují, že borovice rumelská prokázala svou schopnost prosperovat na bývalé rozsáhlé imisní holině v Jizerských horách. Při podobných parametrech střední výšky jako domácí smrk ztepilý měla téměř dvojnásobnou kruhovou výčetní základnu z důvodu četného zmnožení (vidličnatosti) kmenů.

Biomeliorační funkci skrze opad jehlic má borovice rumelská ve srovnání se smrkem ztepilým mírně horší; akumuluje silnější vrstvu nadložního humusu obsahujícího méně přístupných živin.
Podle TZ VÚLHM, red.