Působením všech biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence v roce 2024 poškozeno přibližně 1,73 mil. m³ dřevní hmoty. Meziročně se jedná o pokles o polovinu, neboť v roce 2023 se jednalo o 3,42 mil. m³ (2022: 5,79 mil. m³; 2021: 9,78 mil. m³; 2020: 15,41 mil. m³; 2019: 14,86 mil. m³). Prakticky výhradně se jednalo o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem.
Rok 2024 byl vysoce nadprůměrný teplotně (odchylka +2,0 °C) a nadprůměrný srážkově (113 % normálu; pokud by ale nebylo započítáno „povodňové“ září, jednalo by se jen o 96 %).
Letovou aktivitu lýkožroutů nastartoval extrémně brzy mimořádně teplý přelom března a dubna. V polovině měsíce však byla na dva týdny přerušena silným ochlazením, po kterém opět pokračovala. Absence vícedenní periody s teplotami nad 25 °C omezila a zpomalila letovou aktivitu lýkožroutů.
Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v krajích ČR od roku 2014. Zdroj: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2025
Vrchol jarního rojení nastal již začátkem května. Brouci dceřiné generace začali poletovat v druhé polovině června a jejich letová aktivita vrcholila s vlnou veder v polovině července. Extrémní srážkové úhrny v polovině září definitivně ukončily letovou aktivitu lýkožroutů v roce 2024.
Dostatek srážek, byť nerovnoměrně rozložených, zachoval a posílil na většině území ucházející fyziologickou kondici smrku. Vývojová stadia lýkožroutů současně trpěla zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou jak vnitro-populačními konkurenčními vlivy, tak vnějšími abiotickými a biotickými faktory.
Pro celkové pochopení situace je však důležité zmínit, že prakticky na celém území se lýkožrouti na smrku pořád vyskytují v kalamitním stavu. V přepočtu reprezentuje hlášený objem kůrovcového dříví v průměru přibližně 1,7 m³/ha smrkových porostů všech věkových stupňů v Česku. Jedná se tak o více než osminásobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu lýkožroutů 0,20 m³/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb., v aktuálním znění.
Kalamitní holiny extrémního rozsahu po zpracování nahodilých kůrovcových těžeb (Bruntálsko, říjen 2024).
Podle evidence bylo v roce 2024 provedeno toto množství obranných a ochranných opatření proti kůrovcům na smrku: bylo položeno cca 293 tis. m³ lapáků a cca 30 tis. ks otrávených lapáků, instalováno bylo cca 23 tis. feromonových lapačů, z napadené hmoty bylo odkorněno cca 172 tis. m³ a chemicky bylo asanováno cca 256 tis. m³. Před odvozem tak bylo v lesních porostech nebo na skládkách přímo asanováno cca 30 % vytěžené kůrovcové hmoty.
Podle krajů byly v roce 2024 nejvyšší evidované objemy vytěženého smrkového kůrovcového dříví vykázány v krajích Plzeňském (309 tis. m³; 2023: 700 tis. m³), Moravskoslezském (197 tis. m³; 2023: 167 tis. m³) a Olomouckém (193 tis. m³; 2023: 392 tis. m³). Více než 100 tis. m³ bylo dále evidováno v krajích Jihočeském (122 tis. m³; 2023: 238 tis. m³) a Zlínském (112 tis. m³; 2023: 183 tis. m³).
Podle okresů byly v roce 2024 nejvyšší evidované objemy vytěženého smrkového kůrovcového dříví vykázány v okresech Klatovy (125 tis. m³; 2023: 241 tis. m³) a Šumperk (101 tis. m³; 2023: 131 tis. m³). Nad 50 tis. m³ bylo dále evidováno v okresech Bruntál (95 tis. m³; 2023: 104 tis. m³), Frýdek-Místek (93 tis. m³; 2023: 52 tis. m³), Tachov (87 tis. m³; 2023: 219 tis. m³), Vsetín (68 tis. m³; 2023: 67 tis. m³), Prachatice (65 tis. m³; 2023: 133 tis. m³), Jeseník (58 tis. m³; 2023: 183 tis. m³) a Karlovy Vary (54 tis. m³; 2023: 78 tis. m³).
Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v roce 2024. Zdroj: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2025
Hlavním druhem lýkožrouta aktuální kůrovcové kalamity je po celou dobu lýkožrout smrkový. Doprovodnými druhy jsou lýkožrout lesklý a lýkožrout severský. Zejména na severovýchodě země, postiženém komplexním chřadnutím smrku a dlouhodobými kůrovcovými gradacemi z posledních dekád, kde se smrk v nižších a středních polohách vyskytuje zpravidla již jen ve velmi rozvolněných porostech s nízkým zakmeněním, dosahuje l. severský často vyššího zastoupení než l. smrkový.
Podle hlášení se lýkožrout severský podílel na objemu kůrovcového dříví v roce 2024 v meziročním srovnání přibližně o polovinu nižším objemem, když bylo evidováno cca 65 tis. m³ (2023: cca 135 tis. m³). Jde však jen o orientační údaj, neboť jeho šíření a nárůst významu stále pokračuje.
Více informací o biotických škodách v lesích najdete v publikaci Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2025
V roce 2025 se první brouci objevili v polovině dubna, ale naplno se rojení rozběhlo na přelomu dubna a května. Podle modelů rychlosti vývoje lze tedy v případě l. smrkového pro letošek počítat opět s jednou úplnou generací v nejvyšších polohách a dvěma všude jinde.
Srážkové úhrny hluboce pod dlouhodobým průměrem v průběhu zimy i první poloviny letošního roku vytvářejí periody opakujícího se sucha, což by v souběhu s dalšími vlivy mohlo opět ústit v nástup gradace lýkožroutů.
Pravděpodobněji se však v roce 2025 bude jednat o podobný trend jako v předchozích čtyřech letech. Časný nástup rojení ve spojení s několika různě dlouhými přerušeními představuje ve výsledku spíše pozitivní průběh, který dává více času na zpracování napadené dřevní hmoty.
Podle TZ VÚLHM, red.
Ilustrační foto: archiv VÚLHM
Komentáře
https://www.forstpraxis.de/deutsche-saeger-unterversorgt-praesident-sendet-appell-waldbesitz-23899
" V otevřeném dopise na konci srpna se Dr. Stephan Lang, prezident Německého svazu pil a dřevařského průmyslu (DeSH), obrátil na vlastníky lesů v Německu s žádostí o řešení akutního nedostatku dřeva:
Jménem našich členů bych vás proto rád apeloval na aktivní podporu zvýšení těžby dřeva "
Lesácký paradox - jak se zvedne poptávka, lesník začne dřevo syslit - aby náhodou nepžetáhl etát.
Místo, aby se do toho řádně obul a dohnal dluhy v probírkách přehazuje vidlema prachy za kulatinu.
A v příštím suchém období si pak stěžuje, jak mu to zase sežere brouk.
Učej vůbec na těch školách ekonomiku provozu ?