Snažíme se Peruánce naučit, že stromy nemusí jen překážet, říká Bohdan Lojka z Institutu tropů a subtropů České zemědělské univerzity.
- Jak je na tom zemědělství v Peru, kde se svým projektem působíte?
Země v Peru je značně rozmanitá, jednoznačná odpověď proto neexistuje. Zemědělství je odlišné v pouštních a pobřežních oblastech, na svazích And nebo amazonské nížině. My působíme v peruánské Amazonii, v oblasti města Pucallpa, kam se stahují chudí zemědělci z hor a pobřežních oblastí. Tento region patří k nejchudším v Peru.
- S jakými problémy se zemědělství v této oblasti potýká?
Zemědělství čelí řadě problémů plynoucích zejména z tlaku rostoucí populace na omezené množství zemědělské půdy. Přistěhovalci z chudých oblastí půdu zpravidla získávají vymýcením a vypálením původního lesního porostu, kde pak pěstují rýži, kukuřici, maniok a podobně. Hlavním problémem je tedy postupující odlesňování a zhoršování kvality půdy v důsledku používání nevhodných zemědělských metod.
- Jak se to konkrétně podepsalo na stavu životního prostředí?
Takové hospodaření vede k rychlému vyčerpání a degradaci půdy. Nižší výnosy zemědělci řeší postupnou migrací a zabíráním dalších částí původního lesa pro zemědělskou činnost. Na opuštěných pozemcích vzniká sekundární les, který je ovšem často znovu vypálen. Rychle se rozšiřuje plevelná tráva cashaucsha, se kterou se těžko bojuje. Nespase ji ani dobytek a ohrožuje i zemědělskou činnost. A tento cyklus stále pokračuje dál a dál. Když se podíváte do jakéhokoliv atlasu, tak uvidíte, že město Pucallpa leží uprostřed amazonských deštných lesů, ale v současné době žádný původní les ani ve vzdálenějším okolí od města rozhodně nenajdete.
- V čem spočívá projekt, který v Peru uskutečňujete?
Zjednodušeně by se dalo říci, že naším cílem je, aby zemědělci obohatili své zemědělské systémy o stromy, které jim poskytnou jak dřevo, tak zejména ovoce a další produkty. Pokud zemědělci budou mít na pozemku stromy, které jim každoročně poskytnou nějaký produkt, nebudou mít potřebu hledat, kácet a vypalovat nové pozemky, což by v konečném důsledku mohlo zabránit dalšímu odlesňování.
- Jedním z cílů projektu je i naučit místní zemědělce prodávat své výpěstky na trhu a vydělat si tak na živobytí.
Navrhujeme třeba jednoduché způsoby posklizňového zpracování v solárních sušárnách, které zpracovávají ananas, mango či papáju.
- Jaké konkrétní kroky se vám už podařilo prosadit?
Pod záštitou programu České rozvojové spolupráce se nám daří v oblasti působit už šest let, takže nějaké výsledky vidět jsou. Osobně mě nejvíce těší, když přijedu k některým zemědělcům, kteří s námi začínali, a vidím oázu tvořenou zelenými stromy, které poskytují nejen blahodárný stín, ale i ovoce. Je důležité, že našim radám také začínají naslouchat i místní vládní instituce. To je obrovský pokrok oproti začátkům.
