Bitvu o Broumovský výběžek začne v listopadu u Krajského soudu v Hradci Králové nejstarší římskokatolický řád benediktinů z přelomu 5. a 6. století.
Úřady benediktinům odmítly v rámci církevních restitucí vydat nemovitosti na Broumovsku zkonfiskované na základě poválečných dekretů prezidenta Edwarda Beneše o konfiskaci majetků Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.
Část nárokovaných majetků měli mniši pozbýt při pozemkové reformě započaté vládou tehdejší Československé republiky v roce 1919. Státní pozemkový úřad (SPÚ) a Lesy České republiky (ČR) proto ani nemohly řádem požadované nemovitosti vydat.
Restituční nároky mnišského řádu zahrnují prakticky celý Broumovský výběžek, vlastněný od roku 1213 Benediktinským opatstvím sv. Václava.
Benediktini se nyní nemovitostí na Broumovsku domáhají soudně. „Evidujeme ze strany benediktinů doposud čtyři žaloby, z nichž první začne 12. listopadu projednávat královéhradecký krajský soud," potvrdila mluvčí SPÚ Monika Machtová.
„Pokud jde o žaloby řádu Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově, Lesy ČR jsou žalované ve třech soudních sporech," doplnila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Benediktini se ovšem nehodlají spokojit s bojem o sporné jednotlivosti, nýbrž stále usilují o všechny nevydané nemovitosti na Broumovsku.
„Usilujeme pochopitelně o celý nárok na vydání majetku, ale následné správní žaloby se týkají pouze části, o které byla zatím vydána příslušná rozhodnutí," potvrdila právnička benediktinů Alena Štumpfová.
„Rozhodnutí o ostatním majetku, která dosud nebyla vydána, čekají, alespoň předpokládám, na rozhodnutí soudu, které bude mít dopad na celý nárokovaný majetek," předjímá Štumpfová právní dosah soudního verdiktu o první v listopadu projednávané žalobě benediktinů.
Nároky benediktinů zkomplikoval doslova v hodině dvanácté z čista jasna objevený dopis adresovaný broumovskému opatství, v němž ministr zemědělství Julius Ďuriš v prosinci 1946 popisuje kolaboraci benediktinů s nacisty a následnou konfiskaci majetku. Archivy po roční prověrce dostupných dokumentů Ďurišova slova potvrdily.
„Majetek církve je povahy veřejné. Právní povaha církví vylučuje užití Benešových dekretů," argumentuje Štumpfová, podle níž hrála v konfiskaci benediktinského majetku hlavní roli hamižnost řady broumovských institucí. Mezi benediktiny z Broumova ale byli za nacistické okupace kolaboranti v řadách wehrmachtu i vězni v koncentračních táborech.
