Mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Jakub Kašpar mi vzkazuje: Senátor Jirsa kritizoval MŽP a Správu Národního parku Šumava (NPŠ) za to, že netěžila a nyní nás kritizuje za opak, prý těžíme moc.
Ano, tohle mluvčí vystihl přesně. Když Správa NPŠ měla proti kůrovci zasahovat, nezasahovala a rozpoutala na Šumavě kůrovcovou kalamitu. A když dnes masivně zasahuje, zasahuje chybně a na špatných místech. Bohužel, dochází k tak další devastaci šumavských lesů.
V minulých letech jsem kritizoval správu NPŠ a MŽP za nekompetentní postupy. Za rychlé a nepřipravené rozšiřování bezzásahových zón, zejména pak za ponechání nejméně 140 000 m3 nezpracované větrné kalamity po orkánu Kyrill, což jednoznačně zapříčinilo současnou nebývalou gradaci kůrovců. Expertní komise zřízená hejtmany Zimolou a Emmerovou nazvala stav kůrovců ve druhých zónách NPŠ, tedy tam, kde se podle mluvčího Kašpara zasahuje, pandemií. Interní dokumenty NPŠ nazývají stav jemněji, „živelnou událostí”.
O pokračování nekompetentního a neprofesionálního přístupu vedení NP Šumava jsem se mohl přesvědčit stejně jako mnoho lesnických odborníků a veřejnosti dne 5. 9. 2009 při výletu na Plešné jezero. Podél této trasy jsme mohli zhlédnout vytěžené kůrovcové dříví na skládkách v druhých zásahových zónách, včetně odumírajících částí lesních porostů. Dle názoru přítomných lesních odborníků se jednalo o kůrovcové dříví a kůrovcové stromy, které již byly z velké části kůrovci opuštěny. Prokazatelně se tak jedná o porušení právních předpisů v ochraně lesa, kdy značná část těžby kůrovcového dřeva byla provedena opožděně, popřípadě se s těžbou kůrovcových stromů ani nezačalo. Kůrovcové dříví na skládkách, dle přítomných odborníků, nebylo chemicky ošetřeno. Nedodržení povinností v ochraně lesa fakticky připravuje pokračování kůrovcové kalamity a další následné vysoké těžby kůrovcového dříví. V tomto smyslu jsem již podal podnět k šetření ředitelce České inspekce životního prostředí.
Mluvčí Kašpar informuje veřejnost, že správa NPŠ vytěží letos 130 000 m3 dřeva a porovnává toto číslo s největšími těžbami na Šumavě v letech 1996 a 1997. Zapomíná však vysvětlit, že v těchto letech se likvidovala podobná kůrovcová kalamita. Pikantní je, že ji tehdy způsobili stejní lidé jako dnes, pouze byli v jiných funkcích. Jsem ochoten se s mluvčím Kašparem vsadit, že letošní těžby budou větší než udává.
Je těžké se přiznat k tomu, že „šumavský experiment” skutečně nevyšel a to máme nejhorší časy v lesích na Šumavě teprve před sebou. Všechna každoročních ujišťování MŽP a správy NPŠ, že se na Šumavě nic neděje a že je kůrovec pod kontrolou byly jen lži. Chtěli divočinu a ta přináší oběti v podobě gigantických holin a dalších ploch s mrtvým lesem.
