Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření (po letech 2024 a 2023). Průměrná globální teplota byla 15,0 °C a byla o 1,44 °C vyšší než dlouhodobý klimatický průměr. Leden 2025 byl celosvětově absolutně nejteplejším lednem v historii měření.
V České republice byl rok 2025 teplotně (hraničně) normální. Průměrná teplota 8,8 °C byla o 1,5 °C nižší než v roce 2024 a o 0,5 °C vyšší, než je platný klimatický normál za období 1991–2020.
Ilustrační foto: red.
Srážkově byl rok 2025 podnormální, republikový úhrn srážek 571 mm je sedmý nejnižší od roku 1961. V poslední dekádě byl nižší roční úhrn srážek pouze v letech 2015 (531 mm) a 2018 (519 mm). Na úrovni dlouhodobého normálu nebo nad ním byly v roce 2025 srážky pouze v červenci, září a listopadu.
Přes nízký úhrn srážek lze vliv počasí na lesní porosty v roce 2025 podle VÚLHM hodnotit jako poměrně příznivý, nebo alespoň jako neutrální, a to zejména díky nízkým teplotám v průběhu května 2025, které zbrzdily rozvoj podkorního hmyzu, a díky dostatečným srážkám v červenci 2025.
(Poznámka: Všechny zde dále uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažených působením hodnocených abiotických činitelů představují součty z hlášení zaslaných vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě VÚLHM. Jedná se o údaje pokrývající 70 % plochy lesa v ČR. Nejde o přepočet na celé území ČR.)
Smrkový vývrat na podmáčené půdě. Foto: Jan Řezáč
Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2025 celkový objem všech nahodilých těžeb téměř 3 mil. m³ (2,994 mil. m³). V roce 2024 bylo ze srovnatelného podílu lesní plochy nahlášeno 4,6 mil. m³, v roce 2023 bylo z 2/3 území ČR hlášeno 5,9 mil. m³.
V letech, kdy probíhala kůrovcová kalamita, bylo každoročně hlášeno více než 10 mil. m³ nahodilých těžeb, nejvyšší hodnoty byly nahlášené v roce 2020 a 2019, kdy byl součet z došlých hlášení 19,8 mil. m³, resp. 19,2 mil. m³ nahodilé těžby. Při porovnání roku 2025 a předchozího období tedy došlo k dalšímu poklesu objemu nahodilých těžeb.
Z nahlášeného objemu 3 mil. m³ tvořily abiotické vlivy 64 % (1,926 mil. m³), biotické vlivy 36 % (1,068 mil. m³). Po odeznění kalamity podkorního hmyzu tak v letech 2024 a 2025 došlo k obrácení poměru abiotických a biotických činitelů na nahodilých těžbách. Vrátili jsme se tak před rok 2016, kdy se podíl abiotických a biotických činitelů pravidelně pohyboval kolem poměru 60:40 (abiotické vs. biotické příčiny).
Zbytek vyvrácené borovice. Foto: Jan Řezáč
Celkový objem nahodilých těžeb nahlášených vlastníky lesa v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní abiotické příčiny včetně požárů a antropogenních faktorů) činil v roce 2025 1,93 mil. m³ (2024: 2,86 mil. m³; 2023 2,54 mil. m³; 2022: 4,39 mil. m³; 2021: 4,1 mil. m³; 2020: 4,4 mil. m³). Jedná se o pokles v porovnání s rokem 2024 i s předchozími roky.
Z abiotických příčin poškození dominoval v roce 2025 vítr. Nahlášený objem dřeva poškozeného větrem byl 1,39 mil. m³, což tvoří podíl 72 % z abiotických faktorů a jedná se o srovnatelný podíl s rokem 2024. Nicméně meziročně došlo k poklesu objemu dřeva poškozeného větrem, v roce 2024 hlásili vlastníci lesa poškození 2,12 mil. m³ dřeva (2023: 1,6 mil. m³; 2022: 3,2 mil. m³; 2021: 2,31 mil. m³; 2020: 2,69 mil. m³). V porovnání s předchozím pětiletým obdobím se jedná o významný pokles, a to po delší době pod 2 mil. m³.
V průměru za celou republiku lze říci, že posledních pět až šest let byly podmínky pro stav lesa z hlediska míry stresu a vlivu abiotických faktorů spíše příznivé. Platí to i o negativním vlivu sucha, a to i přesto, že i v období 2020–2025 se v každém roce vyskytovaly přísušky a byly zaznamenány významné regionální rozdíly v množství srážek a také v jejich rozložení během vegetační doby i během celého kalendářního roku.
Vítr škodí i v bukových lesích. Foto: Jan Řezáč
Podle zaslané evidence bylo v roce 2025 v důsledku negativního vlivu sucha vytěženo 454 tis. m³ dřeva. V porovnání s rokem 2024 došlo k poklesu o 108 tis. m³. Ještě výraznější je pokles v porovnání s rokem 2023 (830 tis. m³). Podíl sucha na abiotických těžbách dosáhl v roce 2025 necelých 24 %, přičemž v roce 2024 činil přibližně 20 % a v roce 2023 byl tento podíl necelých 33 %.
Pouze regionálně byly zaznamenány zvýšené škody námrazou, které dosáhly objemu v řádu tisíců m³ – nejvíce postiženo bylo území kraje Vysočina a Moravskoslezského kraje, kde v součtu škody námrazou představují 3/5 škod tímto faktorem za celou Českou republiku. Nejvyšší objemy byly nahlášeny z okresů Bruntál (5871 m³), Jihlava (5768 m³), Třebíč (3435 m³) a Opava (3124 m³).
Z hlediska nahodilých těžeb, jejich objemu i podílu na celkových těžbách byl rok 2025 opět o něco příznivější, než tomu bylo v předchozích letech. Ke zlepšení situace mohl v roce 2025 přispět i o něco příznivější průběh počasí během roku, kdy se vyskytlo období s dostatečným množstvím srážek, případně jsme v letních měsících nezaznamenali tak často vlny veder, které výrazně zvyšují výpar vody. Srážkově byl sice rok 2025 podprůměrný, ale díky chladnějšímu květnu a dostatku srážek v červenci se výrazně zbrzdil rozvoj populací podkorního hmyzu.
Podle TZ VÚLHM, red.
