Pasov – V těchto dnech je zvýšený provoz nad Národními parky Bavorský les a Šumava, píše deník PNP.
Létá nad ním vrtulník v rámci vědeckého projektu Interregu. „Při 168 pásových přeletech zachycuje skener na jeho spodku přeshraniční strukturu lesa," uvádí list.
Metoda vyvinutá ve spolupráci s Národním parkem Bavorský les je ve srovnání s pozemní lesní inventurou nejen úspornější, ale také přesnější, míní list. Získaná data mohou například pomoci vyvinout modely životního prostředí pro ohrožené tetřevy, rozeznat potenciální kůrovcové plochy nebo zmapovat ekologicky cenné staré stromy, pokračuje deník.
„Dříve bylo získávání takovýchto informací mimořádně časově, finančně a personálně velmi intenzivní, ale ani po lesních inventurách v terénu nebyl získán celoplošný obraz. Proto Národní park Bavorský les ve spolupráci s vysokou školou v Mnichově vyvinul metodu zjišťování schopnou výtečně zobrazit trojrozměrnou strukturu lesů."
Experti namontovali špičkový skener na helikoptéru a přelétávají území parku.
Při tom je každou vteřinu „vypáleno" 400 000 laserových paprsků a zaznamenána jejich reflexe. Celkově bude uloženo jedenáct miliard takových odrazů. „S těmito daty může být struktura lesa tak přesně modelována, že jsou poznatelné i jednotlivé stromy," píše PNP.
Tak vzniká databanka s celkově třinácti miliony živými a mrtvými stromy.
Každý je zachycen s pozicí, výškou, objemem koruny, průměrem ve výši hrudníku, tedy asi 130 cm, a objemem dřeva. „Náklady mohly být sníženy ve srovnání s obvyklými postupy na pětinu," tvrdí PNP. Dodává, že laserová technika je užitečná i k lepšímu zjišťování stavu tetřevů, tetřívků, pavouků a brouků, a dokonce hub.
