V areálu Pražského hradu je více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu a 700 druhů rostlin, některé z nich jsou i vzácné a ohrožené. V půdě se nacházejí pancířníci, vzácní roztoči. Vyplývá to z průzkumu, na němž pracoval tým biologů. ČTK o tom dnes za Správu Pražského hradu informovala Natálie Máchová. Experti podle ní dali doporučení, jak přistupovat k Hradu jako k pestrému ekosystému.
Mapování odborníků se soustředilo na ptactvo, hmyz, rostliny, plže a půdní mikroorganismy. Mezi nimi podle mikrobiologa Ladislava Mika kupodivu převládají druhy typické pro stepní a lesostepní oblasti. Jako klíčové místo se zkoumání ukázal Jelení příkop, sdělil. „Zachovaly se tu zbytky stále udržované, ale přitom zásadně neporušené přírody, která sahá až do dob mamutích stepí v době ledové,“ uvedl.
Bohatost fauny v půdě Mika překvapila. „I v suchém období se našlo přes 30 druhů pancířníků, tedy půdních roztočů. Mezi nimi byly i tři na území Česka dosud nenalezené druhy, a dokonce i jeden pro vědu zcela nový, neznámý druh,“ uvedl Miko.
Mezi asi 40 druhy ptáků ornitologové zaznamenali ohroženou kavku obecnou. Hnízdila podle nich ve Zlaté uličce. V zahradách zaznamenali červenky, budníčky, zvonky zelené a poslouchat zpěv slavíků, pěnic, kosů nebo drozdů.
Entomolog Ondřej Sedláček popsal v hradním areálu více než 220 druhů hmyzu, mnohé ve spojitosti se starými stromy a mrtvým dřevem. Hradní zahrady a parky jsou domovem roháče obecného, roháčka kozlíka i zlatohlávka skvostného. Prostředí láká motýly, mezi nimi chráněného přástevníka kostivalového, otakárka fenyklového nebo běláska řeřichového.
Druhů rostlin botanik Jiří Sádlo napočítal 734, mezi nimi vzácné a chráněné. Za takzvaný vlajkový druh, tedy symbol pro získání podpory na ochranu okolní přírody, navrhl Sádlo planý tulipán, který pochází ze Středomoří a rozšířil se ve střední Evropě na hradech a zámcích.
Podle Sádla je namístě v hradním areálu nejen chránit vzácné jednotlivosti, ale celek s historickými souvislostmi. „Pražský hrad má potenciál stát se vzorem pro udržitelné hospodaření s městskou zelení a modelovou laboratoří městské přírody. Místem, kde se historie, kultura a biologie nejen snesou, ale vzájemně obohacují,“ řekl.
Hradní zahradníci se snaží dát živočichům příležitost k životu, trávníky se například kosí do mozaiky. „Zbytečně nelikvidujeme staré stromy, ale snažíme se je lepší péčí ozdravovat a prodlužovat jim život. Umožňujeme vývoj spontánních porostů keřů, a často zachováváme i padlé stromy, které jsou domovem pro mnoho živočichů,“ sdělila ředitelka parků a zahrad hradní správy Helena Pánková.
Podle ní tak motýli, čmeláci a další hmyz mají dostatek potravy a úkrytů, což vyhovuje i rostlinám nebo ptákům.
Praha 12. března (ČTK)
