Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2020 a jejich očekávaný stav v roce 2021

Hlavním podkladem informací o výskytu lesních škodlivých činitelů jsou hlášení lesního provozu, podchycující zhruba 68 % celkové rozlohy lesa. Dále jsou využity údaje získané při poradenské činnosti LOS. Publikace zahrnuje také problematiku monitoringu zdravotního stavu lesa i další témata, která se řeší v rámci činnosti VÚLHM. Hlavní škodlivé faktory byly obdobné jako v minulých letech, z abiotických vlivů se jednalo především o přímé následky větrných polomů a sucha, z biotických činitelů o poškození způsobené přemnožením podkorního hmyzu na smrku a výrazný nárůst poškození borových porostů.

Celková výše nahodilých těžeb evidovaných LOS činila 19,8 mil. m³, z toho na abiotická poškození připadlo 4,4 mil. m³. Působením biotických činitelů bylo v roce 2020 podle evidence poškozeno kolem 15,4 mil. m³ dřevní hmoty (mírně vyšší, ale srovnatelné hodnoty oproti roku 2019). Opět tak došlo k podstatně vyššímu poškození biotickými činiteli než z abiotických příčin.


Podíl nahodilých těžeb od roku 1990. Zdroj: Zpravodaji ochrany lesa – Supplementum 2021, VÚLHM

Nejvýznamnější skupinu biotických činitelů představoval podkorní hmyz na smrku. Celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví se opět zvýšil a dosáhl téměř 14,9 mil. m³, což představuje historicky nejvyšší evidované množství (přepočet na celkovou rozlohu lesů činí cca 22 mil. m³, při zohlednění napadené nezpracované hmoty pak získáme bilanční číslo kolem 25 mil. m³ napadené smrkové hmoty).

V přepočtu reprezentuje evidované kůrovcové dříví v průměru alarmujících cca 17,1 m³/ha smrkových porostů, tedy mnohonásobné překročení hodnoty základního stavu, který činí 0,2 m³/ha (skutečný stav je přitom ještě nepříznivější – kůrovci se vyskytují i na dříví vykázaném jako poškozené suchem a václavkou)!

Nejvíce je aktuálně zasažena jižní část Česka. V kraji Vysočina bylo hlášeno 3,35 mil. m³ (v každém kraji, Jihočeském, Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém, bylo evidováno více než 1 mil. m³ kůrovcových těžeb). Celkem tak bylo v těchto krajích evidováno cca 10,7 mil. m³ kůrovcového dříví, tj. více než dvě třetiny celkového evidovaného množství. Nejvyšší podíl napadené hmoty stále připadal jednoznačně na lýkožrouta smrkového. Nápadné zhoršení stavu bylo v celé řadě oblastí zjištěno u napadení podkorním hmyzem na borovicích a dalších dřevinách.


Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v roce 2020. Zdroj: Zpravodaji ochrany lesa – Supplementum 2021, VÚLHM

Výskyt listožravého a savého hmyzu byl v roce 2020 evidován na úhrnné rozloze kolem 1,9 tis. ha. Poměr mezi jehličnatými a listnatými porosty byl nevyrovnaný (jehličnany 0,4 tis. ha, listnáče 1,5 tis. ha), u jehličnanů se jednalo především o hlášení slabého výskytu bekyně mnišky, u listnáčů dominantně o bekyni velkohlavou a žíry chroustů. Celkově došlo v roce 2020 k dalšímu snížení stavu této skupiny hmyzu.

Evidovaná plocha výsadeb poškozená žírem dospělců klikoroha borového dosáhla cca 4,3 tis. ha, což představuje strmý nárůst (dvojnásobek) oproti předchozímu roku. Lokální poškození žírem ponravami chroustů (zejména chroustem maďalovým) bylo evidováno pouze na rozloze kolem 7,5 ha lesních kultur (nejvíce na území Jihomoravského kraje).

V roce 2020 došlo k mírnému snížení evidovaného poškození drobnými hlodavci, v celkovém rozsahu kolem 360 hektarů. Nejrozsáhlejší poškození bylo hlášeno ze Středočeského, Královéhradeckého, Plzeňského a Jihomoravského kraje. Pokračoval také dlouhodobě velmi nepříznivý či spíše alarmující trend poškozování lesa spárkatou zvěří. Není sporu o nezbytnosti radikální změny situace a prosazení účinné redukce stavů spárkaté zvěře.


Ohryz kůry smrku spárkatou zvěří. Foto: Jan Liška

Nejvýznamnější fytopatologický problém představují václavky, především václavka smrková, a to podle hlášení zejména v krajích Středočeském a Moravskoslezském (celkem bylo evidováno cca 200 tis. m³ „václavkového“ dříví, tj. o čtvrtinu více než v roce 2019). Významným problémem bylo prosychání borovic zapříčiněné nepříznivým průběhem počasí a aktivizací houbových patogenů (především Diplodia sapinea a Cenangium ferruginosum).


Václavka smrková. Foto: Jan Řezáč

Pokračovalo odumírání jasanů, na němž se podílí celá řada hub (např. Armillaria, Ganoderma, Phoma, Phomopsis a především Hymenoscyphus fraxineus) a rovněž odumírání olší, kde je za rozhodujícího původce považována plíseň olšová. Pracovníci LOS také zaznamenali výrazný nárůst odumírání dubů, doprovázený tzv. tracheomykózními příznaky.


Hniloby kořenů jasanu způsobují vývraty, nejčastějšími původci hnilob jsou lesklokorky a václavky. Foto: J. Liška

V roce 2021 bude pokračovat kalamitní stav poškození lesních porostů podkorním hmyzem, zejména ve smrkových a borových porostech, byť pravděpodobně s nižší dynamikou. Aktuální situaci s výskytem podkorního hmyzu na smrku je stále nutné považovat za katastrofální, a to na značné části území Česka. Kůrovcová gradace se mnohde zcela vymkla kontrole a k jejímu ústupu dojde až s faktickým úbytkem atraktivních smrkových porostů nebo klimatickým zvratem. Hlavní prioritou musí být pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace kůrovcových stromů.

Očekávat lze také pokračování gradace kambioxylofágů na ostatních jehličnatých dřevinách a na některých listnáčích, především pak na dubech. Pozorně sledován musí být také populační stav bekyně mnišky.

Samostatnou kapitolou je pak problematika poškozování lesa spárkatou zvěří, jež představuje obecný vážný problém ochrany lesa, dále akcelerující vznikem rozsáhlých kůrovcových kalamitních holin a potřebou jejich urychlené obnovy.

Z fytopatologického hlediska lze očekávat vyšší výskyt patogenů na sazenicích, nárůst poškození jehličnatých i listnatých porostů kořenovými hnilobami a také zvýšený výskyt listových nekróz, včetně sypavek.

Více informací o výskytu lesních škodlivých činitelů v roce 2020 a jejich očekávaném stavu v roce 2021 najdete ve Zpravodaji ochrany lesa – Supplementum 2021, který je ke stažení zde

Podle TZ VÚLHM