Když člověk vidí, v jak nedobrém zdravotním stavu je současná hlava našeho státu Miloš Zeman, jímá ho lítost nad tím, že z nedávných prezidentských voleb neodešel poražen. V takovém případě by se zřejmě vydal na Vysočinu objímat stromy, což by jeho zdraví nepochybně prospělo. Jak prokázalo hned několik studií, pobyt v přírodě je totiž nejen balzámem na duši, ale léčí i lidské tělo.
Docent Qing Li z Ústavu hygieny a veřejného zdraví na Nippon Medical School v Tokiu třeba zjistil, že stačí strávit den v lese a lidé mají rázem výrazně nižší tlak a hodnoty stresového hormonu noradrenalinu. Kdyby panu prezidentovi již neodešla cukrovka, určitě by ho zajímalo, že jednodenní pobyt mezi stromy rovněž zvyšuje hodnotu proteinu adiponektinu, jehož nedostatek bývá spojován právě s touto nemocí a také s obezitou.
Podle Qing Lia přitom tyto pozitivní změny nezpůsobila relaxace, ale samotné složení prostředí lesa. Například nižší tlak údajně zapříčiňují fytoncidy, látky vylučované lesními rostlinami, které se tak brání houbám a bakteriím. Když pak Qing Li vyslal skupinu mužů a žen do lesa rovnou na tři dny a dvě noci, zjistil z rozboru jejich krve, že se u nich výrazně zvýšila i aktivita takzvaných NK buněk (v angličtině natural killer cell, tedy „přirozený zabiják buněk"). Ty jsou součástí imunitního systému a mají schopnost zabít nádorové buňky či buňky napadené viry. Není divu, že právě v Japonsku jsou tolik populární takzvané lesní koupele, šinrin-joku. Jejich účastníci se „koupají" v lesní vůni na procházkách mezi stromy. Tato metoda byla mimochodem již v roce 1982 uznána japonskou vládou jako doporučený prostředek pro preventivní zdravotní péči a zlepšení kvality života.
Léčivý účinek zeleně ostatně potvrzuje i řada dalších studií. Senioři, kteří sice žijí ve městě, ale zároveň jen jeden až dva kilometry od lesa, mají „zdravější" amygdalu, tedy oblast mozku, jež má důležitou roli při zpracování stresu a pocitů strachu. Deset let stará anglická studie zase prokázala, že negativní zdravotní efekty, jež přináší příjmová nerovnost (například nemoci oběhového systému), jsou menší v městských oblastech, kde je hodně zeleně.
Podle dalších výzkumů dokáží městské děti žijící v „zelenějších" částech měst déle udržet pozornost, nemají tolik problémů s hyperaktivitou (evidentně se vyřádí venku) a jsou rovněž odolnější vůči stresujícím životním zážitkům. Další studie Harvardovy univerzity, která zkoumala životy zhruba stovky tisíc žen, zase zjistila, že úmrtnost na rakovinu byla u žen žijících v blízkosti přírody nižší o 13 procent, a dokonce o 41 procent v případě závažných nemocí ledvin.
Škoda, že to u těch prezidentských voleb nevyšlo. Miloš Zeman na tom mohl být lépe. Amy také.
